Poučné opakování - Z díla Jiřího Vacka 3. část

Pro ty, kteří snad nečetli dílo Jiřího Vacka dost pozorně či vůbec a mají zájem poznat rub jeho veřejného působení, jsme připravili opakování cyklu výroků tohoto muže, jenž se považuje za duchovního mistra.

Mistrovské paradoxy 3. část

„ Mistr je jen jeden, je jím Bůh.“ … „Jak jsem byl udělán mistrem… Nikdy mě nenapadlo, že někdy budu takovou „vzácnou bytostí.“
(Jak jsem hledal... 10, str. 177 a 180)

x

„Ač se držím v Já, přece hrozně trpím. Za těchto okolností Já neposkytuje blaženost, o které se tolik mluví.“
(Jak jsem hledal... 11, str. 140 nahoře)

„Poznání Já, které je v bdělém stavu mou dovedností, ve snu zcela chybělo…Co jsem vlastně prožíval? Co to bylo? Kde zůstalo vědomí Já, aby mě chránilo? Kdo a proč mě takto mučí? Jaký smysl toto utrpení má, tím spíše, že takové sny mám často? Nemám proti nim obranu…Jaký protiklad: jiným pomáhám k uvědomění Já, vstupuji do jejich snů a vizí…a sám si pomoci nemohu… Trpím a nevím proč...

[srovnej: „Nevěřte učitelům, kteří soucit s trpícími a pomoc jim prohlašují za naši nejpřednější povinnost. Není pravda, že trpí nespravedlivě a že jsme povinni tuto nespravedlnost napravovat. Pravda je přesně opačná: utrpení každé bytosti je dáno její vlastní karmou… Rozhodně není naší povinností vzdát se vlastního oprávněného prospěchu ve jménu pomoci druhým .“
(Rady na cestu, str. 236 - 237)]

"…a toto utrpení je často skutečnější nebo chceme-li silnější než moc prožívaného Já."

[ srovnej: „ Jen poslední a nemilosrdný učitel, jímž je utrpení, které si sami takto působíme, nás dokáže přesvědčit o sebeklamu, kterému jsme propadli. Takové poznání vlastní nedostatečnosti a zla, které nás ovládá, je draze, nesmírně draze zaplacené a často přichází pozdě, když již jsme si sami zabouchli svou zlou pýchou dveře ke spáse.“
(z článku J. Vacka „Bhagavan Nityananda of Ganeshpuri by Swami Muktananda Paramahansa“ ze dne 16. 1. 2007 na http://www.jirivacek-satguru.cz/)]

"… Obstojí mé poznání po smrti, když neodolá snu?"
(Jak jsem hledal... 11, str. 194 dole a 195 nahoře)

„Tyto zkušenosti utrpení…mě stále jen víc a víc utvrzují v názoru o nesmyslnosti představ, které se nás snaží přesvědčit, že svět je jen iluze… Utrpení není iluze ani „jako“ a netrpí jen tělo, kterým nejsme, ale trpí i vědomí.“
(Jak jsem hledal... 11, str. 195)

„ V průběhu našeho života ve světě odpadlém od Boha nelze ani doufat v trvalou blaženost Já. Kdo ji čeká, bude nutně zklamán. Taková je moje zkušenost i přes to, že se opakovaně dočítám, že poznání Já přináší nepřetržitou blaženost. Rád bych to potvrdil, ale nemohu.“
(Jak jsem hledal... 11, str. 195)

„Svět není iluzí.“
(O podstatě stezky , str. 83)

x

„ Buď pozdraven osvobozený mistře…“
(dopis Jiřímu Vackovi, Jak jsem hledal... 10, str. 146)

„Jste největším mistrem, který kdy v této zemi žil. A těžko najít někoho s tak praktickým a ostrým rozlišováním i mimo naši zemi.“
(Pavel G. na adresu Vacka, Jak jsem hledal... 11, str. 67)

(Jak jsem hledal... = Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe)

mailto:kauza.vacek@gmail.com

K záhadě Drtikolova partajnictví – úplné znění

Martin Pařík

Jiří Vacek mne ve svém článku http://www.jirivacek-satguru.cz/clanky/aktuality/uslechtily-komunismus otevřeně vyzývá:

„Takže pane Pařík neuhýbejte, odložte svou vychytralost, za kterou skrýváte svou zbabělost a zachovejte se jednou jako chlap a napište zcela jasně a bez vytáček svůj názor na komunismus a komunisty. Pokud nebude příliš dlouhý a samé vytáčky, ale jasný a srozumitelný, slibuji, že jej otisknu. Zatím jste své názory jen zbaběle zakrýval a vytáčel se říci, co si opravdu myslíte. Pokud jste nešířil rovnou komunistickou propagandu.“

a zároveň předjímá a napovídá:

„Kdo chce znát Paříkovy politické názory, ať si přečte jeho článek na Jitřní zemi z 16. 2. 2006: „K záhadě Drtikolova partajnictví“ a bude mít jasno. Jsou typickým komunistickým postojem.“

Mezitím J. Vacek nelenil a v rámci své dlouholeté pomlouvačné kampaně článek přetiskl na svých satguruovských stránkách ve své nové nestoudné difamaci http://www.jirivacek-satguru.cz/clanky/aktuality/komunisticke-nazory-m_-parika a opatřil jej naprosto demagogickým komentářem, jejž snad ani nemá cenu glosovat. Diskutovat s Vackem je bezpředmětné, tento člověk není ochoten ani o píď slevit ze sebe. Vždy si myslí, že má pravdu, a to bez ohledu na předkládané důkazy, jež jej usvědčují ze lží.

Je podivuhodné, že satgurua tolik zajímají politické názory lidí. Člověk by předpokládal, že mu jde hlavně o věci duchovní. Sám přitom tvrdí, že se mistr nemá posuzovat podle vnějších faktorů a vlastností - a co jiného je politické přesvědčení?

Vzhledem k tomu, že na Jitřní zemi, kde byl můj příspěvek otištěn, se jednalo o diskusní fórum, následovala i debata k tématu; dovolil jsem si níže přetisknout jak článek, tak i mé příspěvky do diskuse, které precizují můj pohled na celý problém, ačkoli je to problém hlavně pro nevyrovnanou osobu Jiřího Vacka.


„Milí přátelé, předkládám k diskusi skrovný, dosti subjektivní příspěvek k objasnění záhady Drtikolova členství v KSČ. Jak asi víte, umělci a intelektuálové bývají obvykle levicověji orientovaní. Před válkou jich u komunistů byla celá řádka, Vančura, Olbracht aj. Někteří ne, byli konzervativnější, např. K. Čapek. Ona ta První republika - ne že bych byl až takový pamětník, ale stačí sledovat staré filmy - nebyla vůbec žádný med, sociální rozdíly byly ostřejší než dnes, byl to samý velkouzenář, vrchní rada, na druhou stranu služky, pacholci atd. Ponižování chudáků, servilnost vůči nadřízeným, patriarchální vztahy v rodinách. Umělec se sociálním cítěním a hlubším vnímáním typu Drtikola toto jasně viděl a bylo mu to z duše protivné, ačkoli kdyby chtěl a nevzdal se materiálního blahobytu, mohl být movitým a vysoce postaveným člověkem. Myšlenka sociální rovnosti a spravedlnosti jej natolik nadchla, že prostě do té partaje vlezl, a jako byl opravdovým mystikem, tak se snažil být i opravdovým komunistou. On byl spíše idealistou či utopistou a altruistou než reálným komunistou. Vedla jej idea lepšího řádu, a kdyby byli všichni mravně čistí jako on, jistě by našla konkrétní vyjádření v harmonické občanské pospolitosti. Měl právo takto smýšlet. Šel za myšlenkou a obstrahoval od trudné komunistické praxe. Nevěřím, že by jednotlivě někomu ublížil. Nevím, proč to pana Vacka tolik trápí, když sám chodil ke komunistickým volbám a házel do urny volební lístky s kandidátkou této zločinecké partaje. Aby bylo jasno, tento pokus o pochopení Drtikolova členství v KSČ neznamená, že s ním souhlasím. Motivy lidí k partajnictví byly rozličné - od zištných, fanatických až po utopistické důvody. Neuznávám princip kolektivní viny, toť vše.

...

Přiznám se, že atmosféru První republiky mám rád a levicový jsem nikdy nebyl. Znám tu dobu zprostředkovaně - existoval rozvinutý demokratický systém, hospodářství fungovalo dobře, kultura byla na výši, kolik skvělých literátů a jiných umělců působilo v té době, a přesto se tolik lidí mělo potřebu radikalizovat, nějak se vymezit vůči tehdejšímu pokrytectví, zištnosti, utilitarismu a nevím vůči čemu ještě. Je dobré umět nazírat vše v Božím řádu. Pokud je to v mých silách, pokoušet se ovlivnit, co se dá, pokud nikoli, přijmout běh věcí, smířit se s ním. Především změnit, zlepšit, produchovnit sám sebe, s pomocí Boží přirozeně. Nerad bych na tomto vlákně jitřil nějaké politické antagonismy, o to mi nešlo. Pouze jsem se pokusil vcítit do Drtikolova politického vidění. Možná blbě. Ona to popravdě není otázka k nějakému řešení. Podstatný je Fráňův duchovní odkaz, jeho opravdovost, zanícenost, věrohodnost, vnitřní čistota a prozřelost. To mu žádnej Vacek neodpáře, i kdyby spolykal tuny bůčku a langošů paní Čuňové. Hezký den.
...

Přátelé, přiznejme si, že žijeme ve věku železném, kde vládne chamtivost, zištnost a sobectví. A ideu vnější rovnosti nepřinesli mudrcové, neboť jim byl znám zákon karmy. Spíš to byli snílci nebo excentrici jako Marx, nebo fanatici jako Lenin, ale ten ideu jen "aplikoval" v praxi. Přece však čas od času lidé radikálněji zatouží po jakési vnější spravedlnosti. Nějak ten vývoj musí jít dopředu, proto ty revoluce a války, proto to utrpení, aby se ega umenšila a bylo více světla. Ono je to zakoušené dobro a zlo jaksi ambivalentní. Jak se lidé prozírají, hranice mezi těmito zprvu protichůdnými kategoriemi se stírají, vyhlazují. Vůbec jakékoliv protiklady a omezení, ježto jsou mentálního původu - jak jinak-, se rozpuštějí a světlo vědomí nabývá vrchu. Kde pak hledat nepřátele? Kde reálné zlo atd? Hezký podvečer. M.P.

Jestli někdo nadobude z uvedených příspěvků přesvědčení, že jejich autor má komunistické smýšlení, je buďto slabomyslný nebo jej chce užitím naprosto demagogických a scestných argumentů za každou cenu diskreditovat. Souběh obou alternativ nelze vyloučit.

Pavel Erdös – nájemný lhář a darebák ve službách falešného gurua Vacka

Martin Pařík


Za možnost pobývat v blízkosti Jiřího Vacka se odvděčil jeho žák Pavel Erdös špinavou prací - sepsáním a publikováním nehorázného příspěvku http://www.jirivacek-satguru.cz/clanky/aktuality/reakce-na-kauza-vacek.
Jinak by totiž, jak opakovaně varovně zdůrazňuje J. Vacek, musil od svého mistra s hanbou odejít. Podle Vacka (přejal údajný Rámakrišnův výrok), kdo nebrání svého mistra, musí od něj s hanbou odejít. Lhostejno, zda se jedná o skutečného mistra či zda je tzv. mistr v právu. V případě Jiřího Vacka se nejedná ani o jedno, ani o druhé. To ovšem panu Erdösovi nebránilo k použití prokazatelně lživých tvrzení a obvinění na adresu nakladatelství Avatar, cituji:


„Za účelem slizkých obchodních zájmů se Avatar neštítí v Rámanašrámu pomlouvat člověka, který svým celoživotním úsilím dosáhl poznání sama sebe a stal se pro dnes už velmi početné hledající "SVĚTLEM" jejich cesty. Neštítí se pomlouvat člověka, který nejenže přeložil, ale i srozumitelně vyložil celoživotní dílo Ramány Mahárišiho, čímž je zpřístupnil všem, kteří chtějí upřímně a čistě směřovat k poznání sama sebe. Tyto pomluvy byly bohužel v Ramanašramu vyslyšeny a důsledkem je, že p.Vacek marně žádá o povolení k vydání děl, která přeložil, a která jsou již pro jejich nespornou kvalitu zcela vyprodána. Všichni z běžného života víme, jak obtížně se jednou vyřčené pomluvy vyvracejí. Tento zlomyslný a nízký akt AVATARU je obrazně srovnatelný s vyvrtáním díry do
Noemovy archy.“

Autor se ani náznakem nepokouší o doložení svého pomlouvačného obvinění – žádná citace, žádný dokument, nic. Na tomto a mnoha dalších případech se jasně ukazuje, čeho že jsou členové Vackovy nebezpečné sekty schopni v zájmu obhájení egoistických pohnutek Jiřího Vacka. Avatar nejenže Vacka v Ramanášramu nikdy nepomluvil, naopak to byli autoři z řad Vackových nekritických stoupenců, kteří se v zájmu obchodních aktivit J. Vacka pokoušeli zvrátit svobodné rozhodnutí Ramanášramu sepsáním udavačského pamfletu, v němž dehonestují nakladatelství Avatar. Tento pamflet je dostupný na Vackově webu a každý se jej může přečíst (http://www.jirivacek-satguru.cz/clanky/clanky-rok-2006-iv/dalsi-dopis-do-ramanasramu).

Za zmínku dokládající ubohost nájemného lháře snad ještě stojí následující citace z jeho článku:

„Prodává (J. Vacek) i knihu AVATARU: Mlčení s Ramanou Maharšim (použitelná je především proto, že obsahuje hlavně obrázky). O zavádějící obsahové kvalitě knih Avataru již bylo napsáno mnoho, nebudu opakovat.“

Zde není jasné, proč Erdösovi vadí Maharšiho citáty, případně jejich překlad panem Dr. Rudolfem Skarnitzlem. Jaké má vůči nim konkrétní výhrady? To se neobtěžuje pochopitelně uvést, šlo mu jen o to, aby vrhl stín na tuto knihu.

Erdös lže i v následujícím tvrzení o údajné zavádějící kvalitě knih Avataru. Má v pravdu v tom, že „napsáno bylo mnoho“ - Vackem a jeho patolízaly, ale dokázáno či doloženo nic. Stále dokola opakují Vackovy floskule, které scestně interpretují obsah avatarských knih.

Pavel Erdös je typickým produktem Vackovy školy lhaní, pomlouvání, falše a podvodů. Mistr jej pochválí.

Veřejné prohlášení pana dr. Martina Dojčára

2010/9/14
Vazeny pan M. Tomas, vazeny pan M. Parik,

obraciam sa na Vas s ponukou o uverejnenie nasledujucej spravy na blogu Kauza JV, ktorou sa distancujem od od osoby a cinnosti Jiriho Vacka.

Za Vase porozumenie Vam vopred dakujem a zostavam s pozdravom.

Martin Dojcar


Verejné vyhlásenie

Ing. J. Vacek zverejnil dňa 14. 9. 2010 na svojej stránke www.jirivacek.cz príspevok, ktorý má obsahovať informácie týkajúce sa mojej osoby. Urobil tak bez môjho vedomia, súhlasu a autorizácie. Informácie uvádzané Jiřím Vackom dementujem. Zároveň sa rozhodne dištancujem od osoby a aktivít Jiřího Vacka, osobitne od dehonestačnej kampane, ktorú vedie proti kresťanským cirkvám a viacerým osobnostiam verejného života.

Martin Dojčár

From the desk of PaedDr. Martin Dojčár, PhD. Assistant Professor of Philosophy of Religion Trnava University, Faculty of Education, Slovakia


Vazeni pani,

dovolte mi, prosim, este niekolko poznamok na vysvetlenie k mojmu vztahu s Jirim Vackom.

"S Jirim Vackom som sa zoznamil asi pred 15-timi (?) rokmi. Ako angazovany katolicky krestan som sa pokusal rozsirit svoj medzinabozensky horizont. Pocas nasledujucich rokov som J. Vacka sporadicky vyhladaval z profesionalnych dovodov, predovsetkym v zmysle prehlbenia mojho poznania advaita-vedanta-darsany, za protagonistu ktorej sa J.Vacek vyhlasoval. Casom som vsak spozoroval zmeny v jeho spravani, zmenil sa aj okruh jeho privrzencov. Hoci som sa medzi privrzencov J.Vacka nikdy neradil - ako krestan mam svoju nabozensku identitu danu krstom -, vazil som si ustretovost, s akou J.Vacek reagoval na moj zaujem o advaita-vedantu. Ked sa ma vsak pred nejakym casom snazil presvedcit, aby som sa zapojil do stvavej kampane, ktoru vedie proti svojej domnelej "konkurencii", nadobudol som podozrenie, ze jeho ustretovost je len predstierana. Moje podozrenie potvrdili udalosti poslednych tyzdnov. Najprv ma atakoval vyhraznym mailom, ktorym sa dozadoval lojality voci svojej osobe, napriek tomu, ze som sa nikdy nehlasil k jeho stupencom a svoju nabozensku identitu som vzdy jasne deklaroval. Neskor, ked vysli ciastocne najavo jeho spekulativne a dovodne podvodne podnikatelske aktivity spojene s organizaciou tzv. "meditacnych seminarov", voci ktorym som sa ohradil, uvedomil som si, ze som sa stal predmetom manipulacie a zneuzitia zo strany J.Vacka. Moja skusenost ukazuje, ze spravanie J.Vacka ma charakter psychickej manipulacie a nabozenska spolocnost organizovana okolo jeho osoby vykazuje znaky sekty. Skusenost s JirimVackem je pre mna vyzvou k obozretnosti a doslednejsej volbe partnerov pre moje "male medzinabozenske dialogy"."


Vazeni pani, mozno by stalo za uvahu publikovat aj tento prispevok...

Dakujem Vam za pochopenie.

S uctou,

Martin Dojcar

Poučné opakování - Z díla Jiřího Vacka 2. část

Pro ty, kteří snad nečetli dílo Jiřího Vacka dost pozorně či vůbec a mají zájem poznat rub jeho veřejného působení, jsme připravili opakování cyklu výroků tohoto muže, jenž se považuje za duchovního mistra.

Mistrovské paradoxy 2. část

„Nic nechci, nic nepotřebuji a nic nepožaduji.“

(Jak jsem hledal... 6, str. 15)

x

„Dan i Maruška …měli možnost pobývat v přítomnosti satgurua (Vacka, pozn. red.) a čerpat neomezeně jeho pomoc a její účinky … toto vše, tato milost se jim zdála málo. Jen zaslechli, že do Čech přijedou dvě ženy v oranžovém rouchu udělovat šaktipad za 108 dolarů, ihned bez mého souhlasu na setkání odjeli si jej koupit… prokázali naprosté nepochopení nauky, základní nedostatky v rozlišování a naprostou neúctu až pohrdání k Já sadgurua. Nejen se nezeptali na můj názor, ale byli přesvědčeni, že se na něj ani nemusí ptát… protože si mohou dělat, co chtějí… Marušku ani Dana nenapadlo, když mají tolik peněz nazbyt, aby podpořili svého mistra ve vydávání duchovní literatury, kterou vydávám vlastním nákladem a prakticky bez sponzorů, ač by taková pomoc vlastnímu mistrovi měla být samozřejmostí a na prvém místě.“
(Rady na cestu, str. 190-191)

***

„Nic nechci, nic nepotřebuji a nic nepožaduji.“
(Jak jsem hledal... 6, str. 15)

x

„S lidmi, jako je Dan, vůbec nic nezískávám. Věnuji jim čas a sílu na svůj úkor a výsledky žádné.“

(Jak jsem hledal... 11, str. 199)

***

„ Nikomu nepřeji nic zlého.“
(Jak jsem hledal... 6, str. 103)

x

Panu Uhlovi a jemu podobným přeji, aby mu vykradli 17 x za sebou byt, chatu či chalupu proto, aby pochopil, jak scestně myslí.“
(Jak jsem hledal... 6, str. 103)

***

„ Mistr je jen jeden, je jím Bůh.“ … „Jak jsem byl udělán mistrem… Nikdy mě nenapadlo, že někdy budu takovou „vzácnou bytostí.“
(Jak jsem hledal... 10, str. 177 a 180)

x

„Stále jsem na pochybách, co je konečným cílem stezky.“
(Jak jsem hledal... 7, str. 84)

***

„ Mistr je jen jeden, je jím Bůh.“ … „Jak jsem byl udělán mistrem… Nikdy mě nenapadlo, že někdy budu takovou „vzácnou bytostí.“
(Jak jsem hledal... 10, str. 177 a 180)

x

„Při pokračování v cestě mě přepadly hrubé sexuelní představy. Velmi jsem se divil, kde se vzaly. Pak jsem pochopil: odnesl jsem si je z té hospody.“
(Jak jsem hledal... 7, str. 89)

***

„ Mistr je jen jeden, je jím Bůh.“ … „Jak jsem byl udělán mistrem… Nikdy mě nenapadlo, že někdy budu takovou „vzácnou bytostí.“
(Jak jsem hledal... 10, str. 177 a 180)

x

„A já, věčný naivka, jsem si myslel, že všichni hledají Boha…“

(Jak jsem hledal... 10, str. 199)

***

„Pokud má být mistr pro žáky vzorem, nemůže být například členem ateistické a navíc zločinecké organizace.“
(Život a učení Ramany Mahárišiho, str. 30)

(Jiří Vacek sám byl aktivním členem zcela ateistických komunistických odborů a s železnou pravidelností poslušně volil zločinnou Komunistickopu stranu Československa, pozn. red.)
x
„Ramana Maháriši má plně pravdu, že jen mistr může opět poznat mistra, že mistr není osobnost a nelze jej proto posuzovat jako osobu, tj. její chování a podobně a z tohoto pohledu není proto možné rozhodovat, kdo mistr je a kdo nikoliv.“

(http://www.jirivacek-satguru.cz/clanky/aktuality/ad-kv_-proc-nemuze-j_-vacek-poznat-mistra)

( Jak jsem hledal... = Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe)

mailto:kauza.vacek@gmail.com

Poučné opakování - Z díla Jiřího Vacka 1. část

Pro ty, kteří snad nečetli dílo Jiřího Vacka dost pozorně či vůbec a mají zájem poznat rub jeho veřejného působení, jsme připravili opakování cyklu výroků tohoto muže, jenž se považuje za duchovního mistra.

Z díla Ing. Jiřího Vacka

V zájmu spravedlivosti, věcnosti a korektnosti poskytla redakce hlas i druhé straně a připravila seriál citací (zatím má 14 částí) z knižního díla Jiřího Vacka. Protože jeho vlastní myšlenky i sentence „satguruových“ příznivců jsou dostatečně výmluvné, bylo zcela zbytečné, až na nepatrné výjimky, opatřovat tyto výroky komentáři. A tak nezbývá než popřát laskavému čtenáři pevné nervy při četbě hrubých dehonestací různých osobností duchovního života, urážek Vackových oponentů či pokřivených výkladů učení Ramany Maharšiho a jiných významných mystiků a duchovních nauk vůbec. Když obrněn trpělivostí ještě přečká pasáže páchnoucí sebechválou a servilní ódy čélů na velikost mistra, bude čtenář možná odměněn úsměvem vyvolaným místy komickou absurditou Vackových myšlenkových pochodů, podtrhujících jeho až fatální nekompetentnost pro úlohu satgurua, jímž sám sebe otevřeně pojmenoval.

Mistrovské paradoxy 1. část

"Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“

(Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe 6, str. 221)

x

„Nejhorší je, když nauku zapře osoba mistra. Pokud je přáním učitele jógy, jako byl například Eda Tomáš, který se celý život józe věnoval, aby jej zádušní mší zachraňoval kněz (páter Tomáš Halík) církve, která jógu považuje za kacířství, pak jde o jasný rozpor s jeho celoživotním úsilím i tím, co učil druhé. Zanechává nám tím poselství: nespoléhejte na jógu, ale na církev... selhání zde rozhodně bylo. Snad z nevíry ve vlastní dosažení... Co si mají myslet žáci o učiteli, který sám nevěří tomu, co učí, je oprávněná otázka. Mají takoví lidé vůbec právo učit? Fráňa Drtikol je dalším případem takového zapření.

(Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe 11, str. 64)

***

"Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“

(Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe 6, str. 221)

x

„Zamyslel se vůbec někdo z příznivců Edy Tomáše, jaký signál vyslal? „Vraťte se do lůna katolické církve. Jóga vám spásu nezajistí“. Prostě své cestě ani dosažení nevěřil, jinak by se neuchýlil o ochranu k církvi."

(Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe 11, str.264)

„ I sama Míla (Tomášová) měla zřejmě po smrti podle některých zážitků, které s ní měli někteří hledající (rozuměj Vackovi příznivci, pozn. red.), velké obtíže s vásanami, které zanedbala.“

(O podstatě stezky, str. 119)

***

"Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“

(Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe 6, str. 221)

x

„Představitelé Avataru a další obdivují samozřejmě soudruhy. Jsou pro ně spřízněné duše.“

(Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe 11, str. 262)

***

„Jsem mistrem a současně jím nejsem. Jakýkoli pocit „já jsem mistr a druzí jsou žáci“, já jsem výš a oni níž, chybí…"

(Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe 10, str. 181)

x

„Zřejmě jsem ve svém přátelství k vám a nulovými požadavky na chování ke mně zašel tak daleko, že si myslíte, že jsme si rovni a že zde není žádný rozdíl. Podcenil jsem Ramdasovo varování, že přílišná blízkost mistra plodí neúctu. On však zde rozdíl je a podstatný: mistr a žák…Jestli si myslíte, že na pomoc, kterou vám poskytuji, máte nárok nebo, že je dokonce samozřejmostí, velmi se mýlíte. Nemáte nárok vůbec na nic, tím méně ji brát bez jakýchkoli podmínek a závazků z vaší strany. Je to opravdová božská milost, jejíž cenu nejste schopni a často ani ochotni pochopit. Dokonce si ji nemůžete ani zasloužit, protože je nedocenitelná…“

(Kritika vlastních žáků, Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe 7, str. 170, 171)

***

„Jsem mistrem a současně jím nejsem. Jakýkoli pocit „já jsem mistr a druzí jsou žáci“, já jsem výš a oni níž, chybí…"

(Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe 10, str. 181)

x

„Netoužím být uctíván, ale po skutečném přátelství v duchu. Samozřejmě i v tomto přátelství by nikdo neměl uplatňovat mechanickou rovnost, ale každý by měl vědět ve svém vlastním zájmu, kdo je na cestě a kdo je mistr.“

(Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe 11, str. 52)

„Guruovat není legrace.“

(Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe 10, str. 182)

kauza.vacek@gmail.com