Komentář KV
Pan Vacek, jak je jeho zvykem, koulí tu svou nauku, jak se mu to zrovna hodí. Když se jedná o jeho osobu, dožaduje se soucítění. Když by se však sám měl angažovat ve prospěch druhých (ponechme stranou jeho lukrativní meditační semináře, tam jde zjevně o jeho rodinný byznys), není to pro něj nejpřednější povinnost, prostě je to karma těch druhých, byť trpících, do které mu nic není. Normální člověk by se aspoň zastyděl, kdyby vyšly takové protichůdné postoje najevo. Sotva to lze očekávat od sebestředného "satgurua".
„Divím se, že ani nikdo z přátel, ač to samozřejmě není jejich povinnost, se údržby schodů neujal. Všichni přitom věděli, jak obtížné pro mé staré tělo jsou. Opět ta láska k bližním nějak zaspala. Každý o ní mluví, vzdychá a básní, ale vzít koště a škrabku do ruky a tak pomoci bližním – to přece není láska.“
http://www.satguru.estranky.cz/clanky/aktuality/novy-rok-2011.html
x
„Nevěřte učitelům, kteří soucit s trpícími a pomoc jim prohlašují za naši nejpřednější povinnost. Není pravda, že trpí nespravedlivě a že jsme povinni tuto nespravedlnost napravovat. Pravda je přesně opačná: utrpení každé bytosti je dáno její vlastní karmou… Rozhodně není naší povinností vzdát se vlastního oprávněného prospěchu ve jménu pomoci druhým .“(Jiří Vacek - Rady na cestu, str. 236 - 237)
