Ví Bůh - a ne pan Vacek a jeho přátelé - jak to opravdu bylo. A přijde mi nedůstojné psát o tom, protože nemám žádný důvod se bránit. Jenže pravda je pravda a lež je lež.
Nikým jsem instruován nebyl - před odjezdem jsem slyšel od blízkých pana Vacka, že mu Ramanašram odňal práva na překlady a přerušil korespondenci. Slyšel jsem, že Jiří Vacek chtěl po anglicky mluvících blízkých, aby do Ramanašramu psali obranné dopisy. Divil jsem se, proč, když vždycky všechno rychle zveřejní, s tímto otálel (a mohu se domýšlet proč - stejně jako se on domýšlí = negativní reklama). Vozím s sebou všude obyčejný mp3 přehrávač s duchovními přednáškami a hudbou, měl jsem ho i v Indii a pro VYJASNĚNÍ celé situace nahrál vyjádření prezidenta šramu. Opakuji, nikým jsem instruován nebyl.
V ášramu nejsou troubové, kteří podlehnou a hned rozhodují o disponování práv na překlady po pár pomluvách (jak se J.Vacek trochu zjednodušeně domýšlí - to chce opravdu lidem podsunout, že lidé v ašramu vyslechnou pár "pomluv" a hned rozhodují? ) Takovým oceněním představitelů ašramu (mají na starosti jen hospodářské záležitosti) naprosto degraduje svoje předchozí vyjádření, kdy se ašramem zaštiťoval. Lidé, kteří mají na starosti jen hospodaření šramu mohli ocenit, jak dobře rozumí nauce? Aby to po pár letech jen tak změnili, protože jim někdo něco našeptal? Tomu snad může věřit jen ten, kdo věří všemu, co se mu podsune.
Cituji Rosťu Tomance proto, že jeho deník o cestě do Indie se mi mimořádně líbil a inspiroval mě. Z jeho řádek je cítit Duch toho místa a kdo tam nebyl, neví. Rodinné konstelace jdou naprosto mimo mě.
Ať si JV zveřejní jaké chce moje dopisy, psal jsem, že mu v tom nebudu nijak bránit, jen mi to není příjemné. Asi jako jemu nebylo příjemné zveřejňování sporu na JZ. Jeho vyjádření nebo reakcí se opravdu nebojím.
Přirovnávat mojí cestu do Tiru k lízání cukru je čtenářům šikovně podsouvané, ale nehorázné, protože při vší úctě pan Vacek nemůže vědět, jestli praktikuji denní sádhanu nebo ne, ale snaží se záměrně vyvolat dojem, který vyvolává.
Kdyby opravdu vnímal Ducha Arunáčaly, věděl by, že Hora působí bez ohledu na to, jestli v ní někdo věří nebo ne, jak říkal i sám Maháriši, proto i pro toho "nejhoršího nevěřícího" je milost u Hory pobýt. A o tom, jestli k Hoře někdo dojede nebo ne, rozhoduje Bůh, ten vybírá. A proč by Ramana vybíral nástupce? Je živý. Je "koncentrovaný" v místě, kde žije, ale žije i tady. V Srdci každého, každého z nás.
Z pár řádek vycucá neoadvaitismus a podsouvá mi názory, které nejen že nešířím, ale ani nezastávám = Jsem brahman, vše je pro mě dobré, ego je božské a hlavně plné odmítnutí Ramanovy praxe apod. Nic takového netvrdím - rozepíši jinde.
Píše mi o demokracii, která ovšem platí pouze pro něj a když se mu hodí. A tak by se dalo pokračovat dlouho, není ale proč.
Spíše je na místě otázka - To jsou praktiky hodné živého Boha? Realizovaný mistr dělá závěry a veřejně je publikuje s vědomím, že budou brány jako stěžejní, jako pravdivé a dělá je z neověřených informací, z polodoměnek, bez špetky objektivity a tím pádem manipuluje a manipuluje vědomě. A to je jeho účet.
Bez ohledu na to, v jaké pozici jsme a budeme v tomto světě, ví Bůh, jaká je pravda ve všech těchto věcech. A to rozhoduje.
A proto se nemám důvod bránit, protože si může psát a ovlivňovat koho chce, čím chce a jak chce, nepotřebuju, aby mi jeho "duchovní přátelé" věřili, ani on, nepotřebuju dokazovat, zda mám pravdu a bránit se proti nařčením. Proč? Nemá to smysl.
Bez ohledu na to, v jaké pozici jsme a budeme v tomto světě, ví Bůh, jaká je pravda ve všech těchto věcech. A to rozhoduje. Věřím Bhagavánovi a to mi stačí.
Nemám problém přiznat sobě i veřejně, že moje svědomí není vždycky čisté, vím, že jsou to důsledky trvání ega, vím, že nejsem dobrý a proto usiluju podle Bhagavánova učení o trvalé rozpuštění v jeho milosti. A setkání v Tiruvannamalai mi pomohlo vidět tyto spory ve světle Bhagavánovy přítomnosti - jako zbytečné, egoistické, malicherné a hloupé. Tím mluvím o sobě i o reakcích na sebe. Komplexně. Přátelé pana Vacka mi píšou, že kdo nedělá átmavičáru, dělá lókavičáru. Souhlasím bez výhrad. A moje i jejich dopisy a články je co? Átmavičára?
