Vážení přátelé, děkujeme za vaše příspěvky, které budeme postupně uveřejňovat. Napsala nám mj. paní Alena Knápková. Rádi uveřejňujeme její dopis, který je určen pro pana Martina Tomeše.
Vážení přátelé,
dovoluji si reagovat na článek pana Martina Tomeše, který je adresován p. Miloši Tomášovi. I Když se p. Tomáš omluvil a věc je tedy vyřízená, chtěla bych se p. Tomeše zeptat, zda svůj kritický pohled na různá nařčení a lži, ať už oprávněné nebo ne, obrátil rovněž do vlastních řad, tj. jestli je také schopen vidět lež u pana Vacka? Zajímalo by mne, jestli i on měří stejným metrem. I já vím o lžích, které jsou panem Vackem šířeny a pokud je mi známo, nikdy se Jiří Vacek neomluvil. A to nemluvím o snižování a pomlouvání jiných duchovních učitelů, což by skutečný duchovní učitel nikdy nedělal. Proč taky, když vše je Jedno, kdo by se vyvyšoval? Pravda Pravdu ctí.
Například se mi vybavuje lež o tom, že se prý na setkáních s manželi Tomášovými v pražské Lucerně nikdy nemeditovalo. Byla jsem na jejich přednáškách a meditovalo se zcela spontánně hned od začátku a také po přednášce následovala vždy meditace. A lidé při a po těchto setkáních byli krásní, protože byli utišení a šlo z nich světlo. Mám tuto zkušenost a vím tedy, že se jedná o lež. Myslím, že na těchto stránkách i na webu pana Vacka o tom bylo napsno již hodně, ale nevšimla jsem si, že by nastala jakákoliv sebekritika ze strany pana Jiřího Vacka, který s těmito ataky jednoznačně začal. Byla bych ráda, pane Tomeši, pokud jste tedy schopen měřit stejným metrem, zda byste se pana Vacka též mohl zeptat - třeba jen na tuto věc a případně sdělit, zda Vám byla dána odpověď dle Vašich bodů 1, 2 nebo 3. Nebo to bude v duchu výroku o třísce v oku druhého, ale neschopnosti vidět trám v oku vlastním?
Víte, pane Tomeši, pochybit může každý, ale přiznat se k chybě nebo k mylnému úsudku umí pouze ten, kdo je v sobě čistý, tomu totiž nebrání ani ješitnost, ani pýcha. A i to je znakem skutečných duchovních učitelů, těch, kteří v Pravdě žijí.
Alena Knápková
