Jiří Vacek se cítí být viněn ze spolupráce s StB?

Panu Jiřímu Vackovi se nelíbí, že jej prý viním ze spolupráce s StB. Každý normálně myslící čtenář – laskavý čtenář – si může přečíst, že jsem tuto jeho možnou spolupráci pouze naznačil (tak jako jsem naznačil, že samizdatů, které údajně napsal, nemuselo být sto – nikoliv že bych napsal, že žádné nebyly, jak pan Vacek o mne lhal – a pravda se pak ukázala) – netvrdil jsem nikdy a netvrdím nic, pro co nemám důkazy (jak to s oblibou činí p.Vacek a jemu podobní). Nevím, jestli pan Vacek a jemu podobní, totiž jeho obdivovatelé (jejich styl je podle páně Vacka prohlášení jeho stylem), se řadí k normálně myslícím či k laskavým čtenářům, ale laskavost jim, jak předvádějí, rozhodně vlastní není. I tak doporučuji všem přečíst si onu úvahu o páně Vacka možné spolupráci s komunistickou státní bezpečností bedlivě znovu. Dost možná, že nejednomu normálně myslícímu a laskavému čtenáři ledasco dojde, svitne mu a pomůže osvětlit. Zejména, když ve svých knihách pan Vacek otevřeně pomlouvá mne a Martina Paříka ze spolupráce s komunisty a Miloše Dostála ze spolupráce s StB. Proč? Opět, zloděj křičí, chyťte zloděje? Pokud se pan Vacek necítí být lhářem, měl by tyto své otevřené, žalovatelné pomluvy dokázat. Ono ještě zdaleka neznamená, že když z někoho podle jeho vlastních slov tryská světlo, že je sám skutečně světlý. Zpravidla to bývá naopak.

Miloš Tomáš