Miloš Tomáš
Pane Indráku, na váš sprostý útok, kde se nechutně otíráte o mé rodiče a o mne, jsem nereagoval, ale nyní se vás ptám. Kdo jsou podle vás ony svině? Uveďte, koho jmenovitě máte na mysli? Prosím, napište nám to doporučeným dopisem. Anebo co kdybyste nám to přišel říct do očí? Nebo se schováváte jen za web Vackovy sekty, mezi její členy? Podle pana Vacka styl přispěvatelů na jeho webu je jeho stylem. Starý pán by se mohl za vás stydět a jeho zeť, do kterého jste zahleděn, rovněž (je-li toho ve své „duchovní výši“, či spíš povýšenosti, schopen).
Pan Indrák je zřejmě velký psycholog, když seznal, že „tatáž událost může být různými lidmi nebo stejným člověkem v jiném časovém okamžiku vnímána odlišně, dle momentálního duševního rozpoložení“, za „známý psychologický jev“.
Tento podle pana Indráka známý psychologický jev je asi pro něj zároveň velké moudro, když jej coby základní premisu užil na úvod svého nového „nenávistného útoku“ (takto je to přesně dle Vackova slovníku, že?).
Tímto „známým psychologickým jevem“ si lze tedy zřejmě vysvětlit proměnlivost scestných tvrzení Jiřího Vacka či Jiřího Krutiny, jako že Bůh je jeden a zároveň je buď Bůh, nebo ego; přihlouplá otázka pana Krutiny, co mám pořád s tou konkurencí, když jeho vlastní manželka a tchán měli konkurence plná ústa a zároveň jeho sprosté tvrzení, že mí rodiče přednášeli v Lucerně z marketingových důvodů a tchánovo věčné přepočítávání vstupného, tvrzení pana Vacka, že je mistrem a zároveň, že mistr je to, co z jeho osoby tryská, souhlas (a chlubení se) s oslovováním mistr (v devótních případech Mistr, Satguru, Šrí Bhagaván, Swami atd.) a zároveň tvrzení, že mistr není osoba, není to Jiří Vacek, ale to, co z jeho osoby tryská, nebo Duch vědomí Já jsem, který je v něm, a mnoho dalších fantasmagorií.
Nevím, jakým je pan Indrák psychologem, ale slušným člověkem ne. Prostě a bohužel ne. Stačí si přečíst mezi řádky to, co napsal. Asi opět pro naše poučení, že? Také je zřejmé, jak to myslel. Bude se zbaběle vykrucovat, tak jak to svedou někteří Vackovi hoši, že jsme to pochopili jinak, než je to napsáno? Co je psáno, to je dáno a smysl obsahu věty je zřejmý.
Pan Indrák očividně zneužívá Ježíšův výrok (to známe od Jiřího Vacka běžně) o házení perel sviním ke sprosté nadávce. Značí to stav (ne momentální, pane Indráku, ale celkový) vaší mysli, vás a potažmo celé „vaší skupiny“. A tážete-li se po kvalitách mých rodičů, které srovnáváte s kvalitami mými, tak to poukazuje i na to, jak vaši rodiče vychovali vás. To by spíš měla být vaše starost, namísto starosti o mé rodiče.
Vzpomínám, že když jsme ještě pracovali na Obvodní stanici mladých techniků na Praze 4, kde krátce po listopadu 1989 začaly znovu po dlouhých dvaceti letech veřejné přednášky manželů Míly a Eduarda Tomášových, pan Tomáš Indrák, který tam chodil, se s námi přátelil, vždy nás halasně zdravil přes ulici a považovali jsme ho za přítele.
Mám v živé paměti jeho halasné zdravení a mávání rukou, přičemž bylo slyšet jeho hlasité ahóój. Tehdy mne přes ulici zdravil ahóój (ač já, že on byl starší, mu z úcty vykal). Dnes mne a mé přátele bez důvodu nazývá svině. Pan Indrák zřejmě, alespoň podle jádra Vackovy skupiny vedeném panem Krutinou, hodně duchovně pokročil. Proč? Protože zrovna tak halasně, jak mne kdysi zdravil, zcela nekriticky, lichometně chválí pana Krutinu. Možná je psycholog.
Nyní, aniž by mu, co vím, kdokoliv cokoliv učinil, píše proti nám sprosté, útočné pamflety. Není článek, kde by se alespoň tento samozvaný Krutinův psycholog o nás neotřel. Na webu Jiřího Vacka se jeho články náramně hodí, protože nekriticky vyzdvihuje úlohu Jiřího Krutiny, který to má jistě velice mnoho zapotřebí (či spíš dle mého soudu už ani ne; Indrákova nekritická a trapná chvála duchovně zdiskreditovaného p. Krutiny je jen mrhání energií) a jedině on si může myslet, že to má nějakou cenu. Snad se pan T. Indrák chce vyrovnat jakémusi namyšlenému ing. Hudcovi, CSc., který pana Krutinu (rovněž namyšleného) též vychvaluje.
V čí prospěch píšete? Pane Indráku, Hudče a další, nastěhujte se k panu Krutinovi a nám dejte laskavě pokoj. Zřejmě on si vaše sprosťáctví objednal, neboť v jeho zájmu píšete a jeho devótně vynášíte. Kdo jiný si vyžádal vaše sprostoty a devótnosti?
Pane Tomáši Indráku, mohu vás ujistit, že nemusíte mít obavy o duchovní kvality mých rodičů. Nakonec jste na setkání s nimi nechtěl chybět. Když vyslovujete pochyby o jejich kvalitách, proč jste se hrnul na setkání s nimi? Asi jako pan Vacek za Ammou, ač v té době prý „už byl mistr“. Hrnul se prý k ní o překot nemistrovsky. Neměl byste se raději starat o své rodiče, jak vás a co z vás vychovali? Když tak sprostě urážíte?
Duchovní a morální kvality Míly a Eduarda Tomášových byly jistě neporovnatelně jiné než duchovní a morální kvality vaše.
Zneužívat Ježíšův (dělává to pan Vacek běžně) výrok proti někomu je ale hodno materialistického neduchovního primitiva, za což se jistě nemáte, že? Je velká škoda, že mezi duchovními lidmi se takoví najdou. Ptát se, kdo jsou ony svině, přirovnávat druhé lidi – kteří vám nezkřivili ani vlas a měli vás za přítele – ke sviním je vizitkou vaší, vašich rodičů, přátel, celé vaší skupiny a webu, kde to pan Pettinger uveřejnil, pana Vacka a pana Krutiny, v jehož zájmu píšete a který si to dost možná objednal. Tak nepíše a neuvažuje slušný člověk.
