úterý 2. září 2008

Jak pan Vacek surově klame čtenářstvo...i sám sebe

Martin Pařík

Jiří Vacek si ve svém článku http://www.jirivacek-satguru.cz/clanky/aktuality/jak-kv-prohrava odskočil do světa sportovní terminologie, aby se, jak je jeho zvykem, dopustil nesportovního chování: podpásových úderů a záludných faulů, za což mu byla v minulosti vícekrát udělena žlutá karta a následné vyloučení se zdá být nevyhnutelným. Červenou kartu mu již vystavili Ti, kteří neakceptovali Vackovy prohřešky vůči běžné mezilidské (pomluvy a urážky Tomášových, Františka Drtikola, Tomáše Halíka a mnoha dalších včetně vlastních žáků), ale i obchodní etice (flagrantní porušování autorských práv Ramanášramu, Avataru či dědiců Fr. Drtikola). Zbytek zainteresovaných tvoří Vackovi skalní stoupenci, kterým nečistá mistrova hra vyhovuje.

Chcete důkazy?

Vacek např. tvrdí:

„Dnes je již každému zřejmé, že nikdy nešlo o obranu Tomášových. Ta byla jen záminkou, která měla zastřít skutečný cíl nepřátelských útoků: zničit nás jako konkurenci.“

Jasná a prokazatelná lež a demagogie. Každému to rozhodně zřejmé není. Důkazem budiž autor tohoto článku – v nadsázce řečeno, jde přirozeně o množinu osob mnohem početnější.

Interpretujme tedy toto Vackovo prohlášení správněji: Pan Vacek doufá, že členové jeho sekty přijali tuto jeho tezi tak, jak ji on vykonstruoval.


Dále Vacek prohlašuje:

„Autoři z KV tak dosahují přesně opačného výsledku, než zamýšleli. Jejich pomluvy se obracejí proti nim a jsou podle nich posuzováni. Karma, její zákonitost, působí i zde. Sklízí, co sejí.“

Tím autor patrně hodlá naznačit, že členové tvrdého jádra sekty si osvojili jeho nestydatý, neférový styl boje a ve snaze zalíbit se mu - svému kapitánovi, resp. trenérovi - předhánějí se v psaní pomluv a lží na adresu oponentů. Měl by raději tento žlučovitý lžiguru ponechat na zcela nestranném rozhodčím, milém Panu Bohu, kdo s jakou karmou se potáže a zaujatě nepředjímat Jeho svatou a spravedlivou vůli.

Oprávněnost svých slov se pan Vacek pokouší doložit uvedením tří pohříchu arogantních a bezduchých článků, již dříve publikovaných na témž webu, což může přirozeně vést k závěru, že jiné k dispozici nemá.

Jiří Vacek nejen tímto svým příspěvkem sám sobě udělil červenou kartu za špatnost.