aneb koho chce soudruh mistr ošálit?
Martin Pařík
Že Jiří Vacek není s to korektně polemizovat a argumentovat, dokázal již nesčetněkrát, naposledy v replice na článek dr. Kamila Johna „Pan Kos uchem jehly“
http://www.jirivacek-satguru.cz/clanky/aktuality/dalsi-lekce-z-demagogie-dr_-johna
Vacek v něm píše, že:
„Předmětem sporu o meditacích v Lucerně jsou řízené klidové meditace a nikoliv, zda některý z návštěvníků při přednášce meditoval nebo nikoliv. Pravda je, že převážně vždy na žádost posluchačů klidovou meditaci Eda někdy zařadil, často nikoliv. Ze čtyřhodinového pořadu, pokud taková meditace vůbec probíhala, trvala asi pouhých 15 minut. Nešlo ani o pravidelné meditace ani o její cílevědomé učení..“
Odhlédneme-li od skutečnosti, že do toho, jak se koncipovala setkání v Lucerně, nějakému vydrzlému Vackovi vůbec ale vůbec nic není, nemůžeme nevidět, že navíc zkresluje a převrací fakta. Jestli je něco předmětem sporu, pak páně Vackovo opakované tvrzení z minulosti, že se v Lucerně nemeditovalo, případně že tam meditoval pouze on a jeho fandové, eventuálně Míla Tomášová. Soudný člověk, který Lucerny zažil, musí uznat, že je to zlovolná lež.
Pravdou je, že drtivá většina z 2.500 návštěvníků v průběhu celých přednášek meditovala, byla pohroužena. Lhostejno, zda měli oči otevřené či zavřené, jenže co je to za duchovního mistra, když toto neviděl a nechápal? Vlastní zrak měl zakalený závistí a dodnes duchovní dosah a význam těchto akcí nemůže rozdýchat. Vstupenky dostával zadarmo a ještě pomlouvá? Proč tam tedy lezl a nevěnoval své vstupenky raději nějakým opravdovějším zájemcům o prozření, kteří by si této možnosti vážili? Takto jen zbytečně zabíral místo. Byla to pro něj potupa, když on, takový veledůležitý mistr, musel sedět jen v hledišti pod pódiem. To se též těžko skousává že, pane Vacku?
Dále není pravdou, že by Eduard Tomáš „převážně vždy“ zařazoval „klidovou meditaci“ na žádost posluchačů. Rukopisy jeho přednášek jsou svědectvím, že s řízenými meditacemi na konci svých promluv počítal a měl je připravené.
Dovolím si ještě se zastat dr. Johna před Vackovou invektivou, že by si snad K. John osoboval právo rozhodovat o vstupu do „království“ viz. Vackovo tvrzení:
„Jinak si myslím, že starosti o to, kdo projde uchem jehly a hlavně soudy o tom, měli bychom ponechat každému hledajícímu a hlavně Bohu. Ten je tím, kdo rozhoduje o tom, kdo vstoupí do království nebeského a nikoliv pan John.“
Pan John pouze vznesl otázku, když pan Kos ve svém nesolidním příspěvku označil setkání s Tomášovými za dobrá tak pro začátečníky:
„ ...co by Tomášovi dělali, kdyby se dožili dneška. Jak nám to pan Kos vysvětlil, vypadá to tak, že buď by museli hodně přidat, nebo by panu Kosovi nestačili. Takový duchovní obr je pan Kos. Jak by to však se svou velikostí udělal, chtěl-li by proklouznout do království? Jak se bude protahovat uchem jehly? To jsou tajemství, která nám zůstanou skryta...“
Ani pan Kos, ani Jiří Vacek nedokáží argumentovat věcně a logicky přesně, jako to dovede pan John, kterému navíc Vacek v podstatě přisuzuje nálepku namyšleného advaitisty, což musí připadat lidem, kteří K. Johna znají, zcela absurdní a úsměvné.
Kdyby pan Vacek raději dumal, proč se mu vzdálila duchovní úroveň Ramany Maharšiho a všech opravdových mistrů, proč se od něj odklonil Ramanášram, proč pozbyl možnost legálně vydávat jejich díla - místo toho, aby ryze účelově a nepatřičně aplikoval jeden Maharšiho výrok na hluboké satsangy s Tomášovými v Lucerně.
S takovou by se neprovlékl ani uchem kastrolu.
