pátek 2. dubna 2010

Vackova átmávičára - honitba za byznysem ve čvachtanici

Jiří Vacek bedlivě sleduje počasí, avšak následně jedná proti radě meteorologů. "Když nechceme zklamat přátele, musíme," píše. Má na mysli sebe, svou dceru a svého zetě. Auto plně naložené knihami. V rámci provádění karmajógy je většinou naloží pod "satguruovým" bedlivým dozorem oddaní čélové. Úsilí je o to větší, že Vacek poslal šakti napřed. Proto bylo asi v ten den, jak mistr píše, sto nehod. Jako jeho samizdatů. Rovných sto. Přitom tři mrtví.

Jelo se přes Vysočinu, přes kterou cesta do Brna vede (aspoň tak satguru pravdivě vzpomíná), a jelo se ve čvachtanici. Šakti, které dal Vacek náskok, asi s čvachtanicí problémy neměla. Navíc díky předvyslání Vackem způsobila, že se mistrovi, jeho dceři a tchánovi Krutinovi nic nestalo. Jinak zde bylo prý sto nehod a zůstali tu tři mrví. Tři životy. Jiří Vacek si zřejmě myslí, že šakti pracuje podle něj, výhradně pro něj a pro členy jeho sekty.

V Brně byla meditace dobrá, byl plný sál. Pro jistotu spolu se šakti vysílá Vacek na své "meditace" také své čély. Jedna dáma, že tam jela v nečase, dostala od svých rodičů dokonce vynadáno. Meditace jej hodně znavují. Vacek i Krutina však pouze nemeditují, ale též přednášejí. Po meditaci nebo před meditací prostě mluví a mluví... O pokoře (aniž by věděli, co to je), o egu (aniž by věděli, co to je), o Bohu (aniž by věděli, co to je), ale též o zlu (které jim zdaleka tak cizí není), mentorují, vymýšlejí si (k tomu při meditacích i mimo ně využívají i své věrné lokaje), a tak lidé přeci jenom odcházejí takoví, jací přišli. Krásné lidi Vacek nechce znát. Ani je nezná. Snad jenom sebe a členy své rodiny. Jak by lidé, do kterých pumpuje své zlo a kteří jsou ochotni je do sebe nechat napumpovat, mohli být krásní? A ego, ať už to obrovité Vackovo nebo těch samolibých, pyšných žen a mužů, kteří na sebe pro svou samolibost nevidí, je podle nich naprosto odpadlé od Boha, Bohu vzdálené. Jak by mohlo tedy vůbec být božské? Buď je ego, nebo Bůh. Kdo tady je aspoň trochu Bohem, když všichni jsou od něj odpadlí?

Jiří Vacek píše: „Po vykoupání, které smyje nejhorší nečistoty nasbírané v meditaci, sleduji televizi. Nevěřím svým očím.“ Vacek v meditaci sbírá nejhorší nečistoty. Čí to jsou nečistoty? Není divu - lže, zcizoval, nactiutrhá, pomlouvá, podváděl, ponižoval, manipuloval druhými aj. To že je Maharšiho nauka? To je atmávičára? Vackova duchovní stezka - zběsilá jízda za mamonem ve čvachtanici a nečistotách. Jedním vykoupáním je nesmyje.

/redakce/