Martin Pařík
Protože jím sám není! Jeho zbytnělé ego mu poznání Boha znemožňuje. Místo hledání Pravdy pěstuje kult své osoby, svého domnělého mistrovství a jeho nedotknutelnosti. Sám sebe vyhlašuje za mistra a dovoluje, aby byl jako mistr svými žáky titulován a uctíván, ačkoli tito, nejsouce mistry ale žáky, nemohou jeho údajné mistrovství rozpoznat. Obdivovat jej jako mistra mohou, ale posuzovat nikoli. Zvláštní, že?
Jiří Vacek se dogmaticky opírá o výrok Ramany Maharšiho, totiž že „Jen mistr může poznat mistra.“ Ale pozor, pane Vacku, pozor na výroky mistrů! Dovolím si Vás citovat:
„Tento případ je varováním pro všechny, kteří se ohánějí tak rádi jedním výrokem mistra, který si sami vybrali, protože se jim hodí, a vydávají jej za potvrzení svého stanoviska.“ Viz http://www.jirivacek-satguru.cz/clanky/aktuality/pozor-na-vyroky-mistru
Vám se, pane Vacku, velmi hodí tento vámi vybraný Maharšiho výrok (a je jich takových několik) bez ohledu na to, v jaké situaci a kontextu byl pronesen, že? Zaštiťujete se jím před případnými, namnoze oprávněnými kritikami svého veřejného působení. Chválit ano, oponovat nikoli.
Člověk, který sám sebe prohlašuje za mistra, je směšný. Když se nechá obdivovat, adorovat a nesnese kritiku je směšný, trapný a hloupý. Sám tím podává důkaz o své malosti a vnitřní plytkosti, o nepochopení duchovní nauky, o „císařově nahotě“. O nějakém mistrovství pak nemůže být ani řeči.
