Miloš Tomáš
Urážky a lži páně Vacka, ať stále dokola obemílané (jako ty o pořadech Tomášových v Lucerně, bláznění kolem zádušní mše za „Edu“ Tomáše, o mém „výstupu“ v Národním domě v Praze na Vinohradech, o našem údajném spojení s komunisty aj.) anebo jeho chorou myslí vyprodukované nové (jakožto reakce na zjištění, že pan Vacek zcizuje autorská práva a poškozuje Ramanášram i Drtikolovy dědice i Avatar, o tom, jak jej prý Míla Tomášová učila krást brambory, nebo ty úplně nové o jedení masa Mílou Tomášovou před meditací). Pan Vacek se k prokazatelnému a prokázanému obvinění neumí postavit čestně, rovně čelem (to ostatně neuměl nikdy), ale zbaběle ihned nařkne - kdyby protistranu (např. z něčeho mne), ale osobu, která již nežije - Mílu Tomášovou. Jak zbabělé!! Pan Vacek nejenže prokazatelně lže a zcizuje, ale je i zbabělec. To prokazuje ostatně celou dobu schováváním se za své oddané příznivce a jejich vyzýváním ke své obraně. Nedošlo mu, že ze všeho se vylhat nepůjde.
Když Jiří Vacek blahé (mojí, avšak potemnělé jeho) paměti s Mílou Tomášovou tábořili ve stanech („netábořili“, pokud vím, spolu v jednom stanu, jak se pan Vacek při své bezbřehé amorálnosti snaží podsunout) – on se svými dětmi a moje máma zase se mnou (táboření s Jiřím Vackem později mnohokrát litovala). Pekli jsme, co vím, z iniciativy pana Vacka v jílu (to je to jediné, co je na jeho příběhu pravdivé!!) nikoliv kuře, ale kohouta, a sotva by si jej Míla Tomášová před meditací nechala zaříznout). Kohout v jílu se neupekl dobře. Napůl byl spálený, napůl syrový. Dobré ke konzumaci to rozhodně nebylo, avšak pro děti to bylo atraktivní. K žádné společné meditaci po tomto jídle (vůbec během onoho táboření) nedošlo. To pan Vacek lže v reakci na naše pozastavení se nad jeho konzumací tlačenky před meditací. Jen aby ze sebe setřásl obraz špatného duchovního mistra, obviňuje druhé. Je to další sprostá, nestydatá lež Jiřího Vacka. Kromě tohoto a dalšího urážení Míly Tomášové (nesejde na tom, že již nežije a nehraji pane Vacku na sentiment, na city, ale jenom poukazuji na Vaše sprosté lži a nestydaté, naprosto amorální chování) sprostě uráží (jakýsi nejapný Vackův čéla se ptal, kdeže je nějaké urážení, dehonestace – ostatně pan Vacek uráží, ani o tom snad neví – tak třeba tyto věci jsou urážlivé) též Martina Paříka. O něm umí pan Vacek psát celé kapitoly, ba celé knihy lží a drzých urážek. Je sprosté a drzé doporučovat panu Paříkovi, že se měl ptát Míly Tomášové, proč před meditací jedla maso, když to není pravda. Určitě by nejedla maso, když by s někým měla společně meditovat. Pan Vacek se nezřízenou konzumací uzenin navíc nestydatě chlubí. On se vůbec při své rozsáhlé amorálnosti nestydí.
Byl jsem přítomen na všech našich společných dovolených s Jiřím Vackem, účastnil jsem se jeho a našich společných „táboření“ pod stanem, s ním i jeho dětmi z prvého manželství (ty, pokud by nelhaly, by si mohly vzpomenout, jak to bylo s pečením kohouta a potvrdily by, že žádná meditace po jeho jedení-nejedení nebyla). Co všechno tehdy jedl pan Vacek, jedla i moje máma, jedl jsem i já. Mohu potvrdit, že se při táboření s panem Vackem nemeditovalo. Na jiném místě se četla duchovní kniha. Jinak žádná duchovní činnost. Pan Vacek ve společnosti mých rodičů meditoval pouze v jejich bytě, pokud při té společné meditaci meditoval. Pan Vacek by se měl za své nehorázné lži a za výpady proti lidem stydět (toho on ale asi není schopen) a Vy, kteří se jej v tomto (že Míla Tomášová prý nerozpustila vásany směrem k posluchačům, že byla žačkou Drtikola, Maháršiho, že jej Míla Tomášová učila krást, že si nechala před meditací zaříznout kuře a konzumovala ho) zastáváte, byste měli rychle od toho upustit, anebo si sehnat přesvědčivé důkazy. Jinak na adresu pana Vacka a jemu podobných - v obraně mojí mámy, táty, pana Paříka a dalších mých přátel, i na obranu mojí - dodávám slovy pana Riese, „dejte nám pokoj a neotravujte“.
mailto:kauza.vacek@gmail.com
