pondělí 12. března 2007

Z díla Ing. Jiřího Vacka: O meditaci a duchovní praxi vůbec

Bez komentáře:

Vybrali jsme pro Vás z díla Jiřího Vacka:
O meditaci a duchovní praxi vůbec


„Medituji,, jsem na stezce od roku 1945…“ (Jak jsem hledal… 11, str. 263 uprostřed)

„Meditace byla výborná a šátečky plněné špenátem rovněž. Na těch jsem si pochutnával ještě druhý den ráno k snídani.“ (Jak jsem hledal… 11, str. 233 dole a 234 nahoře)

„Na prvém místě sed snažím držet zuby nehty ve světle a vědomí Já jsem. Zvláště mám málo bezprostředních zkušeností s dalšími světy kolem nás…“ (Jak jsem hledal… 6, str. 27 nahoře)

„Paříkův článek vzbudil v mysli odezvu citovou i myšlenkovou. Jak se city a myšlenky objevovaly, tak jsem je zvedal do vědomí Já a nakonec jsem tam zvedl celou záležitost: odpovědět nebo nikoliv, co dělat? Odevzdal jsem vše vědomí Já a vyčkával.“ (Jak jsem hledal… 9, str. 205 dole)

„Posílal jsem šakti po cestě před námi, abychom šťastně dojeli.“ (Jak jsem hledal… 11, str. 68 uprostřed)

„Meditace s pokročilými je mnohem snadnější. Nemusím se tolik dřít.“ (Jak jsem hledal… 11, str. 52 uprostřed)

„Proto jsem dělal, co pravý učitel má dělat. Učil jsem druhé tichem. Meditoval jsem s nimi tak, že jsem spočíval ve vědomí Já jsem a čekal, zda pochopí. Nevím, jestli do sametové revoluce pochopil vůbec někdo. Kdo by také hledal mistra v nějakém Jirkovi… Jasně vše poznala a také se vyjádřila jen Míla Tomášová a to vícekrát před lidmi. Dokonce i ještě asi rok nebo dva před svou smrtí. ( Kdyby si pan Vacek nevymýšlel! Pozn. red.)
Věren pravdě o učení tichem, jsem odmítl kariéru duchovního řečníka, kterého uctívají velké davy. Řídil jsem se pravdivým názorem Mahárišiho: „Lidé přicházejí na přednášky a odcházejí z nich stejní, jako přišli.“ Místo toho jsem trval na meditacích. Ty sice nepřinášejí velké finanční zisky jako populární přednášky ani obdiv davů…“ (Rady na cestu, str. 186)

„Já jsem měl vždy největší zájem a radost získávat od svých učitelů… co nejvíce duchovního poučení a síly.“ (Rady na cestu, str. 192 nahoře)

„Nevěřte těm, kteří tvrdí, že každý má svou cestu. Je jen jedna cesta, která buď vede k Bohu nebo od Boha.“ (Rady na cestu, str. 232 nahoře)

„Meditace není jen prostředek, ale cíl sám.“ (Rady na cestu, str. 245 uprostř.)

„Když je u nás meditace doma ve středu večer, také si pustím televizní zprávy. Nevím, proč bych měl o ně každou středu přicházet po celý rok… Nejsem na televizi závislý. Na seminářích ji nevidím celých 14 dní. V Praze patří k dennímu životu a je dobré vědět v jakém světě žijeme. Do božskosti božího díla má velmi a velmi daleko. I to je důležité duchovní poučení: abychom nezapomněli, že žijeme v nebožském, od Boha odpadlém světě… (Život a učení Ramany Mahárišiho, str. 29 uprostř.)

„Meditace byly bezvadné. I po tlačence. (Jak jsem hledal… 9, str. 180, uprostřed)

„Jste největším mistrem, který kdy v této zemi žil. A těžko najít někoho s tak praktickým a ostrým rozlišováním i mimo naši zemi.“ ( Pavel G. na adresu Vacka, Jak jsem hledal… 11, str. 67 uprostřed)


(Jak jsem hledal… = Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe)