Martin Pařík
Pan Vacek je opakovaně vyzýván, aby vysvětlil své lži a podvody ve známých autorskoprávních kauzách viz
http://kauza-vacek.blogspot.com/2008/02/nekonen-pbh-vackovch-l-o-autorskch.html.
Byly mu předloženy důkazy o jeho pohrdání duševním vlastnictvím jiných subjektů, ačkoliv se sám vehementně dožaduje respektu ke svým vlastním právům. Místo aby se pochlapil, přiznal svá pochybení a hledal způsob, jak své prohřešky napravit, sesmolil útočný traktát okořeněný tučnou porcí nových a staronových lží. Doufá, že mu to alespoň někteří jeho obdivovatelé spolknou. Všichni určitě ne, ti vzdělanější a soudnější jistě kroutí nad argumentací svého gurua hlavou. Nemluvě o nestranných čtenářích, ti už si raději šetří krční obratle a snad už ani nežasnou. Je jim pana Vacka líto. Kam až může klesnout člověk, který měl kdysi duchovní zájmy. Nyní již se toliko zaobírá likvidací doutnajících ohnisek vzdoru ve vlastních řadách, plytkým glosováním politiky, vyhrožováním karmou, vymýšlením traktátů o zlu atd. Občas aby se neřeklo ze sebe vymačká bezduché pojednání třeba o lásce, ale jsou to jen pusté litery bez obsahu a prožitku.
K tomu jeho článečku „Opět autorská práva“.
(http://www.jirivacek-satguru.cz/clanky/aktuality/opet-autorska-prava.)
Vacek v něm píše:
„Nového je jen to, že se Avatar přiznává k tomu, že úmyslně vypouštěl kratší části Mahárišiho děl, aby se vyhnul nutnosti svolení Ramanášramu k jejich otištění. Opravdu vzor „chlapského postoje“, jakého se dožadují.“
Předně Avatar se k ničemu nepřiznává, ale předkládá soupis vypuštěných veršů, a to nikoliv nově, jak lže pan Vacek, ale zmiňuje to od počátku, opakovaně. Uvádí to jako důkaz, že Vacek lhal, když tvrdil, že v knize pana Navrátila byly verše uvedeny všechny. Avatar navíc vlastní a má k dispozici, jak již bylo několikrát sděleno (i panu Vackovi), písemné svolení Ramanášramu k vydání Navrátilovy monografie. Z hlediska autorskoprávního je toto dílo legalizováno dvojnásobně. Jednak dle vyjádření právníka nebylo k jeho vydání svolení třeba, jednak řádné svolení a požehnání Ramanášramu Avatar obdržel. Tak o co se pan Vacek snaží? Inu, aby odvedl pozornost od svých vlastních hříchů.
Dále Vacek uvádí:
„Také potvrdil pravdu, že nám nakonec odmítal obrazový životopis Mahárišiho prodávat. Názorný příklad ušlechtilé vděčnosti, když uvážíme, jaký zisk jsme mu umožnili. Jemu je však vše málo. On chce konkurenci zničit, jen aby měl sám co největší zisk. Této honbě podřizuje vše. V takových případech se stává, že se nakonec o vše přichází.“
Zde autor článku zcela překroutil skutečnost. Bylo již vícekrát řečeno, že kniha se prodávala několik let a že si jí pan Vacek mohl nakoupit velké množství. Kdyby neškudlil, mohl si jí pořídit zásobu a nemusel se divit, že posledních několik kusů bylo skladem pouze pro potřeby knihkupectví Avatar. I ty si pan Vacek mohl zakoupit, ovšem za plnou cenu, nikoli s rabatem, neboť nakladatelství již tento titul nemělo pro obchodníky k dispozici. Není známo, zač a proč by měl být Avatar panu Vackovi vděčen. Vacek sám o vydání knihy neměl zájem, bál se jít do rizika a vynaložit značnou sumu na její výrobu. Jestli neměl hotovost, mohl prodat fábinku nebo si vypůjčit a za tučný zisk z prodeje knihy si koupit třeba mercedes. Ale neudělal to, neměl důvěru v Ramanu Maharšiho. Pan Vacek snad jen mohl vydání knihy blokovat, učinil tedy pouze to, že jejímu vydání nebránil. To opravdu není k chlubení. Kdyby taktně pomlčel, udělal by lépe. Takhle si jen zase naběhl.
Následné Vackovy bláboly o zničení konkurence snad neberou vážně ani členové petrifikovaného jádra jeho sekty.
Závěrem jenom poznámka k poslednímu Vackovu článku, v němž za rozkol ve vlastní skupině viní též jakési tzv. tomášovce. Kdyby byl pan Vacek spravedlivým, objektivním člověkem, nefavorizoval by svého namyšleného a duchovně pomýleného, avšak podnikatelsky zdatného zetě na úkor svých starých věrných přívrženců. Ti budou sotva mít porozumění pro Vackův postoj „Co je doma, to se počítá“. Už mu ani nepřispívají na web a co si doopravdy myslí... Zastrašováním a výhrůžkami pan Vacek rozhodně spravedlnost nenastolí.
