Miloš Tomáš
Jiří Vacek se ve své nejapné ironii, ve snaze mne zesměšnit (prý jistě „pro naše poučení“), ptal (koho?), co pro něj („pro nás“) mám ze své výše? Ano, pro něj (a pro všechny, koho měl na mysli – ale on neumí jednat sám za sebe, musí se schovávat za své obdivovatele) je to vskutku výše. Pro jeho nízké, podlé a zákeřné, notoricky lživé, sprosté, chorobně útočné jednání je to vskutku závratná výše. A nemusela bývala být. Avšak jak známo pýcha předchází pád. Co si myslel, než klesl?
Podle Jiřího Vacka, který už neví, jak ublížit a musí za něj perlit členové jeho sekty, mám já prý nějakou svou sektu. Proč to jenom píše? Existuje prý nějaká Milošova sekta... Martin Pařík má prý sektu taky. Tak asi abych mu nezáviděl. A má vůbec o tom nějaké důkazy? Jiří Vacek (pseudosektolog – aby se vyrovnal Dr. Vojtíškovi snad) nás, M. Paříka a mne, chtěl postavit naroveň sobě a svému podivnému zeti (ti se však dělí o jednu sektu společně – nebo ne?). Proč? Nejspíš aby snížil ten propastný rozdíl mezi námi. Abych nemusel mít pro něj („pro ně“) něco ze své výše přece. Aby se pak nemusel ve svých knihách ptát tak hloupě a navíc drze, co pro něj mám ze své výše.
Už pochopil, že výsměch se může stočit proti vysmívateli. Nechtěl by nás (M. Paříka a mne) také pan Vacek pasovat na mistrovské osoby? Aspoň by si nás pan Blažek např. víc vážil a polevil by ve svých ubohých sprostotách. Když bychom nemluvili o všudypřítomnosti Boží ale vydali bychom třeba také nějaká pravidla pro meditaci, kde bychom hned v první větě uvedli, že je nejdůležitější ctít osobu mistra, tudíž sebe, jelikož mistr je jeden a nikdo jiný než on sám jej nemůže poznat (přesně jako pan Vacek). Kdyby nás také pasoval na mistry či mistrovské osoby, tak bychom sama sebe (a běda jak by to učinil někdo jiný) poznali jako tito mistři.
Je vůbec pro mne novinkou, že mám nějakou sektu. Mohl by nám pan Vacek sdělit, kdo jsou členové našich sekt, příp. kolik zhruba čítají členů atd. Jestli také jejich jádra tvoří takoví tvrdí (ke sprostotám ochotní), útoční a nadutí hoši, jako např. Blažek (který ač prý studoval mou knihu, shledává ji nevhodnou, s radostí ji přitom prodává), Krutina a jim podobní. Mohli by jejich členy být třeba nějací permoníci, vybájení tomášovci, co neustále pana Vacka a podle všeho i pány Krutinu, Blažka a další straší a nedávají jim spát.
