pátek 27. června 2008

Hulvátství Vackova praktikanta aneb praxe Vackova hulváta

Miloš Tomáš


Na očividně psychicky nevyladěnou osobu Filipa Blažka, jenž se nedávno nazval duchovním praktikantem čili začátečníkem, prý podle jeho vlastních slov působí „vyladitelná milost Ramany Maháršiho a svami Nitjánandy“. Každý si může o slovech praktikanta utvořit svůj názor. Zaměstnanci nakladatelství Avatar jsou ovšem ve sporu s panem Vackem (jenž prokazatelně tento spor začal ze své chorobné žárlivosti urážkami Míly a Eduarda Tomášových, Františka Drtikola aj.). V internetových článcích Filipa Blažka, kterému do tohoto sporu naprosto nic není, jsou nazýváni v nactiutrhačném významu „avateřisté“, „virtuální vejlupci“ a jejich vedoucímu vyhrožuje tento člověk „že si to s ním přijde osobně vyřídit“. Vydání knihy Eduarda Tomáše v nakladatelství Avatar označil knihkupec Filip Blažek s nepřímým souhlasem své nadřízené, vedoucí knihkupectví, ve kterém je zaměstnán, bez důkazů „sprostou krádeží“. K jednání mezi mnou a jeho nadřízenou se horlivě „náhodou nachomýtl“, před ní se mně drze vysmíval do očí, ale závěr jednání mezi sebou a mnou již psychicky nezvládl.

Pane Blažku, už v první větě svého pomlouvačného traktátu (Něco duchovní inspirace od Miloše Tomáše, 1.4.08) píšete lež. Je to již několik let, co Miloš Tomáš neúnavně pokračuje ve svých písemných pokusech znehodnotit potřebu úsilí na duchovní stezce a učení skutečných mistrů...“ Tuto sprostou lež byste měl dokázat.

Pan Filip Blažek má potřebu referovat (komu?) o mé návštěvě u Vaší nadřízené, což nazval mou agitací. Přišel jsem se zeptat vedoucí knihkupectví (které od nás bere naše knihy), ve kterém pan Blažek pracuje, na její názor na Blažkovo bezdůvodné urážení, vyhrožování fyzickým násilím a obvinění z krádeže. Pane Filipe Blažku:

1) O průběhu jednání referujete lživě. K jednání jste se podle svých slov „nachomýtnul náhodou“. Bylo zřejmé, že tuto „náhodu“ jste sehrál.

2) Mou návštěvu u Vaší nadřízené, do které Vám nic nebylo a není (byl jsem se zeptat na její názor), jste nazval agitací. Agitací lze bezesporu nazvat právě Vaše příspěvky, kdy dáváte ve známost lži o panu Paříkovi a mně ve snaze se zavděčit svému guruovi, panu Vackovi, příp. p. Krutinovi (které neopomenete vyzdvihnout). Objednal si snad někdo z pánů Vaše sprosté pomluvy? Objednal si je někdo? Proč to píšete, když Vám do nás ani do našeho sporu s panem Vackem nic není?

Ve svém předchozím článku, který věnoval pan Blažek dehonestaci Miloše Tomáše, neopomněl zplodit celé dva odstavce trapného lichocení a chvály na adresu prý „mistrovských osob“. Člověk, který aspoň jednou v životě pana Filipa Blažka poznal se neubrání smíchu, když ten o sobě uvádí: „Také provádím soustavnou a pravidelnou duchovní praxi, která je založena a dále rozvíjena díky inspiracím z těchto zdrojů, takže mohu prohlásit...“. To je úvod k nějaké agitaci. Jak je u Vás ve zvyku, tak k drzým urážkám a pomluvám. Pokud jde o inspirace z „těchto zdrojů“, (máte na mysli nehorázné útoky pánů Vacka a Krutiny) nemusíte pane Blažku nikoho dvakrát přesvědčovat, ale opravdová „soustavná a pravidelná duchovní praxe“ by byla jistě prospěšná, ale zanechalo by to ve Vás zcela jiné stopy. Vy a duchovní praxe? Jaká to je praxe u zpupného, povýšeného, zakomplexovaného člověka?

Pane Filipe Blažku, napsal jste, že zesměšňuji osobní život pana Vacka. Jak? Pan Vacek se zesměšnil sám, do jeho osobního života mně nic není (že se např. před meditací nají tlačenkou, bůčkem atd., že vymáhá po lidech uherák, bonboniéry, adorativní dopisy a peněžní dary, to o sobě píše sám – prý pro naše poučení). Vy máte mandát bránit jeho osobní život a jeho způsoby? To, co Jiří Vacek hlásá „pro potřeby hledajících“, není interpretace duchovní nauky, nýbrž právě její dezinterpretace, překrucování (Máte tam plno duchovních knih, tak si nějakou hodnotnou přečtěte, Maharšiho učení jste, jak je vidět, neporozuměl, jinak byste takto nemohl psát.). Podle Vás nauku překrucuji. Jak? Nenapsal jste jak, jen jste pomluvil. Ubohé, že? Takto praktikujete.
Následuje další lež: „Asi také není mnoho jedinců, kteří se mohli v osobním kontaktu s Milošem Tomášem přesvědčit..., že zmíněný myslí ….zcela vážně a je ochoten je obhajovat a propagovat i před lidmi, kteří nemají s danou problematikou vůbec nic společného. Jako se to stalo v uplynulém roce mé nadřízené...“

Pane Blažku, Vaší nadřízené se nic takového nestalo... Nic jsem neobhajoval (na rozdíl od Vás) a nepropagoval. Možná morálku odlišnou od té Vaší, to jedině.
Dále píšete: „Nevěřil jsem vlastním uším a hlavně tomu, že je Miloš Tomáš něčeho takového skutečně schopen.“ Ano, slyšte, slyšte... Ať jste napínal uši jako rys, nemohl jste slyšet nic závažného, neboť jakmile jste vešel, bylo mně jasné, že jste to Vy. Tak abyste zase „náhodou“ nelhal. A čeho byste věřil, že jsem schopen? Vždyť jste mne neznal. Tak co to, pane Blažku, na čtenáře hrajete?
„Po předchozích zkušenostech s komunikací s pány Tomášem a Paříkem jsem na podobné tyjátry neměl ani nejmenší náladu a tak jsem slušně, nicméně rázně sdělil, že s jejich názory a metodami, které používají k ovlivňování veřejnosti zásadně nesouhlasím a že je nebudu řešit v pracovní době na pracovišti, do čehož se mne s Martinem Paříkem snažili zcela zákeřně zatáhnout. Poté jsem z kanceláře odešel.“

1) Vaše předchozí zkušenosti s komunikací s pány Tomášem a Paříkem byly pouze z písemného styku, kdy jsme se ohradili proti Vašim urážlivým a hanlivým článkům na naši adresu. Pak jste nás ještě bez důkazů nařkl ze „sprosté krádeže“. Tyjátrem možno nazvat Vaše počínání. Ani v předchozí, ani v žádné jiné komunikaci jste nejednal s námi slušným způsobem. Navíc jste se dosud za nic neomluvil.

2) Pokud nějakými svými názory a metodami (měl byste uvést jakými) ovlivňujeme veřejnost (ať se jedná o vydávání knih či obranu před lživým a urážlivým napadáním Vackovy sekty), tak jistě to nejsou názory a metody pro veřejnost škodlivé, jako jsou názory a metody, kterými ovlivňuje veřejnost skupina uctívačů pana Vacka s ním včele (k níž se řadíte). A dovolím si Vám připomenout, že máme nyní již 19 let svobodu projevu a vyjádření svého názoru, což i Vy hojně využíváte (a zneužíváte).

3) Že s našimi názory a metodami (nevím jakými) nesouhlasíte, jste slušně ani rázně nesdělil. Proč lžete?
Dovolte mně osvěžit Vám paměť. U celého našeho jednání od počátku do konce byla Vaše paní vedoucí. Po onom „přívalu slov“, jak zmiňujete, jste mně sdělil, že se omlouváte jen „za tu formu“ svého dopisu, nikoliv však za jeho obsah a Vaše paní vedoucí si stoupla za mne a dělala na Vás posunky a vyvolala u Vás smích. Dobře že svou nadřízenou ve svém dopise zmiňujete. Se smíchem jste se mně drze díval do očí, což jsem Vám sdělil a Vy jste to nepopřel. Na mou otázku, proč nás nazýváte „avateřisté“ a „vejlupci“, jste mně odpověděl: „Vy mně taky nazýváte čéla“. Dovoluji si upozornit, že jste nás ve svých článcích napadal a urážel již před tím, než jsme se jakkoli ohradili. Sdělil jsem Vám, že to není hanlivý výraz, že to znamená žáka oddaného svému mistru a chtěl jsem dodat, že si to můžete najít v knihkupectví v příslušném slovníku. To už jsem nedopověděl, neboť jste ztratil nervy a sdělil mi rozčileně, že máte práci (najednou, že?) a že si hledíte plnit své pracovní povinnosti a nehodláte se „zabývat takovými hloupostmi“(Najednou jste to považoval za hloupost) a rozčilen (aniž bychom co dojednali) jste odešel z místnosti. I paní vedoucí už dále neměla se mnou co k projednávání, a tak jsem se rozloučil. Jen ještě na odchodnou sdělila, že pošle písemné vyjádření. Dosud nepřišlo.

4) Ujišťuji Vás, že jsme nikdy nikoho do ničeho zákeřně nechtěli zatáhnout a nezatáhli. Zákeřných metod užívá pan Vacek a i Vaše publikované pomluvy je možno považovat za zákeřné.
Pokračujete v pomlouvání: „Přestože Milošovi Tomášovi a poslechu jeho názorů věnovala má nadřízená svůj čas a snažila se mu vyjít alespoň v bodech, ve kterých to bylo možné, vstříc, nevyhla se ani ona „otření v dobrém“ v jednom z článků na KV za to, že se mě a mého postoje k výpadům Miloše Tomáše a spol. zastala. Ve skutečnosti jen pravdivě sdělila...“
Víte, co je, když ruka ruku myje, že? S „otíráním se o paní vedoucí v dobrém“ jste nyní začal Vy a náramně se Vám to hodí. To není zákeřné, to je podlé. Nebylo by, kdybyste aspoň napsal pravdu. Čím a v jakých bodech mně Vaše paní vedoucí vyšla vstříc? Pane Blažku, uveďte, čím mně vyšla vstříc? A v jakých bodech? A abychom se o Vaší paní vedoucí „v dobrém neotírali“, proč mně to, je-li tak vstřícná, nesdělí sama?
Ano, máte plnou pravdu, ona se Vás zastala. To jste uvedl správně. To ovšem, pane Blažku, v životě nemusí vždycky být; nemusí být vždy nad Vámi někdo, kdo bude vždycky tak hodný a milosrdný, aby byl ochoten krýt darebáctví nebo aby dal od něj ruce pryč.
Jak jinak než že „ve skutečnosti jen pravdivě sdělila...“. Jinak si to snad nelze ani představit, ne?
„Také uvedla, že se do našich osobních záležitostí plést nebude.“ To jako vedoucí pracovník dost možná osvědčila za mými zády ve chvíli, kdy jste se mně do očí smál.
„Ze strany Miloše Tomáše a Martina Paříka nešlo o překvapivou reakci. Toto jejich chování je pravidlem...“ Vy znáte naše reakce, naše chování....? Jen když pomlouváte, že? Proč by mělo z naší strany jít o překvapivou reakci, když jsme byli před tím konfrontováni s vašimi urážlivými sprostotami, nactiutrháním a v neposlední řadě s porušováním obchodních zájmů? A reakce Vaše a Vaší paní vedoucí...? Jaké naše chování je pravidlem? Jak to víte? Další pomluva? Co vlastně sdělujete a pro koho ve svých pomluvách? Chorobný stav mysli, že?
„...aby pak dotyčného mohli zneužít ve svůj prospěch a zmanipulovat jej.“ To píšete o panu Vackovi a oddaných příslušnících jeho sekty, jíž jste členem, že? Uveďte koho jsem já nebo můj kolega M. Pařík zneužili či zmanipulovali! A já Vám za to uvedu koho zmanipuloval pan Vacek, ano? Nebo nemusím, však je to známo.

Pane Blažku, už byste (a nejen Vy) mohl konečně pochopit, že by k žádnému napadání Jiřího Vacka nikdy nedošlo, kdyby nezačal s napadáním on. Jestli tomu nevěříte, tak tím spíš se starejte o sebe (pan Vacek sám Vám to píše, máte na sobě práce víc než dost), navíc když ten spor není Vaším sporem. Dokážete tohle jednou pochopit?
„Ve světle tohoto a přetrvávajícího a prohlubujícího se nesouhlasu s jejich jednáním a chováním jsem se rozhodl...“ k lumpárnám. To je důvod k Vašim lumpárnám, že? Vy se starejte spolu s panem Krutinou a své jednání a chování, které ve světle nijak není, ale vidět je dobře. Ostatně co jste vypustil ve svých publikovaných článcích a dopisech za sprostoty, včetně vyhrožování fyzickým napadením, na to lze posvítit kdykoliv. Tak se klidně rozhodujte, a nejlépe jen a jen ve vlastním zájmu, ke konání dobra a laskavosti.
„Tady ale nepíši recenzi na toto dílo, pouze se dělím o své dojmy.“ Pomlouváte. Mimochodem, proč a s kým se dělíte o své dojmy? Kdo si myslíte, že o ně (zvláště, když jde evidentně o pomluvy) stojí? „Nemohu ovšem vyloučit, že pokud budou pánové Tomáš a Pařík pokračovat ve svých výpadech, tak recenzi připravím, protože z určitého pohledu jde o velmi zábavné čtení.“ To vyloučit nemůžeme ani my. Nijak nikdo z nás na Vaši drzou sprostotu nereagoval a spolu se svým komplicem Krutinou jste sepsali každý novou špinavost. Nemůžete si však myslet, že budete sprostě napadat a my se nebudeme bránit, nebo to byste chtěl? Váš nový útok odůvodňujete: „...protože z určitého pohledu jde o velmi zábavné čtení.“ A pro honorář za tu Vaši špinavost, jak Vy tomu říkáte „recenzi“, si půjdete zajisté k panu Vackovi, že? Nebo Vám jej vyplatí pár mistrovských osob?
„.....aby pak dotyčného mohli zneužít ve svůj prospěch a zmanipulovat jej.“ To platí jak známo o panu Vackovi a odaných příslušnících jeho sekty, jíž jste členem, že? Uveďte koho jsem já, nebo můj kolega M. Pařík zneužili či zmanipuloval!! A já Vám za to uvedu koho zmanipuloval pan Vacek, ano? Nebo nemusím, však je to známo.
Osobně netušíte, „co vede Miloše Tomáše k tomu, aby něco podobného vydával knižně.“ Vy ale máte starosti. Myslíte, že Vám to teď prozradím? Hleďte si raději svého (jak Vás nabádá pan Vacek). Píšete: „Je fakt, že pokud mohu porovnat, tak ta knižní podoba Miloše Tomáše je taková uhlazenější, líbivější.“ Porovnat můžete. No to mě těší, že se Vám moje knižní podoba (je to obrázek k Vašemu naladění) líbí. Že to shledáváte jako fakt. Že bych Vám napsal nějaké věnování, co říkáte? Miloš Tomáš že v knižní podobě je uhlazenější, líbivější (aspoň podle Vás), to netušil jistě ani on sám. Píšete, že nevěřícně kroutíte hlavou? Aby Vás tedy nebolel krk, aby Vám to třeba nezůstalo.
Víte o čem mluvíte, když píšete: „Je to samozřejmé – vydat knižní podobu „esejů“ z blogu KV by byla minimálně komerční sebevražda“. Tak proto z Vaší strany to porušování obchodních zájmů, proto ta lživá reklama, proto obviňování z krádeže, proto „vyhrožování“ recenzí, dehonestace mých knih a toto vše. Vám jde stále ještě o tu „likvidaci konkurence“ jako kdysi panu Vackovi, což se jeho zeť velice nejapně snažil zastírat. Přijde Vám samozřejmé, že vydat knižní podobu esejů z blogu KV by byla minimálně komerční sebevražda? A co Vy víte, třeba to bude jednou naprostý trhák. Jako ta Vackova špína, co píše o druhých lidech (prý pro naše poučení).
„Nicméně v „medovém“ textu jsou velmi chytře zakomponovány nejrůznější nesmysly o duchovní praxi, svévolné výklady a překrucování z pozice ega nauky skutečných mistrů např. Ramany Maháršiho....“. To je z recenze na knihu pana Vacka? Kdo by to řekl, že ten text se Vám bude zdát medový. „Velmi chytře zakomponovány nejrůznější nesmysly...“. Pan Vacek to velmi chytře nesvede, že? Jak jste to poznal a ježíšmarjá kdo je tam zakomponoval? Já, pokud vím, ne, ba ani nekomponuji. „...napadajících Jiřího Vacka....přestože jej Miloš Tomáš velmi chytře raději nejmenuje“, a opravdu jeho, nebo koho? A co Jiřího Vacka napadá? A, pane Blažku, nepomlouváte zde náhodou Vy Jiřího Vacka? Patrně nespásné vásány a zlé síly ega. Síly zla přece, že. Vaše zlo. Pan Vacek zato jmenuje a velmi hloupě, že?
Pane Filipe Blažku, správně jste v těch popsaných špatnostech a negacích rozpoznal pana Vacka, dobře jste je přisoudil zrovna jemu, je vidět, že svého gurua, projevy jeho ega, špatnosti, zlé vlastnosti, nespásné vásany atd. znáte.
Že to o něm víte, že má žárlivé, závistivé, ukňourané, samolibé, záštiplné, zištné a já nevím jak pyšné ego. Fakt je dobře, že jste ho podle těch špatností identifikoval.
Jste přeci jen v něčem trošku chytrý; víc než by se podle Vašeho jednání dalo čekat.
Vaše hodnocení mé druhé knihy není dobré, jelikož v tom hlavním lžete. Nepojednává to v kostce o tom, že je ego neškodné. To účelově papouškujete lež o nás po Jiřím Vackovi. Zamlčel jste asi nejdůležitější věc, o které píšu, že je ego božské pro svou podstatu, pro svůj původ. Máte se tedy, coby „duchovní praktikant“ ještě hodně co učit; především nelhat.