Martin Pařík
V příspěvku http://www.jirivacek-satguru.cz/clanky/aktuality/o-duchovnim-spolecenstvi-jinak-a-jeho-vyznamu-na-stezce-poznani-sebe- „zasvěceně“ komentuje pan Krutina duchovní „poznatek“ jakéhosi Martina Adamce.
Pan Adamec píše:
„Ahoj Jirko a Evo, díky za nedělní meditace v klubovně. Jsem ve všem a vším. Vše je Já. Jsem Jím a přitom On potřebuje jen sebe sama. Poprvé zkušenost s vnitřním dechem. Ještě jednou dík. Martin Adamec“
(Pozn. autora: On (Bůh) má potřeby? Neměl snad pan Adamec na mysli potřeby pana Vacka? Kdyby byl opravdu „ve všem a vším“, tak by nezažíval nějaké jiné zkušenosti, např. s vnitřním dechem.)
Jiří Krutina ovšem tento duchovní pseudozážitek vidí takto:
„Jen připomínám, že právě toto vše je možné jen díky duchovnímu společenství přátel a společné meditaci. Pak je jasné, proč buddhisté považují sanghu za doslova klenot. Děkovat Bohu za tuto milost společné meditace a její duchovní přínos na stezce musíme všichni.“
Lež pana Krutiny:
duchovní zkušenosti jsou možné jen díky duchovnímu společenství a společné meditaci.
Maharši, Ježíš, Milarepa, sv. Antonín, mistr Eckhart, František z Assisi, Terezie z Ávily, sv. Bernard a další se prozřeli v Pravdě nezávisle na jakémkoliv společenství. Pokud je pravdou, že se pan Vacek také prozřel, při jaké společné meditaci to bylo? Pravý Mistr, na rozdíl od vůdců sekt, společenství nepotřebuje.
