středa 4. dubna 2007

JAK JSME U PANA VACKA NAKUPOVALI KNIHY

Iva

Dovolím si podat svědectví o podivuhodných obchodních praktikách pana Vacka. V 90. letech jsme si objednávali u tohoto pána nějaké knihy. Vše bylo zprvu v pořádku, jenže zanedlouho docházely další knihy, které jsme už neobjednávali. To se stalo několikrát - zpočátku jsme si je nechávali a zaplatili, ale pak už nám došla trpělivost - kdo by také chtěl neustále platit knihy, které si neobjednal? Tak jsme je poslali zpět. Jenže pak přišla další zásilka – a tak jsme přiložili dopis, že ty knihy opravdu nechceme - a co se nestalo? Opět další zásilka, to už jsem se neudržela a napsala důraznější upozornění, že takto si knihy nuceně kupovat nechci! Tahle neplodná komunikace s Vackovými trvala nejméně rok či dva, než jsme si oddechli a konečně byli akceptováni, že ty knihy opravdu nechceme!!! Také se nám stalo, že knihy, které jsme na počátku koupili a zaplatili, byly vedeny v evidenci u Vackových stále jako nezaplacené, takže i když jsme poslali peníze, tak nám neustále chodily upomínky, že jsme dlužníci! Kdybychom si prozíravě nenechávali kopie o zaplacení, platili bychom snad i několikrát a tomu říká p. Vacek, že na svých knihách nevydělává? A že lidé v jeho okolí jsou pokorní a skromní? Kdyby to byla pravda, byli by také pozorní a bdělí a měli by pořádek ve svých materiálech a účtech, takže by se nemohlo stát, že by tím zákazník trpěl!!! Navíc knihy p. Vacka, ty, které jsme někdy dobrovolně a někdy nedobrovolně zakoupili, se po pár letech běžného užívání přeměnily na tzv. salátová vydání, takže neobstojí další tvrzení p. Vacka, že vydává levné knihy, které se vyplatí, protože nevydrží tak dlouho jako např. kvalitní vázané knihy. Po takovéto zkušenosti je jasné, že jsme se rozhodli už neobjednávat knihy od p. Vacka, i kdyby šlo o titul, který by nebyl nikde k sehnání. Nechtěli bychom totiž zažít znovu to „nedobrovolné“ odebírání knih, proti kterému se člověk ani nemůže pořádně bránit, protože jeho názory a připomínky nejsou vydavatelem akceptovány.

Ať se na to dívám z jakéhokoliv úhlu, tak tyhle donucovací metody opravdu nedokážu pochopit. Vždyť takhle až do domu chodí s knihami, pod záminkou věčné spásy, snad jen svědci Jehovovi. Copak má tyhle praktiky p. Vacek zapotřebí? Vždyť své knihy může prodávat a nabízet na internetu, což jistě dělá, nebo je nabízet knihkupcům, prodávat na různých duchovních festivalech, což také dělá - tak proč bere ostatním lidem svobodu a možnost výběru. Cožpak může člověk, který ignoruje druhé, přesně rozpoznat, které knihy kdo potřebuje? Sotva. Cožpak je jeho mottem -"braň se, jak chceš, já to svoje učení do tebe stejně nacpu"?! Pokud je s tím někdo svolný, je to jeho volba, osobně si radši ponechám svobodu a možnost volby.



mailto:kauza.vacek@gmail.com