pátek 13. dubna 2007

Přátelům pana Vacka

Vážené dámy a vážení pánové. Máte k panu Jiřímu Vackovi očividně blízko, a tak byste snad mohli podat věcné vysvětlení, proč pan Vacek prokazatelně lže. Ač má potřebu opakovaně psát, že lže druhá strana, tj. my, nemá pro tato svá tvrzení důkazy. My ano. Stačí si přečíst rozbor dvanáctého dílu jeho pamětí nebo mistrovské paradoxy a další, kde je přímo citováno z jeho knih. Pan Vacek sám dostal otevřený dopis ctitele Ramany Mahárišiho, kde byly též konkrétní odkazy na jeho dehonestace v jeho pamětech. Jsou to hmatatelné důkazy. Není tedy pravda, že s důkazy se nikdo z nás neobtěžuje. Naopak Jiří Vacek nebyl a patrně není schopen zodpovědět racionálně žádnou z oněch otázek, které mu byly položeny. Jedině popřít. Důkaz však není s to podat žádný.
Již jsem upozornil, že je zcela v omylu, když soudí, že v nějakém smyslu je pro mne nějakou konkurencí. Ale on je svým „učením o konkurenci“ mnohem víc posedlý dokonce než zádušní mší za E. Tomáše.
Proč? Protože je materialista. Ta domnělá duchovnost u něj je pouze slupka, která mu má sloužit k vlastnímu prospěchu. Znovu jsem tedy nucen prohlásit, že pan Jiří Vacek pro mne nikdy žádnou konkurencí nebyl, není a nebude. To ostatně není nikdo, zvláště ne nějaký sprostý darebák.
Jiří Vacek lže opakovaně též o nepodání důkazů o jeho urážkách, napadání, lhaní atd. Důkazů bylo a je podáváno dost. Proč? S tím, jak se snaží neustále vylhávat, zaplétá se a často si protiřečí. O jaké důkazy lhaní a urážení se jedná? I když opakovaně lže, že žádné nejsou, jsou jimi např. jeho vlastní paměti, seriál dvanácti knih plných lží a urážek. Stačí si otevřít Kauzu Jiří Vacek, kde jsou uvedeny konkrétní citace oněch lží a dehonestací. Jeho někteří věrní, ale i pan Vacek sám, rádi prohlašují, že na Kauza Jiří Vacek jsou uvedeny lži, ale stačí zkonfrontovat zde citované věty s páně Vacka texty, a je jasné, že Kauza Jiří Vacek uvádí přesné citace, co Jiří Vacek napsal. Jestliže tvrdí, že jsou na Kauza Jiří Vacek lži, pak je zcela zřetelné, že lže on.
Stalo se již pro tohoto pána územ, že uvede urážku, sprostou, zákeřnou lež nebo jinou dehonestaci někoho a následně napíše, že neurážel, nelhal, že uráží nebo lže právě ten druhý, koho těsně před tím urazil či o něm napsal sprostou lež. Jako by neuměl jinak psát než urážlivě – když už má tu velikou potřebu duchovního nemistra psát o druhých. Tak je tomu např. i v posledním jeho článku. Kde že prý jsou důkazy, o tom že urážel, lhal...? Urážkou Tomášových (ptá-li se na důkazy o urážení Tomášových) je mnohé, co o nich napsal a píše. Již jen urážlivé pro ně nepochybně je, jak píše o tzv. tomášovcích, Avataru a další. Urážek, lhaní, pomluv a lživého podsouvání bylo skutečně hodně, a jestli autor toho všeho o tom neví a na sebe nevidí, není jistě normální. Jestliže vidí a nechce vidět, je též nenormální, a jestliže vidí na to vše a myslí, že to vše je a bude schopen zalhat a vylhat se z toho, tak též není normální. Je mezi těmito možnostmi duchovní člověk? A mistr? Ani nic, co by z takového člověka vyzařovalo, není a nemůže být nic dobrého.
Již jen ta sprostota, co nyní Jiří Vacek napsal o tzv. tomášovcích (my ten termín nevymysleli), je urážlivé pro Tomášovy, a to velmi. Cituji: „Tomášovci pracují s osvědčeným nacistickým a komunistickým pravidlem: “Stokrát opakovaná lež...“ atd. Tímto pravidlem (touto, jak nám podsouvá, goebbelsovštinou) se řídí pan Vacek. Už jen jak se neustále snaží vylhat ze všeho, jak např. psal jako posedlý o zádušní mší za Eduarda Tomáše atd. Za svou sprostotou znalecky dodává: “To opravdu působí“. Takto pan Vacek vyučuje duchovním naukám, to je ono působení šakti, které z něj „ tryská“. Kolikrát již jenom užil jména Tomášových (spočte to někdo?), a to v negativním významu ve slově „tomášovci“, tím snad neuráží Tomášovy? To pan inženýr Vacek nevidí nebo snad nechce vidět? A stejně tak kterýkoli jeho oddaný, důvěřivý čéla? Ano, normální to není. To jsou ty páně Vacka „duchovní klenoty“? To je ta“ šakti“, která tryská z pana Vacka? Fuj!
Věta „Tomášovci pracují s osvědčeným nacistickým a komunistickým pravidlem: „Stokrát opakovaná lež...“ je sprostá, zákeřná a lživá urážka jak Tomášových, tak i všech jejich přátel a příznivců. Je to, tak jak panu Vackovi je vlastní, lživě překrouceno. Sám autor si je svého překrucování pravdy dost možná vědom, snaží se totiž vylhat ze všeho zuby nehty, a jak sám rád užívá, že zloděj křičí, chyťte zloděje, podle toho též sám jedná. Jakmile je mu dokázána lež, či dokonce obcházení zákona, jako je např. zcizování autorských práv, zle napadá a obviňuje druhou stranu. V neposlední řadě je možno si povšimnout, že pan Vacek vychází v oné tzv. goebbelsovštině z vlastní zkušenosti. Takové podlé jednání patří k jeho psaní běžně. Ještě k tomu se rád schovává za množinu, za dav (užívá často plurálu). Nebo snad jde o pluralis majestaticus (My pan Vacek...)? Jak ubohé a zbabělé...
Jiří Vacek napíše lživou sprostotu a vzápětí neví o svých urážkách. Proto se musí ptát na existenci důkazů. Anebo neumí číst? Ani po sobě? A co nedávná urážlivá sprostota o tom, že jej Míla Tomášová učila krást? To není urážlivé? I ten, obdivem k panu Vackovi nejzaslepenější čéla, pokud má špetku soudného rozumu, zde musí přece vidět dehonestaci Míly Tomášové, důkaz o tom, že Jiří Vacek uráží a že lže, když tvrdí, že neuráží. A v neposlední řadě čtenář jasně vidí, že se sám pan Vacek přiznává k tomu, že kradl. Alespoň přiznal, že kradl a že mu kradení není cizí (jistě jej autorská práva Míla Tomášová učit krást nemusela). A pokud by to nakrásně byla pravda, proč jako duchovní člověk ji od toho neodrazoval, že?
O tom, že si před meditací pan „mistr“ Vacek tlačenku dal, není ani v nejmenším pochyb. U toho nebyl sám. Z toho a z dalších svých prohřešků se nevylže. Měl by se spíš vynasnažit zodpovědět ony ostatní dotazy. Nejde zdaleka jen o jedení tlačenky. To ostatní při nejapné snaze odvést pozornost ke svému oblíbenému jídlu pan Vacek nepopírá. Ten dotaz s jedením tlačenky před meditací pan Vacek nezodpověděl. Byl zcela namístě, jako má někdejší odpověď, jak rozpouštět vásany, i když tomu pan Vacek neporozuměl (a přesto měl potřebu kritizovat a lhát). A i tak se pan Vacek nemistrovsky nachytal. A co ostatní dotazy? Pokud skutečně stále neví, jak a kde urážel a lhal, a potřebuje k tomu důkazy, tak ať místo dalšího lhaní a urážení se podívá do dopisu, který mu poslal ctitel Ramany Maharišiho a na stránky Kauza Jiří Vacek, kde jsou konkrétní odkazy na jeho lži a urážky. Snad se mu aspoň trochu posvítí i na jeho počínání a nebude se tak hloupě divit a lhát o tom, že důkazy nejsou. Jeho vlastní vydané knihy jsou důkazy jeho dehonestací. Snad i pochopí, že lhát se nevyplácí. Vždyť o to, aby se mu něco vyplatilo, mu přece jde až na prvním místě.
S pozdravem M. Tomáš

mailto:kauza.vacek@gmail.com