Vážení přátelé, přinášíme polemiku pánů Moravce a Krutiny.
Panu Krutinovi se samozřejmě nelíbí, když se někdo (byť v dobrém) otře o jeho paní. On když se otírá o jiné, to je podle něj zřejmě v pořádku. Má k tomu velký vzor ve svém tchánovi; je s podivem, že píše o mistrech a hned ve vedlejším článku má jeho vzor Jiří Vacek potřebu psát o tom, že žádní mistři v těle nejsou, že mistr je jen jeden a je jím Bůh. Tak, čélové, pozor, Jiří Vacek není již podle sebe mistrem (odkdy, to bohužel zapomněl uvést, svá tvrzení o tom "jak byl udělán mistrem", totiž zapomněl odvolat). Tak, jak je pro Jiřího Vacka typické, se snaží vylhat ze všeho. Proto oslovovat jej např. "Drahý mistře" by se mohlo stát nebezpečným prohřeškem.
Jiří Krutina - „Komentář k samorozhovoru…“
Daniel Moravec
(kurzívou citace)
"Opravdu duchovní člověk žije v Bohu, hledá pravdu a nezajímá se o cizí výdělky, či kam někdo jiný jezdí s rodinou na dovolenou." Naprosto souhlasím, pane Krutino, vyřiďte to panu Vackovi, leckdy ho zajímal pravý opak.
"Jinak možná i tento rok vezmeme děcka k moři, tak snad Vás to nezaskočí, když nás tak sledujete." Přeji Vám krásnou dovolenou, také se někam chystám. (zvyk „sledování“ tady ale nastolil někdo jiný než já. Víte, nikdy bych se o to nestaral a ve skutečnosti ani nestarám, je to Vaše rodina a její záležitosti. Ale když se pan Vacek staral, nezlobte se, musel jsem to zmínit, proti aktivitám Vašim nebo Vaší rodiny nic nemám, nemám právo mít a hlavně mi do nich nic není.)
"To je již nad slovy a tak nad rámec pochopení u lidí, co shledávají složitost v tom, co je přímou zkušeností vědomí poznatelné. To je zákonité. Nepíši také články pro ně, ale pro ty, co je shledají přínosné. Pokud mi alespoň jeden z přátel napíše, že je shledal přínosné, a tak se děje, nebudu si zkušenosti nechávat jen pro sebe a podělím se o ně s těmi, co jsou také na stezce." Naprosto souhlasím, máme stejnou motivaci k psaní a zřejmě i stejně kladné ohlasy.
"Říkat o mistrech, že jsou hloupí nebo zvrácení, nebo jiným nevybíravým způsobem je napadat, jak se děje z vaší strany v případě Jirky Vacka, jsou reakce lidí podobného ražení jako pan Moravec."Ano, také se mi často nelíbí forma, jakou je celá tato záležitost vedena. Slova hloupí a zvrácení, ale byla prvně použita panem Vackem na moji adresu (nejen). V opačném směru, tedy na adresu pana Vacka, jsem je nikdy nepoužil.
"Vaše snahy o urážky mé ženy, byste mi, jak je pro nebohé mužské ego zvykem, do očí osobně neřekl, ale nicméně Vás mohu ujistit, že Eva je skutečně stejný případ. Máme to nějak v rodině, pokud to chcete slyšet."
1,Vůbec by mě nenapadlo urážet Vaši ženu, jen jsem se vyjadřoval k jednomu jejímu výroku – stejnou praxi přece provozuje dost let i pan Vacek = vyjadřuje se POUZE k výrokům. Představte si, klidně bych Vám to řekl do očí, jenže se asi nikdy nesejdeme. Mimochodem, když jsem chtěl panu Vackovi říct to do očí (vysvětlit celou záležitost), ani na tu chodbu ze svého bytu nevyšel (jak je pro nebohé mužské ego zvykem, do očí osobně neřekl). Také jste takový anebo jste ochoten se setkat?
Opakuji: nemám žádné právo starat se o Vaši rodinu a pokud to v rodině máte, tak jak píšete, je to požehnání a naprosto upřímně Vám to přeji. S tím „naše spory“ vůbec nesouvisejí.
2, Pokud zmiňujete „snahy o urážky“, tak asi i pochopíte, jak se cítí člověk, který je lživě nařčen z něčeho, co neudělal, na tomto křivém nařčení je postaven jeho další „duchovní obraz“. Proč se divíte, že to, co se dotklo Vás, se dotklo, i když v jiném případě a v jiných souvislostech, i mě?
"O zmiňované nerovnováze obou principů mysli, které se většinou nevyhne nikdo, včetně mistrovských osobností, jsem se zmiňoval v souvislosti s oběma mistry, rozhodně ne, jak by se dalo usuzovat v souvislosti a panem Moravcem. Tak bych si oba mistry dehonestovat opravdu nedovolil." Vůbec by mě nenapadlo, že to dáte do souvislosti se mnou, protože i mě by to připadalo jako dehonestování oněch mistrů. Tak jsem to rozhodně nezamýšlel.
Jsem ale rád, že jste o nich psal. Faktem je, že pan Vacek o okolnostech šaktipatu lhal. Faktem ale i je, že pokud by na této lži dále netrval a neudělal z ní exemplární případ, nikdy by nedošlo k tomu, k čemu dochází. Proč podobné chování nebo způsob, postupy myšlení, reakce chápete u sebe a nikoli u jiných?
"Pokud někdo realizuje nejvyšší Skutečnost po 25 letech intenzivní duchovní praxe a pak říká, že není nutné úsilí, tak mate a klame ty, co to čtou, je zkrátka fakt. Nic na tom však nemění také jiný fakt, že pokud bych mistra Půndžu měl možnost potkat, že bych tak s radostí neučinil a nepobyl s ním. Proč také ne, vždy je to obrovská milost potkat realizovanou bytost. Pokud mistr Nisargadata Maharádž na začátku své stezky nepochopí, co je zřeknutí se a opravdová sannjása a opustí svoji rodinu a vydá se do světa, a pak když si uvědomil svou chybu, tak se vrátí a nutí lidi místo meditace v jeho přítomnosti, aby se jej neustále ptali, tak to je také fakt. A dalším faktem je, že pokud bych měl možnost pobýt v jeho přítomnosti, byl bych tomu rád a využil bych to stejně jako v případě všech jiných skutečných mistrů."
A teď si představte, že tyto své jistě bystré postřehy faktů v případě obou zmíněných Mistrů vyjádříte veřejně. Za jejich života. Před jejich oddanými. Pokud by byli stejného ražení jako Vy a mnozí další Vackovi následovníci, pochybuji, že by Vás nechali vůbec pobýt v přítomnosti takových Mistrů. Chápete? Představte si, že sedíte před Nisargadattou a vysvětlujete mu, že na začátku své stezky nepochopil, co je to zřeknutí se a opravdová sannjása. A že nutí lidi do otázek místo meditace v tichu. To byste udělal? Docela by mě zajímalo, co by Vám na to Nisargadatta řekl, asi by to bylo dost hlučné...
Dobrá, možná byste to udělal nebo ne, každopádně o tom píšete, ale pak to, co vytýkáte mě, děláte sám, jen tu není onen bezprostřední dopad.
To, co tak často vytýká pan Vacek „zrádcům“, udělal on sám svému mistrovi Jarku Kočímu i Míle Tomášové. Jak to, že si dovolil psát panu Kočímu o tom, že úplně nedosáhl? (Nejde o to, zda dosáhl, či ne, jde o to, že mu to pan Vacek napsal. Svému mistrovi, chápete?). Jak to, že to byla karma, kdo ho odvedl od Tomášových? V jiném případě, v případě odchodů od něj to není pouhá karma, ale zrada, zlo, ego apod.? Ptal jsem se na to, protože jsem se chtěl poučit, najít vysvětlení. Řekl, že do toho, co dělal, mi nic není. Od člověka, který popisu svého života zasvětí 12. dílů, je to přinejmenším podivná odpověď.
A obrana mistra? Nebyl to právě Jiří Vacek, kdo vyzýval na internetových stránkách lidi, co mají podobné zkušenosti s Mílou Tomášovou jako svého času zmiňovaná „maríči“, aby se ozvali? V zájmu objektivity. Tak to napsal. Tak brání svého mistra = Mílu Tomášovou.
Co tedy Vám je do toho, co dělal Nisargadatta Maharadž? Já Vám rozumím, také si tato fakta uvědomuji, ale Mistry nelze posuzovat podle jejich zevního chování, píše o tom i pan Vacek. Souhlasím. Tak proč to děláte? A proč, když to děláte, a to je stěžejní, Vás tak popuzuje, když to dělá někdo jiný vůči panu Vackovi?
"Máte naprosto pravdu pane Moravec, jak píšete: „Co přišlo, zase odejde.“, ve většině případech se to ale nekonečně opakuje a to je to, co rozhoduje. Pro někoho je opakování matka moudrosti, pro někoho je matka moudrost poznání opakovaného." Souhlasím. To je krásná a pravdivá věta. Asi se mnou nebudete souhlasit, což není důležité, ale ta krásná věta: Pro někoho je opakování matka moudrosti, pro někoho je matka moudrost poznání opakovaného přesně vystihuje to, o čem mluvím. Zdánlivě dvojí a může jedno vypadat jako „nedobré“ a druhé jako „dobré“ MŮŽE vést k poznání toho „někoho“. Jistě, v případě opakování, které je matkou moudrosti se může jevit brutální, zbytečné, zlé, náročné a leckdy i odsouzeníhodné, ale může vést a vede nakonec k Poznání (ostatně, jiný smysl nekonečné opakování ani nemá). V případě, kdy je matka moudrost poznání opakovaného – to už Poznání může Být, předchází ho, svým způsobem Je Jím. Nejdůležitější je ale ten „někoho“ = „někdo“ a leckdy není právě aktuální situace tím, co platí nebo rozhoduje o Poznání toho „někoho“. A tím, kdo nebo co rozhoduje o Poznání toho „někoho“, o Poznání a žití Pravdy o tom „někom“, přesněji o Poznání = žití Toho, co je podstatou, Zdrojem toho „někoho“ i všeho dalšího, nejste ani Vy, ani pan Vacek.
Vážení přátelé,
vzhledem k velkému ohlasu (zvl. u pana Vacka) plánujeme pokračovat v rozhovoru s Danem Moravcem. Bude se tak dále prokazovat pravda o tom, že pan Vacek lže. Ze stejného důvodu, tj. dokázání, že Jiří Vacek lže, připravujeme rozhovory s dalšími lidmi, které má Jiří Vacek potřebu pomlouvat, urážet, napadat a lhát o nich. V rozhovorech směrovaných k prokázání pravdy bychom vám rádi představili pány M. Dostála, M. Paříka, A. Popova, J. Mazánka a další.
mailto:kauza.vacek@gmail.com
