úterý 15. února 2011

_Poučné opakování - Z díla Jiřího Vacka 12. část

Pro ty, kteří snad nečetli dílo Jiřího Vacka dost pozorně či vůbec a mají zájem poznat rub jeho veřejného působení, jsme připravili opakování cyklu výroků tohoto muže, jenž se považuje za duchovního mistra.

Mistrovské dehonestace 6. část



„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji.“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221 nahoře)

x

„Totalitní myšlení nevymizelo ani dnes. Nacismus a komunismus jsou jeho výplody. Pan Pařík například dodnes představuje komunismus jako vznešenou ideu [s důkazy se pan Vacek, jak je jeho zvykem, neobtěžuje – pozn. red.] a jeho oběti za zbabělce. Také on, Miloš Tomáš a jejich věrní si myslí, že mohou své osobní zájmy hájit všemi způsoby a nevidí v tom nic špatného. Přesně jako inkvizitoři či estébáci.“
(http://www.jirivacek-satguru.cz/, Recenze - Jiří Chalupa: Inkvizice, 17.4. 2007, autor Jiří Vacek)

***

„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji.“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)

x

Inkviziční, totalitní způsob myšlení převzali bohužel i mnozí pseudointelektuálové a pošetilí umělci a dokonce i F. Drtikol, mnohými považovaný za duchovní autoritu. Ve skutečnosti svou příslušností ke komunistické straně na základě vlastního přesvědčení se všichni zařadili mezi podporovatele novodobé komunistické inkvizice StB ... „Ďábel zakládá komunistické strany, aby nalákal duše do svých spárů pomocí vidiny ráje ve hmotném světě bez Boha“. Běda tomu, kdo uvěří. (http://www.jirivacek-satguru.cz/, Recenze- Jiří Chalupa: Inkvizice, 17.4. 2007, autor Jiří Vacek)

***

„ Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji.“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)

x

„Tažení mých odpůrců nese všechny stopy demagogie… když shrneme jejich snahy a požadavky, tak zjistíme, že právě oni se staví do pozice absolutní autority, kterou musím bezpodmínečně poslechnout:

- nesmím kritizovat, svobodně vyjadřovat své názory
- nesmím se bránit
- musím zanechat všech svých činností a zničit celé své dílo
- musím přiznat svou špatnost

… Zcela propadli totalitnímu, autoritářskému způsobu myšlení, jaký je typický pro všechny totalitní skupiny. Názorně nám jej předváděli i Němci, komunisté i církev… Myslí z přesvědčení, že cokoliv řekli a udělali jejich učitelé, je neochvějná pravda a správné a o ničem z toho se nesmí pochybovat. Kdo bezvýhradně nesouhlasí, je nepřítel, který musí být umlčen, třeba i tajnou policií nebo dohnán psychickým terorem k odvolání. Dlouho jsem přemýšlel, kde se vzala jejich opakovaná lživá tvrzení o urážkách, dehonestaci. Až za dlouho jsem pochopil: největší urážkou pro ně je mít jiný názor než mají jejich autority. To je něco, co není možno pominout. Prostě myšlení inkvizitorů, gestapáků a komunistických estébáků. Já jim jejich názory neberu… Dobře vědí, čeho se bojí: pravdy. Jen si dobře všimněte, jak nenávidí i učení Ramany Mahárišiho a všech pravých mistrů, ze kterého důsledně vycházím. .. Tereza Vacková pak nestydatě lže, že Mahárišiho učení překrucuji;… To, že celé týdny obelhávala druhé, že není žena, ale nějaký pochybný Jirka, jí nebo jemu a dalším nevadí. Těžko říci, zda jsou tak zlí, že nejsou schopni vidět pravdu nebo ji proto nemohou přijmout. Vrcholem pak jsou jejich vyjádření: „Členství v komunistické straně není v rozporu s duchovní stezkou“. (zde ovšem chybí uvedení pramenu citace – pozn. red.) To se již hledající mohou rovnou dát k nacistům…
Nenechme se zmást těmito útoky zla a obraťme pozornost na ně samé. (Toto je dle pana Vacka átmavičára? – pozn. red.) Přemýšlejme o jeho nositelích, o tom, co způsob jejich vyjadřování prozrazuje, co vlastně chtějí. Jedno jediné: abychom jim věřili bez přemýšlení jako nezpochybnitelné autoritě a bezvýhradně ji poslouchali… poučme se z toho dobře a volme svůj skutečný prospěch a nikoliv jejich. Ti, co váhají, ať se zeptají sama sebe: „Opravdu chci volit stranu pana Aura?“ To není spor dvou skupin, ale spor dobra se zlem… Ať si nikdo nemyslí, že toto nepatří do pojednání o Bhagavanovi. Patří, protože jeho učení je jimi popíráno pod pláštíkem boje proti Vackovi. Zatím se přímo na Mahárišiho neodvážili, ale pouze nepřímo přes mou osobu. Zpochybňovat jeho pokračovatele v Ramanašramu již ano…. Jen se nesmíme nechat ohromit jejich nehorázností, nenechat se zmást a ZAMĚŘIT POZORNOST NA NĚ SAMÉ… (opět Vackovo pojetí átmavičáry, pozn. red.)
(Život a učení Ramany Mahárišiho, str. 84)

***

„Zaslepenost Fráni Drtikola, který věřil, že ve spojení s nevěřícími v Boha s materialisty a zločinci, jakými komunisté byli, přinese šťastný život všem občanům Československa, je patrná každému rozumně myslícímu člověku. Jen jemu ne… Nevěřil snad Budhovi a v nirvánu, že ji vyměnil za komunisty slibovaný blahobyt ega v hmotném od Boha odpadlém světě…
Velmi si vážím Jarky Kočího, Míly Tomášové a dokonce i Fráni Drtikola a oceňuji to, co vnitřně dosáhli [Jinde, pane Vacku, píšete, že Drtikol prodělal pád. Jak je to tedy: Prodělal pád, nebo něčeho významného vnitřně dosáhl?], ale nemohu současně nevidět, že více či méně propadli přesvědčení o svém plném a dokonalém dosažení, že nemusí již o nic usilovat a že vše, co si myslí, je plná pravda. Zejména přestali rozlišovat a ovládat svou mysl, vracet ji Já, vytvářet bodhi. Zůstali ve své osobnosti a pod jejím vlivem, i když měli poznání Já. Jen pouhý náznak, že by měli dále usilovat a že není vše tak, jak si myslí, vyvolávalo v nich bouři odporu až nepřátelství.
…Jarkovi Kočímu…by Ribhugíta velmi prospěla, aby pochopil, že má ještě oč usilovat. Když jsem jej přátelsky upozornil, že ještě není na konci stezky, tak se urazil a „vydědil mě“. Upadl jsem u něho v nemilost… S Mílou Tomášovou jsem dopadl obdobně. Když jsem poukázal na pravdu, že ego není neškodné a na podobné nešťastné výroky, bylo hned zle. Místo věcné diskuse výlevy nepřátelství typu: „On se o nás otírá (tento výrok je prokazatelně vylhaný - Srovnej Míla Tomášová Vnitřní pramen, kap. O meditaci), potrefená husa nejvíc kejhá“ … Bodejť by nekejhala, když dostane kamenem.“
(Život a učení Ramany Mahárišiho, str. 98)

Kromě dvou citací na začátku jsou tyto výroky, věřte nevěřte, skutečně převzaty z knihy Jiřího Vacka věnované Ramanovi Mahárišimu. Nelze se pak divit prezidentovi Ramanášramu, že s panem Vackem ukončil spolupráci. (KV)
(Jak jsem hledal... = Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe)

úterý 8. února 2011

Poučné opakování - Z díla Jiřího Vacka 11. část

Pro ty, kteří snad nečetli dílo Jiřího Vacka dost pozorně či vůbec a mají zájem poznat rub jeho veřejného působení, jsme připravili opakování cyklu výroků tohoto muže, jenž se považuje za duchovního mistra.
Mistrovské dehonestace 5. část



„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)

x

„…o mně mluvila křesťanská stanice Proglas: hlásám bludy, jsem kacíř a půjdu do pekla a konec. Je neuvěřitelné, že právě k těmto lidem, kteří takto smýšlejí o józe, se obrátil na konci svého života Eda Tomáš, aby za spásu jeho duše sloužili zádušní mši. Celý život přednáší tisícům lidí, jak jógou dojdou ke spáse, a pak své přesvědčení zapře… každý uvažující člověk si položí ihned otázku, co vlastně přední učitel jógy dosáhl a odkud se vzaly pochybnosti o správnosti jógy, když věřil víc zádušní mši než své celoživotní praxi.“
(Jak jsem hledal... 10, str. 68)

***

„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)

x

„ Pan Pařík…tehdy pro něho jako pro mnohé byla (Míla Tomášová) pouze manželkou Edy Tomáše. Neměl ani tušení, že byla jeho mistrem. Dnes se naopak snaží vytvářet dojem duchovního obra, který se nepotřeboval učit ani od Ramana Mahárišiho… náplní jeho (p. Paříka) duchovního působení je rozhodování o mistrech.“
(Jak jsem hledal... 10, str. 70)

„Soudnému čtenáři by neměl například ujít rozdíl ve způsobu vyjadřování představitelů Avataru a mých přátel, kteří se postavili na mou obranu. Jaký propastný rozdíl. Na straně jedné slepá zášť a neslušnost, na straně druhé věcně a slušně vyjádřený nesouhlas…Ve své zaslepenosti tvrdí dokonce i opak toho, co doslova stojí v knihách, kterém sami vydávají. Vedeni slepou nenávistí, představitelé Avataru dokonce hájí komunistu Drtikola, který je kromě jiného spoluodpovědný za to, že E. Tomáše vyhodili z práce a poslali jej stavět tunely…Skutečné zatmění ducha. A ještě si myslí, jak jsou spravedliví. Ve skutečnosti jsou v moci zla…“
(Jak jsem hledal... 10, str. 121)

„Někteří moji nepřátelé z Avataru a Doteku…považují duchovní úsilí za zbytečné, ego za božské a duchovní kázeň za zbytečnou. Když ji zdůrazňuji, tak prý vyhrožuji. I jejich vyjadřování má ke slušnosti daleko…. Jsou však v bezvýznamné menšině.“
(Jak jsem hledal... 10, str. 123-124)

***

„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221 nahoře)

x

„Zájem o naše knihy se stále udržuje značný, takže můžeme v jejich vydávání pokračovat dále. Musím zdůraznit, aby nedošlo k omylu, že nejsem podnikatel, nemám podnik, ale autor, který vydává své práce vlastním nákladem. Také se chováme značně „neprofesionálně“… Knihy čtenářům neposíláme na dobírku, přikládáme složenku na zaplacení… To jsou ty naše „nekalé praktiky“, jak píše pan Pařík.“
(Jak jsem hledal... 10, str. 125, Pařík ovšem napsal „jeho podivuhodné ekonomické jednání“, a co pirátký prodej xeroxů, na nějž nemá J. V. licenci?)

„Panu Paříkovi se nelíbí, že zveřejňuji dopisy přátel s jejich duchovními zkušenostmi. Nazývá je „vynucenými“. Pravda je, že většina dopisů přichází z popudu hledajících… On soudí, že není oč usilovat ani potřeba rozpouštět ego. Proto se tak zlobí, že konkrétní zkušenosti hledajících vyvracejí jeho nepravdy.“
(Jak jsem hledal... 10, str. 187)

***

„Je jim (rozuměj představitelům Avatáru) milejší Drtikol, komunista z přesvědčení než Ramana Maháriši. Tím jasně dokazují, kam patří.“
(Život a učení Ramany Mahárišiho, str. 73)


(Jak jsem hledal... = Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe)