Už je to skoro dva roky, co jsem poslala na Kauzu Vacek svoji zkušenost s tím, jak naše rodina „nakupovala“ knihy u pana Vacka.
“Dovolím si podat svědectví o podivuhodných obchodních praktikách pana Vacka. V 90. letech jsme si objednávali u tohoto pána nějaké knihy. Vše bylo zprvu v pořádku, jenže zanedlouho docházely další knihy, které jsme už neobjednávali. To se stalo několikrát - zpočátku jsme si je nechávali a zaplatili, ale pak už nám došla trpělivost - kdo by také chtěl neustále platit knihy, které si neobjednal? Tak jsme je poslali zpět. Jenže pak přišla další zásilka – a tak jsme přiložili dopis, že ty knihy opravdu nechceme - a co se nestalo? Opět další zásilka, to už jsem se neudržela a napsala důraznější upozornění, že takto si knihy nuceně kupovat nechci! Tahle neplodná komunikace s Vackovými trvala nejméně rok či dva, než jsme si oddechli a konečně bylo akceptováno, že ty knihy opravdu nechceme!!! Také se nám stalo, že knihy, které jsme na počátku koupili a zaplatili, byly vedeny v evidenci u Vackových stále jako nezaplacené, takže i když jsme poslali peníze, tak nám neustále chodily upomínky, že jsme dlužníci! Kdybychom si prozíravě nenechávali kopie o zaplacení, platili bychom snad i několikrát a tomu říká p. Vacek, že na svých knihách nevydělává? A že lidé v jeho okolí jsou pokorní a skromní? Kdyby to byla pravda, byli by také pozorní a bdělí a měli by pořádek ve svých materiálech a účtech, takže by se nemohlo stát, že by tím zákazník trpěl!!! Navíc knihy p. Vacka, ty, které jsme někdy dobrovolně a někdy nedobrovolně zakoupili, se po pár letech běžného užívání přeměnily na tzv. salátová vydání, takže neobstojí další tvrzení p. Vacka, že vydává levné knihy, které se vyplatí, protože nevydrží tak dlouho jako např. kvalitní vázané knihy. Po takovéto zkušenosti je jasné, že jsme se rozhodli už neobjednávat knihy od p. Vacka, i kdyby šlo o titul, který by nebyl nikde k sehnání. Nechtěli bychom totiž zažít znovu to „nedobrovolné“ odebírání knih, proti kterému se člověk ani nemůže pořádně bránit, protože jeho názory a připomínky nejsou vydavatelem akceptovány.“
Pokud by si vážený čtenář myslel, že pan Vacek reagoval jako „pravý a osvícený“ guru, nemýlil se. Ačkoliv vše, co jsem napsala, je pravda a tato nepříjemná zkušenost se naší rodině opravdu stala, dočkala jsem se od pana Vacka jen dalších urážek na moji osobu, „sprostým anonymem“ počínaje a „Ivákem“ konče. A aby to ještě nebylo málo, tak mě ten „milý“ pan Vacek přiřadil k nějaké skupině „tomášovců“. Bohužel jsem nikdy k žádným „tomášovcům“ nepatřila a ani nevím, jestli sdružení tohoto jména vůbec existuje. Pokud ano, pak zřejmě jen v mysli pana Vacka.
Bohužel od té doby se vůbec nic nezměnilo, zasílání knih funguje jako za „starých časů“, jak jsem si nedávno náhodně ověřila, když jsem zahlédla na netu nabídku dalšího dílu Vackových pamětí. Čtenář se opět dozví že :
„Paměti ing. Jiřího Vacka jsou svým obsahem i rozsahem jedinečným dílem, které nemá obdoby na domácí ani zahraniční duchovní scéně. Vykresluje nejen celou stezku se všemi svými obtížemi, kterou si autor sám osobně prošel, ale i panoráma duchovního života svých přátel a blízkých.
Praktické zkušenosti za více než šedesát let praxe jsou nesmírně cenné pro každého opravdového hledajícího, jak dosvědčují mnohé dopisy, které autor dostává. Právě v nich se mimo jiné čtenář dozví, jaké účinky má praxe prováděná podle pokynů Jiřího Vacka a jeho přátel. Mnoho přátel takto dosahuje poznání Sebe, svého pravého Já a následně jeho ustálení.
Nejzávažnější poselství, které paměti jakožto učebnice duchovního života nesou, je síla Vědomí Já jsem, které vyzařuje ze slov Pravdy a je nám potravou i štědrým dárcem duchovní síly na naší cestě k Bohu.
Knihu trvalým odběratelům zašleme automaticky.“
To, že se čtenář dozví, že jde opět o „vrcholné dílo“ zabývající se kromě duchovního života přátel a blízkých pana Vacka také kritikou „nepohodlných“ osob, je známá věc, ale pozorný čtenář si jistě povšimne „skromné“ větičky na konci, která hlásá, že „trvalým odběratelům zašleme knihu automaticky“.
Tzn. že člověk, který odebírá knihy pravidelně si ani nemusí dávat tu námahu s objednáním. Pan Vacek (v zastoupení manželů Krutinových) mu ji automaticky a rád zašle. Mnohý čtenář by si mohl pomyslet, jak je pan Vacek hodný, ovšem jen do té doby, dokud se nestane tím odběratelem on sám. Pokud není věrným žákem pana Vacka, který rád obětuje své peníze na všechny jeho knihy, pak mu nezbude než tuto skutečnost vyřešit. Riskuje totiž „vyškrtnutí z působení mistra“, jak již napsala Eva Krutinová:
„Jakou lepší karmu by si hledající mohl přát, než dostat knihu přímo od mistra nabitou duchovní energií? Ale jak si přeje, vyškrtneme ji ze seznamu neboli vyškrtneme ji z působení mistra.“
Bohužel pan Vacek i manželé Krutinovi zapomínají, že tím berou lidem svobodu a možnost vlastního výběru knih. Možná pan Vacek ví, co jeho žáci potřebují a pokud s tím oni žáci souhlasí, pak žádný problém v tom, že tímto způsobem odebírají jeho knihy, nevidím. Pokud ale nastane situace, která se stala mé rodině, pak mi přijde nemorální vnucovat někomu odebírání knih pod jakoukoliv záminkou (např. „vyškrtnutí z působení mistra!“). Takové počínání člověk opravdu těžko pochopí, navíc když pan Vacek s automatickým zasíláním knih pokračuje i teď, v době krize, kdy mnoho lidí ztratilo nebo ztrácí zaměstnání a musí počítat s každou korunou. To opravdu jako duchovní učitel nedokáže být ani v tomto ohledu empatický a pozměnit pravidla, i kdyby to bylo jen dočasně, a ulevit svým žákům, aby si v době krize a finanční nejistoty mohli vybírat sami, za co utratí své peníze? Copak to má zapotřebí? Myslím, že ne. Pan Vacek to jistě nemá zapotřebí. Bohužel, komu je to nepříjemné, ten musí počítat s tím, že k němu pan Vacek nebude již více shovívavý. Což je smutné u někoho, kdo sám sebe a svoje paměti prezentuje jako “jedinečné dílo, které nemá obdoby na domácí ani zahraniční duchovní scéně“. Smutné je také to, že když se člověk ozve, na což má mimochodem právo, a nesouhlasí s takovým zasíláním, popř. po pár letech o tom napíše z vlastní zkušenosti, pak se dočká jen osočování („sprostý anonym“) a nadávek („Ivák“). Omluvy (kterou bych jistě dostala od jakéhokoliv jiného knihkupce, s nimž bych měla podobné problémy) jsem se bohužel od pana Vacka dodnes nedočkala a myslím, že ani v budoucnu nedočkám. A nedočkám se bohužel ani toho, že by se do budoucna s dalšími odběrateli jednalo jinak. Automatické a neempatické zasílání tak bude fungovat i nadále bez ohledu na odběratele nejméně do smrti pana Vacka. Nezbývá mi tedy než soucítit se všemi, kteří takto nedobrovolně trpí, aby nepřišli o pozornost svého mistra. Osobně si ale ponechám svobodu a možnost volby.
Iva Procházková
středa 11. března 2009
pondělí 9. března 2009
Jiří Vacek pohrdá Boží tvorbou
Martin Pařík
V článku "Dobré úmysly" z 26.2. 2009 prokázal Jiří Vacek, jako už mnohokráte předtím, že duchovní nauce naprosto nerozumí. Napsal mj.:
"Neznat dobro neboli Boha, znamená konat zlo.
Kdo neví, co je pravé dobro, koná jen zlo."
Takže z uvedeného kategorického soudu logicky plyne, že všichni ti, kdož pana Vacka porodili, vychovávali, učili, živili, šatili, ošetřovali, věnovali mu všemožnou péči, pozornost a lásku, konali jen zlo. Lékaři, kteří jej léčili a léčí, rovněž. Boha - Mistra, jak vidno z Vackova díla, zná pouze jediný Vacek a pár „pravých mistrů“ – dobrozdání o jejich pravosti vydal opět sám J. Vacek. Tedy žádní čélové (natož běžní lidé), protože to by byli Mistry a nikoli čély.
Pohrdáte, pane Vacku, lidmi, pohrdáte Boží tvorbou. Proto jste tam, kde jste. Proto píšete a šíříte takové nesmysly.
V článku "Dobré úmysly" z 26.2. 2009 prokázal Jiří Vacek, jako už mnohokráte předtím, že duchovní nauce naprosto nerozumí. Napsal mj.:
"Neznat dobro neboli Boha, znamená konat zlo.
Kdo neví, co je pravé dobro, koná jen zlo."
Takže z uvedeného kategorického soudu logicky plyne, že všichni ti, kdož pana Vacka porodili, vychovávali, učili, živili, šatili, ošetřovali, věnovali mu všemožnou péči, pozornost a lásku, konali jen zlo. Lékaři, kteří jej léčili a léčí, rovněž. Boha - Mistra, jak vidno z Vackova díla, zná pouze jediný Vacek a pár „pravých mistrů“ – dobrozdání o jejich pravosti vydal opět sám J. Vacek. Tedy žádní čélové (natož běžní lidé), protože to by byli Mistry a nikoli čély.
Pohrdáte, pane Vacku, lidmi, pohrdáte Boží tvorbou. Proto jste tam, kde jste. Proto píšete a šíříte takové nesmysly.
úterý 24. února 2009
Důvody lhaní Jiřího Vacka - zištnost?
Miloš Tomáš
Pan Vacek za pomoci svých oddaných čélů tvrdí, že jsem lhal o tom, že je zištný. V závěru svého útočného článku klade otázku, kdo že je zištný? Odpověď je nasnadě. Je velmi zřejmá a jednoduchá. Veškeré jeho počínání vůči druhým - včetně nactiutrhání, podsouvání, obcházení zákonů, porušování obchodních práv, očerňování firmy Avatar, jejích knih i zaměstnanců (i za pomoci svých čélů), zcizování autorských práv a věčných tezí o konkurenci (přesto, že se pan Krutina jelimansky ptal: "Jaká konkurence?") - dává odpověď a je toho jasným důkazem.
Pan Vacek se ptá po tom, kdo je zištný? Je to tak evidentní, že tato otázka je jen dalším důkazem, že na sebe nevidí. Ptá se, jaký je účel mého lhaní? Ještě o něm ale nepodal žádný důkaz. To je skutečně tak nemistrovsky nevědomý (jeho scestné blouznění o paradoxech světa či o odevzdanosti jsou toho jen dalším důkazem)?
Měl by se sebekriticky ptát a také k tomu vyzvat své čély včetně pánů Kosa, Krutiny, Blažka, Tomeše a dalších (hlavně těch sobě nejoddanějších), aby zkoumali odpovědi na otázky, které se týkají jeho. Jeho se týká jeho amorální jednání. Jeho samotného a dle toho, co sám říká, může si za ně sám. Tak co, pane Tomeši, už chystáte, kam pana Vacka zařadit? Pane Kosi, už chystáte ponižující dopis. Pár karmických pohlavků to nespraví, že? Pane Krutino, Indráku a ostatní, už chystáte další sprostoty a demagogické přelhávání? Pane Blažku, Šťastný, už chystáte další výhružky a sníte o "osobním vyřizování"? Už někdo vytáčí telefon, aby anonymně sprostě vyhrožoval? V zájmu obrany "mistra", že? Že vám není stydno. Tím ale nezlikvidujete amorální počiny "mistra", ani nezabráníte pravdě. Tím ne.
Jaký je účel Vackova lhaní, osočování, pomlouvání, nactiutrhání, podsouvání, lživé reklamy, porušování obchodních zájmů, zcizování, vymáhání darů, věčného přepočítávání vstupného, poměřování obchodních rabatů...? Jaký je pravý účel zakrývání - de facto přelhávání - své životní situace snahou vytvořit mýtus chudého důchodce, který vyrábí sto samizdatů na koleně atd? Jaký je účel jeho povyšování nad druhé, stylizování se do nějakého"spasitele", "mistra", vytváření glorioly své vlastní výjimečnosti...?Jaký je účel podivných obchodních praktik včetně vnucování svých prokazatelně a prokázaně demagogických knih? Jaký je účel jeho zjevné manipulace lidmi? Jaký je veškerý jiný účel tohoto veškerého Vackova amorálního jednání?
Něco pro sebe pan Vacek chce, že? Dolary? Salámy? Hmotné a finanční dary? Co nejvíce peněz z vydávání knih, byť by v nich byla vylhaná špína o druhých? Likvidovat nepohodlnou konkurenci - stále je zde někdo, kdo je mu nepohodlný, že? Dobrou pověst pro sebe? Slávu?Nějaký salám dostane, ale dobrou pověst už nikdy.
Pan Vacek nikdy nelhal? O tom, že s manžely Tomášovými nebyly v Lucerně meditace, že pan Pařík je spojen s komunisty, pan Dostál s estébáky (těmi, co panu Vackovi svolili k napsání sta samizdatů, když prý čelil neustálým výslechům, domovním prohlídkám, soudům atd.?), já že prý jsem spojen s BIS, že jsem prý zneužíval svou matku, že ona jej učila krást.... Ať tato svá sprostá nařčení dokáže. Jeho takto nikdo nenařkne. A proč asi pan Vacek má potřebu někoho takto lživě nařknout? Pánové Tomeši, Kose a další, proč to asi pan Vacek píše? Není to ona "likvidace konkurence"? Za jakým asi účelem? Pane Tomeši, mám vymyslet tři kategorie, proč to pan Vacek dělá? No, ty by se Vám jako oddanému (a bohužel nejen pouze oddanému) členu skupiny (jejich - Vackovy - podle něj "naší") nelíbily.
Další nový důkaz Vackova lhaní: Prý Miloš Tomáš napsal v dopise, že oni mají (rozuměj oni - JiříVacek) zničit nějaké své knihy (vyjmenovává je). Ať prokáže, že jsem takový dopis napsal. Ať namísto lživého tvrzení někdy něco prokáže - ne sprškou "chytračení" svých oddaných čélů(včetně svého zetě Krutiny). Ať teď Jiří Vacek prokáže, že jsem napsal takový dopis.
Pane Tomeši, je to příležitost, jak chytit svého gurua do jedné ze tří kategorií. Pane Kosi, už si můžete stylizovat dopis požadující omluvu pana Vacka (a propos, nemám zde nechat zveřejnit Váš dopis a svou odpověď na něj?). Lži Jiřího Vacka o mých rodičích i fakta o jeho obchodních a dalších praktikách byly nejednou prokázány. Jeho lži o obchodních rabatech sotva obstojí.
Jaký je důvod lhaní a amorálního počínání Jiřího Vacka? Odpověď se shoduje s odpovědí na jeho otázku po tom, kdo je zištný.
Pan Vacek za pomoci svých oddaných čélů tvrdí, že jsem lhal o tom, že je zištný. V závěru svého útočného článku klade otázku, kdo že je zištný? Odpověď je nasnadě. Je velmi zřejmá a jednoduchá. Veškeré jeho počínání vůči druhým - včetně nactiutrhání, podsouvání, obcházení zákonů, porušování obchodních práv, očerňování firmy Avatar, jejích knih i zaměstnanců (i za pomoci svých čélů), zcizování autorských práv a věčných tezí o konkurenci (přesto, že se pan Krutina jelimansky ptal: "Jaká konkurence?") - dává odpověď a je toho jasným důkazem.
Pan Vacek se ptá po tom, kdo je zištný? Je to tak evidentní, že tato otázka je jen dalším důkazem, že na sebe nevidí. Ptá se, jaký je účel mého lhaní? Ještě o něm ale nepodal žádný důkaz. To je skutečně tak nemistrovsky nevědomý (jeho scestné blouznění o paradoxech světa či o odevzdanosti jsou toho jen dalším důkazem)?
Měl by se sebekriticky ptát a také k tomu vyzvat své čély včetně pánů Kosa, Krutiny, Blažka, Tomeše a dalších (hlavně těch sobě nejoddanějších), aby zkoumali odpovědi na otázky, které se týkají jeho. Jeho se týká jeho amorální jednání. Jeho samotného a dle toho, co sám říká, může si za ně sám. Tak co, pane Tomeši, už chystáte, kam pana Vacka zařadit? Pane Kosi, už chystáte ponižující dopis. Pár karmických pohlavků to nespraví, že? Pane Krutino, Indráku a ostatní, už chystáte další sprostoty a demagogické přelhávání? Pane Blažku, Šťastný, už chystáte další výhružky a sníte o "osobním vyřizování"? Už někdo vytáčí telefon, aby anonymně sprostě vyhrožoval? V zájmu obrany "mistra", že? Že vám není stydno. Tím ale nezlikvidujete amorální počiny "mistra", ani nezabráníte pravdě. Tím ne.
Jaký je účel Vackova lhaní, osočování, pomlouvání, nactiutrhání, podsouvání, lživé reklamy, porušování obchodních zájmů, zcizování, vymáhání darů, věčného přepočítávání vstupného, poměřování obchodních rabatů...? Jaký je pravý účel zakrývání - de facto přelhávání - své životní situace snahou vytvořit mýtus chudého důchodce, který vyrábí sto samizdatů na koleně atd? Jaký je účel jeho povyšování nad druhé, stylizování se do nějakého"spasitele", "mistra", vytváření glorioly své vlastní výjimečnosti...?Jaký je účel podivných obchodních praktik včetně vnucování svých prokazatelně a prokázaně demagogických knih? Jaký je účel jeho zjevné manipulace lidmi? Jaký je veškerý jiný účel tohoto veškerého Vackova amorálního jednání?
Něco pro sebe pan Vacek chce, že? Dolary? Salámy? Hmotné a finanční dary? Co nejvíce peněz z vydávání knih, byť by v nich byla vylhaná špína o druhých? Likvidovat nepohodlnou konkurenci - stále je zde někdo, kdo je mu nepohodlný, že? Dobrou pověst pro sebe? Slávu?Nějaký salám dostane, ale dobrou pověst už nikdy.
Pan Vacek nikdy nelhal? O tom, že s manžely Tomášovými nebyly v Lucerně meditace, že pan Pařík je spojen s komunisty, pan Dostál s estébáky (těmi, co panu Vackovi svolili k napsání sta samizdatů, když prý čelil neustálým výslechům, domovním prohlídkám, soudům atd.?), já že prý jsem spojen s BIS, že jsem prý zneužíval svou matku, že ona jej učila krást.... Ať tato svá sprostá nařčení dokáže. Jeho takto nikdo nenařkne. A proč asi pan Vacek má potřebu někoho takto lživě nařknout? Pánové Tomeši, Kose a další, proč to asi pan Vacek píše? Není to ona "likvidace konkurence"? Za jakým asi účelem? Pane Tomeši, mám vymyslet tři kategorie, proč to pan Vacek dělá? No, ty by se Vám jako oddanému (a bohužel nejen pouze oddanému) členu skupiny (jejich - Vackovy - podle něj "naší") nelíbily.
Další nový důkaz Vackova lhaní: Prý Miloš Tomáš napsal v dopise, že oni mají (rozuměj oni - JiříVacek) zničit nějaké své knihy (vyjmenovává je). Ať prokáže, že jsem takový dopis napsal. Ať namísto lživého tvrzení někdy něco prokáže - ne sprškou "chytračení" svých oddaných čélů(včetně svého zetě Krutiny). Ať teď Jiří Vacek prokáže, že jsem napsal takový dopis.
Pane Tomeši, je to příležitost, jak chytit svého gurua do jedné ze tří kategorií. Pane Kosi, už si můžete stylizovat dopis požadující omluvu pana Vacka (a propos, nemám zde nechat zveřejnit Váš dopis a svou odpověď na něj?). Lži Jiřího Vacka o mých rodičích i fakta o jeho obchodních a dalších praktikách byly nejednou prokázány. Jeho lži o obchodních rabatech sotva obstojí.
Jaký je důvod lhaní a amorálního počínání Jiřího Vacka? Odpověď se shoduje s odpovědí na jeho otázku po tom, kdo je zištný.
pátek 13. února 2009
Je, nebo není Jiří Vacek zištný?
Už léta se spekuluje, jestli je, nebo není Jiří Vacek zištným člověkem. Nechme promluvit samotného satgurua:
„Každý má u mne naprostou svobodu.“ (Život a učení Ramany Mahárišiho, str. 82)
X
„Dan i Maruška …měli možnost pobývat v přítomnosti satgurua (Vacka, pozn. red.) a čerpat neomezeně jeho pomoc a její účinky … toto vše, tato milost se jim zdála málo. Jen zaslechli, že do Čech přijedou dvě ženy v oranžovém rouchu udělovat šaktipad za 108 dolarů, ihned bez mého souhlasu na setkání odjeli si jej koupit… prokázali naprosté nepochopení nauky, základní nedostatky v rozlišování a naprostou neúctu až pohrdání k Já sadgurua. Nejen se nezeptali na můj názor, ale byli přesvědčeni, že se na něj ani nemusí ptát… protože si mohou dělat, co chtějí… Marušku ani Dana nenapadlo, když mají tolik peněz nazbyt, aby podpořili svého mistra ve vydávání duchovní literatury, kterou vydávám vlastním nákladem a prakticky bez sponzorů, ač by taková pomoc vlastnímu mistrovi měla být samozřejmostí a na prvém místě.“ (Rady na cestu, str. 190-191)
***
„ Opět jsem si ověřil, jak jsou naše týdenní semináře levné… a přece se některým výtečníkům zdají být drahé… a šťourají se v ekonomických záležitostech, ač jim do nich nic není.“ (Jak jsem hledal… 6, str. 114)
X
„Samozřejmě , ti co dávají přednost meditaci před povídáním, by Lucernu nenaplnili… ekonomický pohled je zřejmý: na straně jedné 80 meditujících, na straně druhé 2500 účastníků za dvojnásobné vstupné…“ (Jak jsem hledal … 6, str. 74)
***
„Zájem o naše knihy se stále udržuje značný, takže můžeme v jejich vydávání pokračovat dále. Musím zdůraznit, aby nedošlo k omylu, že nejsem podnikatel, nemám podnik, ale autor, který vydává své práce vlastním nákladem. Také se chováme značně „neprofesionálně“… Knihy čtenářům neposíláme na dobírku, přikládáme složenku na zaplacení… To jsou ty naše „nekalé praktiky“, jak píše pan Pařík.“ (Jak jsem hledal… 10, str .125 nahoře, pro přesnost: Pařík napsal „jeho podivuhodné ekonomické jednání“ a Vackův výrok byl reakcí na Paříkovo upozornění, že si Vacek ve vzájemném obchodu s Avatarem vynucoval pro sebe výhodnější rabatové podmínky apod. Není známo, co s tím má společného posílání knih se složenkou, ostatně tuto praktiku převzal od Avataru.)
***
„Tak se pro některé hledající stává odběr mých knih kamenem úrazu. Jim je líto dát za ně do roka pár korun, mně je opět líto jim pomáhat. Každý si ponecháme své. Oni své peníze, Já své Já. (Jak jsem hledal… 11, str. 111 dole)
***
„Mirka...si uvědomila, jak je voda drahá. A začala počítat: k Vackům chodí týdně asi 40 lidí na meditaci, za měsíc přes 160, spotřeba vody (WC, mytí rukou, mytí nádobí, vaření čaje, mytí zablácené předsíně) odhadla, vynásobila cenou a vyšlo jí pár set korun za měsíc. Mimochodem toaletní papír není také zadarmo a doplňujeme jej často. Jsou i další věci.“ (Jak jsem hledal… 11, str. 146)
***
„Jakou lepší karmu by si hledající mohl přát, než dostat knihu přímo od mistra nabitou duchovní energií? Ale jak si přeje, vyškrtneme ji ze seznamu neboli vyškrtneme ji z působení mistra.“ (Odpověď Evy Krutinové na žádost jedné ženy, která nechtěla, aby jí byly zasílány knihy, které si neobjednala a byla zařazena na seznam automatických odběratelů, Jak jsem hledal... 10, str. 203 nahoře)
(na str. 205, Jak jsem hledal... 10, Jiří Vacek reaguje dopisem Marcelu Křivému) „…Každý má však přesně to, co zvolí. Pokud zvolí nesprávně, ať si stěžuje sám na sebe. Divím se, že ti vysvětlení Evy nestačilo. Dělá jen to, co rozhodnu.“
(Jak jsem hledal… = Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe)
„Každý má u mne naprostou svobodu.“ (Život a učení Ramany Mahárišiho, str. 82)
X
„Dan i Maruška …měli možnost pobývat v přítomnosti satgurua (Vacka, pozn. red.) a čerpat neomezeně jeho pomoc a její účinky … toto vše, tato milost se jim zdála málo. Jen zaslechli, že do Čech přijedou dvě ženy v oranžovém rouchu udělovat šaktipad za 108 dolarů, ihned bez mého souhlasu na setkání odjeli si jej koupit… prokázali naprosté nepochopení nauky, základní nedostatky v rozlišování a naprostou neúctu až pohrdání k Já sadgurua. Nejen se nezeptali na můj názor, ale byli přesvědčeni, že se na něj ani nemusí ptát… protože si mohou dělat, co chtějí… Marušku ani Dana nenapadlo, když mají tolik peněz nazbyt, aby podpořili svého mistra ve vydávání duchovní literatury, kterou vydávám vlastním nákladem a prakticky bez sponzorů, ač by taková pomoc vlastnímu mistrovi měla být samozřejmostí a na prvém místě.“ (Rady na cestu, str. 190-191)
***
„ Opět jsem si ověřil, jak jsou naše týdenní semináře levné… a přece se některým výtečníkům zdají být drahé… a šťourají se v ekonomických záležitostech, ač jim do nich nic není.“ (Jak jsem hledal… 6, str. 114)
X
„Samozřejmě , ti co dávají přednost meditaci před povídáním, by Lucernu nenaplnili… ekonomický pohled je zřejmý: na straně jedné 80 meditujících, na straně druhé 2500 účastníků za dvojnásobné vstupné…“ (Jak jsem hledal … 6, str. 74)
***
„Zájem o naše knihy se stále udržuje značný, takže můžeme v jejich vydávání pokračovat dále. Musím zdůraznit, aby nedošlo k omylu, že nejsem podnikatel, nemám podnik, ale autor, který vydává své práce vlastním nákladem. Také se chováme značně „neprofesionálně“… Knihy čtenářům neposíláme na dobírku, přikládáme složenku na zaplacení… To jsou ty naše „nekalé praktiky“, jak píše pan Pařík.“ (Jak jsem hledal… 10, str .125 nahoře, pro přesnost: Pařík napsal „jeho podivuhodné ekonomické jednání“ a Vackův výrok byl reakcí na Paříkovo upozornění, že si Vacek ve vzájemném obchodu s Avatarem vynucoval pro sebe výhodnější rabatové podmínky apod. Není známo, co s tím má společného posílání knih se složenkou, ostatně tuto praktiku převzal od Avataru.)
***
„Tak se pro některé hledající stává odběr mých knih kamenem úrazu. Jim je líto dát za ně do roka pár korun, mně je opět líto jim pomáhat. Každý si ponecháme své. Oni své peníze, Já své Já. (Jak jsem hledal… 11, str. 111 dole)
***
„Mirka...si uvědomila, jak je voda drahá. A začala počítat: k Vackům chodí týdně asi 40 lidí na meditaci, za měsíc přes 160, spotřeba vody (WC, mytí rukou, mytí nádobí, vaření čaje, mytí zablácené předsíně) odhadla, vynásobila cenou a vyšlo jí pár set korun za měsíc. Mimochodem toaletní papír není také zadarmo a doplňujeme jej často. Jsou i další věci.“ (Jak jsem hledal… 11, str. 146)
***
„Jakou lepší karmu by si hledající mohl přát, než dostat knihu přímo od mistra nabitou duchovní energií? Ale jak si přeje, vyškrtneme ji ze seznamu neboli vyškrtneme ji z působení mistra.“ (Odpověď Evy Krutinové na žádost jedné ženy, která nechtěla, aby jí byly zasílány knihy, které si neobjednala a byla zařazena na seznam automatických odběratelů, Jak jsem hledal... 10, str. 203 nahoře)
(na str. 205, Jak jsem hledal... 10, Jiří Vacek reaguje dopisem Marcelu Křivému) „…Každý má však přesně to, co zvolí. Pokud zvolí nesprávně, ať si stěžuje sám na sebe. Divím se, že ti vysvětlení Evy nestačilo. Dělá jen to, co rozhodnu.“
(Jak jsem hledal… = Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe)
čtvrtek 5. února 2009
Panu Martinu Tomešovi
Vážení přátelé, děkujeme za vaše příspěvky, které budeme postupně uveřejňovat. Napsala nám mj. paní Alena Knápková. Rádi uveřejňujeme její dopis, který je určen pro pana Martina Tomeše.
Vážení přátelé,
dovoluji si reagovat na článek pana Martina Tomeše, který je adresován p. Miloši Tomášovi. I Když se p. Tomáš omluvil a věc je tedy vyřízená, chtěla bych se p. Tomeše zeptat, zda svůj kritický pohled na různá nařčení a lži, ať už oprávněné nebo ne, obrátil rovněž do vlastních řad, tj. jestli je také schopen vidět lež u pana Vacka? Zajímalo by mne, jestli i on měří stejným metrem. I já vím o lžích, které jsou panem Vackem šířeny a pokud je mi známo, nikdy se Jiří Vacek neomluvil. A to nemluvím o snižování a pomlouvání jiných duchovních učitelů, což by skutečný duchovní učitel nikdy nedělal. Proč taky, když vše je Jedno, kdo by se vyvyšoval? Pravda Pravdu ctí.
Například se mi vybavuje lež o tom, že se prý na setkáních s manželi Tomášovými v pražské Lucerně nikdy nemeditovalo. Byla jsem na jejich přednáškách a meditovalo se zcela spontánně hned od začátku a také po přednášce následovala vždy meditace. A lidé při a po těchto setkáních byli krásní, protože byli utišení a šlo z nich světlo. Mám tuto zkušenost a vím tedy, že se jedná o lež. Myslím, že na těchto stránkách i na webu pana Vacka o tom bylo napsno již hodně, ale nevšimla jsem si, že by nastala jakákoliv sebekritika ze strany pana Jiřího Vacka, který s těmito ataky jednoznačně začal. Byla bych ráda, pane Tomeši, pokud jste tedy schopen měřit stejným metrem, zda byste se pana Vacka též mohl zeptat - třeba jen na tuto věc a případně sdělit, zda Vám byla dána odpověď dle Vašich bodů 1, 2 nebo 3. Nebo to bude v duchu výroku o třísce v oku druhého, ale neschopnosti vidět trám v oku vlastním?
Víte, pane Tomeši, pochybit může každý, ale přiznat se k chybě nebo k mylnému úsudku umí pouze ten, kdo je v sobě čistý, tomu totiž nebrání ani ješitnost, ani pýcha. A i to je znakem skutečných duchovních učitelů, těch, kteří v Pravdě žijí.
Alena Knápková
Vážení přátelé,
dovoluji si reagovat na článek pana Martina Tomeše, který je adresován p. Miloši Tomášovi. I Když se p. Tomáš omluvil a věc je tedy vyřízená, chtěla bych se p. Tomeše zeptat, zda svůj kritický pohled na různá nařčení a lži, ať už oprávněné nebo ne, obrátil rovněž do vlastních řad, tj. jestli je také schopen vidět lež u pana Vacka? Zajímalo by mne, jestli i on měří stejným metrem. I já vím o lžích, které jsou panem Vackem šířeny a pokud je mi známo, nikdy se Jiří Vacek neomluvil. A to nemluvím o snižování a pomlouvání jiných duchovních učitelů, což by skutečný duchovní učitel nikdy nedělal. Proč taky, když vše je Jedno, kdo by se vyvyšoval? Pravda Pravdu ctí.
Například se mi vybavuje lež o tom, že se prý na setkáních s manželi Tomášovými v pražské Lucerně nikdy nemeditovalo. Byla jsem na jejich přednáškách a meditovalo se zcela spontánně hned od začátku a také po přednášce následovala vždy meditace. A lidé při a po těchto setkáních byli krásní, protože byli utišení a šlo z nich světlo. Mám tuto zkušenost a vím tedy, že se jedná o lež. Myslím, že na těchto stránkách i na webu pana Vacka o tom bylo napsno již hodně, ale nevšimla jsem si, že by nastala jakákoliv sebekritika ze strany pana Jiřího Vacka, který s těmito ataky jednoznačně začal. Byla bych ráda, pane Tomeši, pokud jste tedy schopen měřit stejným metrem, zda byste se pana Vacka též mohl zeptat - třeba jen na tuto věc a případně sdělit, zda Vám byla dána odpověď dle Vašich bodů 1, 2 nebo 3. Nebo to bude v duchu výroku o třísce v oku druhého, ale neschopnosti vidět trám v oku vlastním?
Víte, pane Tomeši, pochybit může každý, ale přiznat se k chybě nebo k mylnému úsudku umí pouze ten, kdo je v sobě čistý, tomu totiž nebrání ani ješitnost, ani pýcha. A i to je znakem skutečných duchovních učitelů, těch, kteří v Pravdě žijí.
Alena Knápková
pátek 30. ledna 2009
Odpověď panu Tomešovi
Vážený pane Tomeši,
vážím si toho, že se mnou hodláte věcně diskutovat. Rozkliknul jsem si i dle Vašeho doporučení Váš článek. Nerozebírám tyto věci tak vědecky, proto ve snaze uvést věc na pravou míru a v neposlední řadě vyhovět Vám (a jak je patrné, jde Vám hlavně o slova o zištnosti pana Vacka), asi bych se přiklonil k Vámi stanovené první variantě z toho důvodu, že jsem schopen na rozdíl od pánů Vacka a Krutiny přiznat svou chybu. Pokud udělám chybu, napíšu něco v neprospěch jiného a je mi to prokázáno, neobviním hned druhou stranu ze lži, jak Vaše rozdělení také předpokládá. Takto si přeci počínají pánové Vacek a Krutina (už to bylo prokázáno a nemá cenu to prokazovat znovu). Do meditační klubovny MKDS nechodím, pozadí jejího chodu neznám (ani mne nezajímá), to mi odhalil 25.1. pan Vacek (snad se mu toto dá věřit).
Tedy: 1) Pokud je tedy pravdou, že z mého textu vyplývá, že jsem nařkl pana Vacka, že z meditační klubovny jakkoli profituje, tímto se panu Vackovi omlouvám.
2) Že jsem, možná křivě, nařkl pana Vacka, že z MKDS nějak profituje (za což jsem se mu nyní omluvil a svých slov lituji), neznamená, že by pan Vacek neprojevil zištnost. Jako důkaz mohou posloužit jeho vlastní slova - nejen o108 dolarech, které mu nepatřily, že je měl dostat prý jako samozřejmost. To si myslím, že jako důkaz postačuje.
A dále: a) Jakoby nikdy pan Vacek (a nejen on) nikoho nikdy z ničeho křivě nenařkl. Viz případy Drtikol,Tomášovi, M. Pařík, M. Dostál a dalšíb) Jakoby nikdy pan Vacek v ničem neprojevil zištnost (a zdaleka nejen to). Viz uvedený případ aj. Obviňujete mne ze lži - pan Krutina napsal, že prý "chrlím jednu lež za druhou" -, ale co lží již nachrlili pánové Vacek a Krutina! Zabývejte se tímto.
Je tedy zřejmé, jak zajisté, pane Tomeši, uznáte, že je na pánech Vackovi, Krutinovi, Blažkovi, případně dalších, aby své výroky zařadili do některého z Vašich (Vámi vytvořených) tří bodů. Je evidentní, že i pánové mají bezpochyby dost z čeho vyvozovat důsledky. Jistě s Vámi budou též rádi věcně diskutovat. Buďte ujištěn, že důsledky pro sebe vyvodím. Jistě jsem se dopustil a dopouštím chyb. Jednou z nich bylo i mé křivé nařčení. Upřímně děkuji za diskusi s Vámi. Tímto považuji záležitost kolem onoho článku mezi námi dvěma za vyřízenou.
V dokonalé úctě
M. Tomáš
vážím si toho, že se mnou hodláte věcně diskutovat. Rozkliknul jsem si i dle Vašeho doporučení Váš článek. Nerozebírám tyto věci tak vědecky, proto ve snaze uvést věc na pravou míru a v neposlední řadě vyhovět Vám (a jak je patrné, jde Vám hlavně o slova o zištnosti pana Vacka), asi bych se přiklonil k Vámi stanovené první variantě z toho důvodu, že jsem schopen na rozdíl od pánů Vacka a Krutiny přiznat svou chybu. Pokud udělám chybu, napíšu něco v neprospěch jiného a je mi to prokázáno, neobviním hned druhou stranu ze lži, jak Vaše rozdělení také předpokládá. Takto si přeci počínají pánové Vacek a Krutina (už to bylo prokázáno a nemá cenu to prokazovat znovu). Do meditační klubovny MKDS nechodím, pozadí jejího chodu neznám (ani mne nezajímá), to mi odhalil 25.1. pan Vacek (snad se mu toto dá věřit).
Tedy: 1) Pokud je tedy pravdou, že z mého textu vyplývá, že jsem nařkl pana Vacka, že z meditační klubovny jakkoli profituje, tímto se panu Vackovi omlouvám.
2) Že jsem, možná křivě, nařkl pana Vacka, že z MKDS nějak profituje (za což jsem se mu nyní omluvil a svých slov lituji), neznamená, že by pan Vacek neprojevil zištnost. Jako důkaz mohou posloužit jeho vlastní slova - nejen o108 dolarech, které mu nepatřily, že je měl dostat prý jako samozřejmost. To si myslím, že jako důkaz postačuje.
A dále: a) Jakoby nikdy pan Vacek (a nejen on) nikoho nikdy z ničeho křivě nenařkl. Viz případy Drtikol,Tomášovi, M. Pařík, M. Dostál a dalšíb) Jakoby nikdy pan Vacek v ničem neprojevil zištnost (a zdaleka nejen to). Viz uvedený případ aj. Obviňujete mne ze lži - pan Krutina napsal, že prý "chrlím jednu lež za druhou" -, ale co lží již nachrlili pánové Vacek a Krutina! Zabývejte se tímto.
Je tedy zřejmé, jak zajisté, pane Tomeši, uznáte, že je na pánech Vackovi, Krutinovi, Blažkovi, případně dalších, aby své výroky zařadili do některého z Vašich (Vámi vytvořených) tří bodů. Je evidentní, že i pánové mají bezpochyby dost z čeho vyvozovat důsledky. Jistě s Vámi budou též rádi věcně diskutovat. Buďte ujištěn, že důsledky pro sebe vyvodím. Jistě jsem se dopustil a dopouštím chyb. Jednou z nich bylo i mé křivé nařčení. Upřímně děkuji za diskusi s Vámi. Tímto považuji záležitost kolem onoho článku mezi námi dvěma za vyřízenou.
V dokonalé úctě
M. Tomáš
úterý 6. ledna 2009
Přání šťastného roku
Přijměte, prosím, přání všem, aby nový rok byl šťastný, požehnaný a milostiplný, aby byl naplněn hlavně láskou a pokorou, tolerancí, vzájemnou úctou a opravdovostí ! Jestli jsem snad někomu kdy ublížil, velice se omlouvám.
V lásce Miloš Tomáš
I my se rádi připojujeme s přáním šťastného nového roku, hodně štěstí, zdraví, lásky a dobra všem. Subham astu sarva džagatam. Óm. Óm tat sat óm.
Kolektiv redakce.
V lásce Miloš Tomáš
I my se rádi připojujeme s přáním šťastného nového roku, hodně štěstí, zdraví, lásky a dobra všem. Subham astu sarva džagatam. Óm. Óm tat sat óm.
Kolektiv redakce.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)