Milí čtenáři, milí přátelé!
Konec roku je za dveřmi, a tak je vhodná chvíle popřát Vám a vůbec všem bytostem štěstí – štěstí vnitřního života, sebepoznání, hlubokého odevzdání se do vůle Boží, štěstí tichého porozumění, jak to nazýval Chuang-Po.
Novoroční přání mělo být výlučným obsahem posledního článku, vzhledem k vytrvalým útokům – advent neadvent, svátky nesvátky - z pera hlavního protagonisty stránek Jiří Vacek-SatGuru a jeho zaslepených vyznavačů nezbývá, než několika řádky přece jenom zareagovat a poopravit alespoň jednu z mnoha zlovolných mystifikací. K článku Pane Paříku, http://www.satguru.estranky.cz/clanky/aktuality/pane-pariku.html, ze dne 28.12.t.r. od autorky MUDr. Hany Frýzkové (jedná se o přetištěný dopis, zaslaný na mailovou adresu redakce, napadající článek redakce Satguru trpící duševní poruchou, nebo falešný Jiří Vacek?, http://kauza-vacek.blogspot.com/2010/11/satguru-trpici-dusevni-poruchou-nebo.html, ze dne 22.11.10; na naši žádost na dopis odpovídal pan Martin Pařík) připojil dovětek pan Jiří Vacek. A protože jde o dovětek snažící se před čtenářem hrubě dehonestovat pana Paříka (obsah samotného dopisu paní Frýzkové pro obsahovou obtuzi pomíjíme, ostatně každý si ho může přečíst sám), pokusíme se stručně ozřejmit fakta, nezkreslená účelovým výběrem ze vzájemné korespondence výše uvedených.
Sled událostí:
1. Na mailovou adresu redakce přišel dopis paní Frýzkové, v němž napadla redakci za článek Satguru trpící... (viz výše), zejména za neodbornost diagnózy (?) „arogantní obscese“.
2. Pan Pařík odpověděl v tom smyslu, že by se měla naučit číst, protože jí napadané slovní spojení „arogantní obscese“ (slovo obscese použila i v dalším textu jako svůj termín; pozn. redakce: správně obsese) nebylo v inkriminovaném článku použito, nýbrž sousloví „agresivní obsese“.
3. Paní Frýzková odpověděla dopisem Pane Paříku (viz výše), aniž by jakkoli korigovala svá tvrzení a chyby (dopis přišel pro jistotu dvakrát).
4. Pan Pařík odpověděl (poctivě na každý z dvou stejných dopisů, tedy také dvakrát) ono Jiřím Vackem přetištěné „bzzzzzzzzzzzzz...“
5. Poté následovalo ještě několik vzájemných dopisů obsahujících slova.
Proč ono „bzzzzzzzzzzzzz...“? Článek, na který paní Frýzková podrážděně reagovala, byla pouhá causerie, hraní si s nápadem. Běžně vybavenému čtenáři to bylo bez potíží jasné. Ne tak paní doktorce Frýzkové a na tak panu Vackovi. Jich se to dotýká. Namísto aby vrátili stejnou mincí, popuzeně útočí. Co je to asi v člověku (údajně bez ega, neboť jest dle svého mínění satguruem) dotčeno? No co asi?! Ego! A pěkně veliké, protože je popuzené, zlomyslné, vzteklé a neuvěřitelně nechápavé. Píše, že namísto bzzzzzzz mělo být bůůůůů. Inu, proč ne? Pan Pařík adresoval bzzzzzz paní Frýzkové, její do nebe volající omezenosti. Bůůůůů by možná bylo opravdu vhodnější. Děkujeme za dobrou radu, pane Vacku.
Už si nekažme poslední chvíle roku ve společnosti „satgurua“ a jeho následovníků a popřejme i jim štěstí a život v Pravdě. A ještě něco (speciálně paní Frýzkové a panu Vackovi): Naučte se číst! Protože to, kolem čeho rozpoutala paní Frýzková celý ten tyátr a k čemu pan Vacek tak rád přiložil své polínko, tam prostě není.
Hezký, požehnaný rok 2011.
Redakce
čtvrtek 30. prosince 2010
středa 1. prosince 2010
„Satguruův“ svět
dr. Kamil John
V příspěvku http://www.jirivacek-satguru.cz/clanky/aktuality/ad_-kv_-m_-parik_-9_-8_-2010_-zaskodnik-j_-vacek autor Jiří Vacek reaguje na článek M. Paříka. Pro získání obrazu o obsahu tohoto „satguruova“ příspěvku uveďme z něho některé obraty:
Cituji:
„vymýšlí pomluvy, navíc lžou, Paříkovy lži, Pařík nestydatě lže hned dvakrát, zalže a na základě své lži mě obviní, lže, aby mě mohl pomlouvat, prolhanosti pana Paříka, na mne se snesla skutečná smršť lží, lež pravdě neodpouští, pravdu se snaží zakrýt svým lhaním, chytil jsem vás při lži, nechají obelhávat, hloupě lžete, co provedl svým lhaním, vy i celé KV lžete, nelže nám opět, stejně jako lžete, tak lžete, vy lžete tak neobratně, nutkavé lhaní, bájnou lhavost, odhalování Paříkových lží, Paříka usvědčuje ze lhaní, Mílu postavil do role lhářky, pak by Míla lhala, M. Pařík a celý KV vědí, že lžou, lžou neustále, stokrát opakovaná lež se stává pravdou.“
Opomineme-li, že se jedná o demagogie, desinterpretace, polopravdy a nelogičnosti, o čem tyto „satguruovy“ výroky asi svědčí? Že by o vyrovnanosti?
Z téhož „satguruova“ příspěvku dále citujeme:
„mára nemá rád, ďábel, mára, tj. bytosti ovládané zlem a nepřátelské Bohu, neodpouštějí, odhalují zlo, ďábel, mára jsou upíry, vysávají život a udržují je ve své moci, tento svět je světem bytostí odpadlých od Boha, ztratili s Bohem spojení, zlé bytosti parazitují a připravují o sílu, přitakání zlu a světlu je konec, shltnou je jako pochoutku, tento svět bez Boha, ego je největším zlem“.
A ještě citujeme:
„Jejich způsob myšlení je jako fašistů, nacistů a komunistů, jsou jako islámští teroristé: jsi nevěřící, kritizuješ, tak ti podřízneme krk nebo alespoň tě budeme neustále pomlouvat, stojí v pozadí všech zel světa: fašistického, nacistického, komunistického i náboženských. Dokud se jej lidstvo úplně nezbaví, bude zlo stále ovládat lidstvo, je ovládán zlem totality, spojenectví proti nám u představitelů církví“.
O čem tato fascinace lží, egem, komunizmem, fašizmem, církvemi a zlem světa může svědčit? Může být tato vyjádřením svobodného, se světem a sebou vyrovnaného člověka? Nepřipomíná to výroky některých vůdců sekt či vyšinutých jedinců? Odpověď si nezaujatý čtenář může dát sám.
Například otázka ega či úsilí, kterou neustále na svém webu oprašují, je velice jednoduchá. Uveďme např. jedno z mnoha vysvětlení, které přejímám z knihy M. Tomáše: Odevzdanost, str. 160:
„Tak jako nikdo z Tomášových nebo z Avataru nevyřkl ani nenapsal, že se vůbec usilovat nemá, právě tak nikdo z nás nevyřkl, že je ego neškodné a že se nemá krotit. Právě naopak. Bylo pouze řečeno, že je božské podstaty. Jako všechno. Bůh je přece všudypřítomný. Je vším a vše je On.“
Jak jiná slova ve srovnání s předešlými citacemi! Je spodivem, že tyto jednoduché pravdy jsou pro „satgurua“ a jeho příznivce nepochopitelné. Spíše se zdá, že jejich nepochopení, posouvání jinam a omílání je jen zástupné, uměle vyvolané, že jimi „satguru“ jen kolem sebe zoufale šermuje, aby odvrátil pozornost od toho, že císař je nahý. Ostatně toto bylo na KV již konstatováno.
Zdá se, že jeho ego již samo pracuje na svém odsouzení a zničení. Neboť asi dobře ví, že kdyby přestal s osočováním a dehonestací domnělých nepřátel a zaujal pokorně své skromné učitelské místo, ani pes by po něm neštěkl.
V příspěvku http://www.jirivacek-satguru.cz/clanky/aktuality/ad_-kv_-m_-parik_-9_-8_-2010_-zaskodnik-j_-vacek autor Jiří Vacek reaguje na článek M. Paříka. Pro získání obrazu o obsahu tohoto „satguruova“ příspěvku uveďme z něho některé obraty:
Cituji:
„vymýšlí pomluvy, navíc lžou, Paříkovy lži, Pařík nestydatě lže hned dvakrát, zalže a na základě své lži mě obviní, lže, aby mě mohl pomlouvat, prolhanosti pana Paříka, na mne se snesla skutečná smršť lží, lež pravdě neodpouští, pravdu se snaží zakrýt svým lhaním, chytil jsem vás při lži, nechají obelhávat, hloupě lžete, co provedl svým lhaním, vy i celé KV lžete, nelže nám opět, stejně jako lžete, tak lžete, vy lžete tak neobratně, nutkavé lhaní, bájnou lhavost, odhalování Paříkových lží, Paříka usvědčuje ze lhaní, Mílu postavil do role lhářky, pak by Míla lhala, M. Pařík a celý KV vědí, že lžou, lžou neustále, stokrát opakovaná lež se stává pravdou.“
Opomineme-li, že se jedná o demagogie, desinterpretace, polopravdy a nelogičnosti, o čem tyto „satguruovy“ výroky asi svědčí? Že by o vyrovnanosti?
Z téhož „satguruova“ příspěvku dále citujeme:
„mára nemá rád, ďábel, mára, tj. bytosti ovládané zlem a nepřátelské Bohu, neodpouštějí, odhalují zlo, ďábel, mára jsou upíry, vysávají život a udržují je ve své moci, tento svět je světem bytostí odpadlých od Boha, ztratili s Bohem spojení, zlé bytosti parazitují a připravují o sílu, přitakání zlu a světlu je konec, shltnou je jako pochoutku, tento svět bez Boha, ego je největším zlem“.
A ještě citujeme:
„Jejich způsob myšlení je jako fašistů, nacistů a komunistů, jsou jako islámští teroristé: jsi nevěřící, kritizuješ, tak ti podřízneme krk nebo alespoň tě budeme neustále pomlouvat, stojí v pozadí všech zel světa: fašistického, nacistického, komunistického i náboženských. Dokud se jej lidstvo úplně nezbaví, bude zlo stále ovládat lidstvo, je ovládán zlem totality, spojenectví proti nám u představitelů církví“.
O čem tato fascinace lží, egem, komunizmem, fašizmem, církvemi a zlem světa může svědčit? Může být tato vyjádřením svobodného, se světem a sebou vyrovnaného člověka? Nepřipomíná to výroky některých vůdců sekt či vyšinutých jedinců? Odpověď si nezaujatý čtenář může dát sám.
Například otázka ega či úsilí, kterou neustále na svém webu oprašují, je velice jednoduchá. Uveďme např. jedno z mnoha vysvětlení, které přejímám z knihy M. Tomáše: Odevzdanost, str. 160:
„Tak jako nikdo z Tomášových nebo z Avataru nevyřkl ani nenapsal, že se vůbec usilovat nemá, právě tak nikdo z nás nevyřkl, že je ego neškodné a že se nemá krotit. Právě naopak. Bylo pouze řečeno, že je božské podstaty. Jako všechno. Bůh je přece všudypřítomný. Je vším a vše je On.“
Jak jiná slova ve srovnání s předešlými citacemi! Je spodivem, že tyto jednoduché pravdy jsou pro „satgurua“ a jeho příznivce nepochopitelné. Spíše se zdá, že jejich nepochopení, posouvání jinam a omílání je jen zástupné, uměle vyvolané, že jimi „satguru“ jen kolem sebe zoufale šermuje, aby odvrátil pozornost od toho, že císař je nahý. Ostatně toto bylo na KV již konstatováno.
Zdá se, že jeho ego již samo pracuje na svém odsouzení a zničení. Neboť asi dobře ví, že kdyby přestal s osočováním a dehonestací domnělých nepřátel a zaujal pokorně své skromné učitelské místo, ani pes by po něm neštěkl.
pondělí 22. listopadu 2010
Satguru trpící duševní poruchou, nebo falešný Jiří Vacek?
Na stránkách Jiří Vacek - Satguru již delší dobu uveřejňuje články pod jménem Jiří Vacek nepochybně nějaký blázen. Stále má potřebu někoho napadat, nejčastěji pány Paříka a Popova. Sprostě a nehorázně se o ně otírá a pomlouvá je. A nejenom sprostě, ale také naprosto nesmyslně. Právě tak – nesmyslně a nelogicky - píše o druhých.
Bezpochyby jde o psychicky narušenou osobu, projevující se zcela abnormálně, o blázna, který má potřebu napadat druhé lidi v zájmu Jiřího Vacka (není to nic nového, takových se na stejných stránkách projevilo již dost a dost). Je s podivem, že pan Pettinger tuto osobu, trpící zřejmě agresivní obsesí, vydávající se za Jiřího Vacka, dávno neprohlédl. Protože Jiří Vacek, pro mnohé mistr, by se jistě k tak nenormálním, hloupým, nesmyslným a sprostým výpadům nesnížil.
Je sice známo a bylo nesčetněkrát prokázáno, že to byl on, Jiří Vacek, kdo zapříčinil spor mezi sebou a svými kritiky, pány Paříkem, Popovem a M. Tomášem, a že se i k mnoha jiným choval jako podlý darebák, ale že by již pozbyl rozumu úplně, tomu se nechce věřit, ostatně nikdo z jeho blízkých to zatím nepotvrdil. A tak by - minimálně do doby, než by někdo z blízkých Jiřího Vacka přece jenom vydal svědectví o případné politováníhodné deviaci svého mistra - měl administrátor stránek Satguru – Jiří Vacek svou práci vykonávat mnohem svědomitěji: samotnému Jiřímu Vackovi sdělit (zřejmě to dosud vůbec neví!), jak je jeho jméno zneužíváno neznámým zřejmě psychopatem, a příspěvky podepsané zlomyslným nickem „Jiří Vacek“ pak pro jistotu např. označovat předponou pseudo (tj. Pseudo-Jiří Vacek), nebo za nick připojit otazník v závorce (takto: Jiří Vacek (?)), anebo zvolit jiný vhodný způsob, aby bylo i pro nepoučeného čtenáře zřejmé, že texty podepsané jménem Jiří Vacek nejsou nic jiného než sprostý podvod.
Došlo do redakce
Bezpochyby jde o psychicky narušenou osobu, projevující se zcela abnormálně, o blázna, který má potřebu napadat druhé lidi v zájmu Jiřího Vacka (není to nic nového, takových se na stejných stránkách projevilo již dost a dost). Je s podivem, že pan Pettinger tuto osobu, trpící zřejmě agresivní obsesí, vydávající se za Jiřího Vacka, dávno neprohlédl. Protože Jiří Vacek, pro mnohé mistr, by se jistě k tak nenormálním, hloupým, nesmyslným a sprostým výpadům nesnížil.
Je sice známo a bylo nesčetněkrát prokázáno, že to byl on, Jiří Vacek, kdo zapříčinil spor mezi sebou a svými kritiky, pány Paříkem, Popovem a M. Tomášem, a že se i k mnoha jiným choval jako podlý darebák, ale že by již pozbyl rozumu úplně, tomu se nechce věřit, ostatně nikdo z jeho blízkých to zatím nepotvrdil. A tak by - minimálně do doby, než by někdo z blízkých Jiřího Vacka přece jenom vydal svědectví o případné politováníhodné deviaci svého mistra - měl administrátor stránek Satguru – Jiří Vacek svou práci vykonávat mnohem svědomitěji: samotnému Jiřímu Vackovi sdělit (zřejmě to dosud vůbec neví!), jak je jeho jméno zneužíváno neznámým zřejmě psychopatem, a příspěvky podepsané zlomyslným nickem „Jiří Vacek“ pak pro jistotu např. označovat předponou pseudo (tj. Pseudo-Jiří Vacek), nebo za nick připojit otazník v závorce (takto: Jiří Vacek (?)), anebo zvolit jiný vhodný způsob, aby bylo i pro nepoučeného čtenáře zřejmé, že texty podepsané jménem Jiří Vacek nejsou nic jiného než sprostý podvod.
Došlo do redakce
sobota 20. listopadu 2010
Poučné opakování - Z díla Jiřího Vacka 10. část
Pro ty, kteří snad nečetli dílo Jiřího Vacka dost pozorně či vůbec a mají zájem poznat rub jeho veřejného působení, jsme připravili opakování cyklu výroků tohoto muže, jenž se považuje za duchovního mistra.
Mistrovské dehonestace 4. část
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„ Nikoliv přestat s úsilím před dosažením poznání, jak radí Eda (Tomáš, pozn. red) v Nebeské stezce, ale úsilí je dokonce nutné i po jeho dosažení a jeho těžiště spočívá v rozpouštění vásan za současného uvědomování se v ryzím vědomí Já jsem. To je také něco zcela jiného než „vzdání se átman“, jak radí Míla ve Vnitřním prameni. Taková tvrzení vážně ohrožují pokrok hledajících na stezce, a proto s nimi v souladu s učením Ramana Mahárišiho důrazně nesouhlasím. Jak by asi dopadl Vláďa, kdyby neusiloval dále? Podobně jako Drtikol a mnozí další, kteří usoudili, že jsou již dokonalí a nemusí se o nic snažit. Právě tento postoj cítím z reakcí všech tří Tomášových. Jsou tak přesvědčeni o své neomylné dokonalosti, že jakýkoliv nesouhlas se svými názory považují za předem naprosto nesprávný a nepřípustný. Jsou slepí ke svým vásanám, vůbec si ani neuvědomují, že je mají a jak je ovládají a pod jejich vlivem reagují vzbouřenými city místo rozumovými důvody.“
(Jak jsem hledal... 7, str. 266)
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Výrok: „Vzdát se Boha pro Boha“ je přesně vzato duchovní bonmot.“ … Od ega, které pevně věří, že vše zná a ví nejlépe, správné pochopení očekávat nelze. Prostě usoudí, jako pan Pařík, že Bůh je něco nepotřebného, s čím se nemáme zatěžovat. Jeho ego Bůh nezajímá, s radostí se jej vzdá, zvláště, když mu to Eckhart „doporučí“. Tím se dostáváme k otázce vzniku fanatismu a fundamentalismu, duchovní nemoci, která je široce rozšířena. Jeho základem je nepochopení ducha a absolutizace litery. Ta nejprve zabíjí ducha a nakonec svou nenávistí i ty, kteří myslí a věří jinak. Pan Pařík je přesně ten typ lidí, kteří, když mají moc, se stávají censory, autoritami, které rozhodují, co smíme říkat a co nikoliv a inkvizitory, kteří v neochvějné víře, že plní vůli boží, mučí a zabíjejí druhé.“
(Jak jsem hledal... 9, str. 196-197)
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Číslo 12/2003 Doteku, kde je článek pana Paříka, je celé záměrně věnované rozlišování a bylo plánováno předem. Pan Mazánek si prostě objednal u pana Paříka „kádrový posudek“ na Vacka…“
(Jak jsem hledal... 9, str. 212)
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Mohou být i další důvody, pro které zastánci soudruha Drtikola tak brání: tajené sympatie ke komunistům nebo dokonce vlastní zapletení s nimi. Třeba v Drtikolovi obhajují sebe, své „nevinné“členství v zločinecké organizaci.“
(Jak jsem hledal... 9, str. 225)
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Jaký smysl má sloužená zádušní mše za význačného jogína (Rozuměj Eduarda Tomáše, pozn. red.) pravověrným katolíkem, který je přesvědčen, že mimo jeho církev není spásy a která neuznává za pravý jiný způsob přiblížení se Bohu než ten svůj? Věren svému přesvědčení slouženou mši páter Halík zachraňoval hříšného kacíře pana Tomáše před věčným zatracením.“
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„ Nikoliv přestat s úsilím před dosažením poznání, jak radí Eda (Tomáš, pozn. red) v Nebeské stezce, ale úsilí je dokonce nutné i po jeho dosažení a jeho těžiště spočívá v rozpouštění vásan za současného uvědomování se v ryzím vědomí Já jsem. To je také něco zcela jiného než „vzdání se átman“, jak radí Míla ve Vnitřním prameni. Taková tvrzení vážně ohrožují pokrok hledajících na stezce, a proto s nimi v souladu s učením Ramana Mahárišiho důrazně nesouhlasím. Jak by asi dopadl Vláďa, kdyby neusiloval dále? Podobně jako Drtikol a mnozí další, kteří usoudili, že jsou již dokonalí a nemusí se o nic snažit. Právě tento postoj cítím z reakcí všech tří Tomášových. Jsou tak přesvědčeni o své neomylné dokonalosti, že jakýkoliv nesouhlas se svými názory považují za předem naprosto nesprávný a nepřípustný. Jsou slepí ke svým vásanám, vůbec si ani neuvědomují, že je mají a jak je ovládají a pod jejich vlivem reagují vzbouřenými city místo rozumovými důvody.“
(Jak jsem hledal... 7, str. 266)
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Výrok: „Vzdát se Boha pro Boha“ je přesně vzato duchovní bonmot.“ … Od ega, které pevně věří, že vše zná a ví nejlépe, správné pochopení očekávat nelze. Prostě usoudí, jako pan Pařík, že Bůh je něco nepotřebného, s čím se nemáme zatěžovat. Jeho ego Bůh nezajímá, s radostí se jej vzdá, zvláště, když mu to Eckhart „doporučí“. Tím se dostáváme k otázce vzniku fanatismu a fundamentalismu, duchovní nemoci, která je široce rozšířena. Jeho základem je nepochopení ducha a absolutizace litery. Ta nejprve zabíjí ducha a nakonec svou nenávistí i ty, kteří myslí a věří jinak. Pan Pařík je přesně ten typ lidí, kteří, když mají moc, se stávají censory, autoritami, které rozhodují, co smíme říkat a co nikoliv a inkvizitory, kteří v neochvějné víře, že plní vůli boží, mučí a zabíjejí druhé.“
(Jak jsem hledal... 9, str. 196-197)
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Číslo 12/2003 Doteku, kde je článek pana Paříka, je celé záměrně věnované rozlišování a bylo plánováno předem. Pan Mazánek si prostě objednal u pana Paříka „kádrový posudek“ na Vacka…“
(Jak jsem hledal... 9, str. 212)
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Mohou být i další důvody, pro které zastánci soudruha Drtikola tak brání: tajené sympatie ke komunistům nebo dokonce vlastní zapletení s nimi. Třeba v Drtikolovi obhajují sebe, své „nevinné“členství v zločinecké organizaci.“
(Jak jsem hledal... 9, str. 225)
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Jaký smysl má sloužená zádušní mše za význačného jogína (Rozuměj Eduarda Tomáše, pozn. red.) pravověrným katolíkem, který je přesvědčen, že mimo jeho církev není spásy a která neuznává za pravý jiný způsob přiblížení se Bohu než ten svůj? Věren svému přesvědčení slouženou mši páter Halík zachraňoval hříšného kacíře pana Tomáše před věčným zatracením.“
(Jak jsem hledal... 9, str. 234)
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Takže pan Pařík nás šikovně přesvědčuje, že je mistrem, protože umí totéž, co mistr.“
(Jak jsem hledal... 9, str. 235)
„Článek pana Paříka i chování Miloše Tomáše tak plně dávají za pravdu výroku Ramana Mahárišiho, který se jim tolik nelíbí: „Lidé přicházejí na duchovní přednášky a odcházejí z nich stejní, jako přišli“.“
(Jak jsem hledal... 9, str. 235)
„Ve svém článku mě pan Pařík obviňuje, že jen lžu.“
(Kdo četl článek v Doteku, dobře ví, že žádný takový výrok, že Vacek jen lže, se tam nevyskytuje, pozn. red., Jak jsem hledal... 9, str. 235)
***
(Jak jsem hledal... = Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe)
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Takže pan Pařík nás šikovně přesvědčuje, že je mistrem, protože umí totéž, co mistr.“
(Jak jsem hledal... 9, str. 235)
„Článek pana Paříka i chování Miloše Tomáše tak plně dávají za pravdu výroku Ramana Mahárišiho, který se jim tolik nelíbí: „Lidé přicházejí na duchovní přednášky a odcházejí z nich stejní, jako přišli“.“
(Jak jsem hledal... 9, str. 235)
„Ve svém článku mě pan Pařík obviňuje, že jen lžu.“
(Kdo četl článek v Doteku, dobře ví, že žádný takový výrok, že Vacek jen lže, se tam nevyskytuje, pozn. red., Jak jsem hledal... 9, str. 235)
***
(Jak jsem hledal... = Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe)
čtvrtek 11. listopadu 2010
Poučné opakování - Z díla Jiřího Vacka 9. část
Pro ty, kteří snad nečetli dílo Jiřího Vacka dost pozorně či vůbec a mají zájem poznat rub jeho veřejného působení, jsme připravili opakování cyklu výroků tohoto muže, jenž se považuje za duchovního mistra.
Mistrovské dehonestace 3. část
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Míla (Tomášová) zřejmě zavádí nová měřítka na chození s Bohem. Není jím dosažený duchovní stupeň, ale souhlas nebo nesouhlas s názory rodiny Tomášových. Uvědomuje si, co vlastně říká? Také zavádí nový slovník: nesouhlasný názor s Tomášovými = pomluva nebo nepěkná polemika. Osoba, která nesouhlasí = nepřítel, duchovní nula… Přednášky včetně duchovních působí zcela opačně: víří mysl místo, aby ji utišovaly. Proto Ramana Maháriši opakovaně tvrdí, že lidé z nich odcházejí takoví, jací na ně přišli, aniž by se nějak změnili. Jestliže zdůrazňuji tyto pravdy, nevím, proč všichni Tomášovi se na mne proto zlobí tím spíše, že se k Mahárišimu hlásí.. Proč se místo zlobení neřídí jeho učením? I kdyby byla pravda, že na jejich přednáškách účastníci meditují, což ve shodě s mými zkušenostmi není pravda, pak je pronášená přednáška jen ruší, protože je nutí k myšlení a ke ztrátě pozornosti a soustředění… Souhlasím s Mílou, že často s něčím bojuji. Bodejť by ne, když mám Marta, boha válečníků v horoskopu v prvém domě…“
(Jak jsem hledal... 7, str. 243-244)
„Vnitřní pramen jsem ještě nečetl. Jen jsem v něm listoval. A hle, co jsem našel: „Máme se vzdát Átman, abychom dosáhli Brahma“ (správně brahman)… Proč bychom se jej měli vzdávat? Právě naopak… Nechci posuzovat, jestli Míla toto ví nebo ne. Posuzuji pouze výrok, který stojí v knize a který nepochybně tak, jak je vytištěn, je nepřesný, nesprávný a pokud jej hledající vezmou doslova jako pokyn pro praxi, pak je jen zmate a zavede. Navíc jej opakuje ještě na straně 75, nejde proto o náhodu… Takových výroků v knihách Edy a Míly je bohužel dost: jednou je ego neškodné, jindy se máme vzdát úsilí před dosažením a podobně…
…za mnou přišel Petr Kouba: „Musí mně něco říct, již to nemůže vydržet.“ Tak jsem se dozvěděl, co se odehrálo na setkání Avataru v Národním domě na Vinohradech v sobotu 21. září, kde Petr byl. Petr vyprávěl toto. ..Miloš Tomáš začal delší projev o „autorovi rozsáhlé biografie“. Mluvil, jak si Petr pamatuje, v tomto duchu: „Autor je podvodník a lhář, proti kterému se moji rodiče nemohou bránit, protože jsou po smrti. Je to nafoukaný podvodník, který si hraje na duchovního mistra…Miloš nikoho nejmenoval, a proto nemám potřebu odpovídat osobně. Jen všeobecně: toto je způsob, který využívají lidé, kteří chtějí někoho poškodit, ale nejsou ochotni nést následky svého jednání. Nikoho nejmenují, ale vyjadřují se tak, že každý ví, koho myslí. .. Původce je znám, oběť je „anonymní“, i když ji každý pozná. Tím se původce vyhne možnosti právního postihu a vezme oběti možnost obrany… Opět ryze obecně, ač nikoho nepomlouvám. Tvrzení o „nebohých rodičích, kteří se nemohou bránit“, je jen demagogický útok, jehož cílem je vyvolat nekriticky sentimentální soucit… Po tomto „duchovním“ úvodu Miloš přečetl Edovu poslední přednášku. Následovaly odpovědi na dotazy. Mnohé z nich Miloš nezodpověděl. Například na dotaz“ „Stále jednám pod vlivem svých zlých sklonů, ač nechci. Co mám dělat?“ Odpověď zněla: “Jsme lidé hříšní, odevzdejte to“. Na otázku po prázdnotě odpověděl jen vytáčkami. Pokud neznáme odpovědi na tak základní otázky nauky, je velmi nerozvážné s tak nedostatečnými znalostmi posuzovat, kdo je mistr nebo nikoliv…. Měli bychom si být také vědomi tvrdé zákonitosti, o které mluví Ježíš: „Běda tomu, kdo pohorší jednoho z těch mých maličkých. Bylo by pro něho lépe, kdyby mu dali kámen kolem krku a utopili jej“… Kdo odradí začátečníka od mistra, dopouští se těžkého duchovního provinění. Jaké má následky, Ježíš jasně naznačuje. ..Pořad skončil ještě před 16. hodinou potleskem pro Miloše. I takovým výlevům zloby se na duchovních shromážděních tleská. Za to vše zaplatili účastníci, bylo jich asi 250, polovina sálu, 190 Kč…. Na naše společné veřejné meditace bylo až do září nejvyšší vstupné 80 Kč. Srovnání jistě výmluvné. … Pokud se na setkáních již bez Míly a Edy nemeditovalo a byla to skutečně „hospodská“ atmosféra ve smyslu, že tam vířily mysli účastníků, což je pravý opak duchovnosti, není důvod se proto zlobit na mne. „Přísnost“, s jakou jsem Tomášovými posuzován, kontrastuje s jejich slepým obdivem ve vztahu k Fráňovi Drtikolovi.“
(Jak jsem hledal... 7, str. 243 -247)
***
(Jak jsem hledal... = Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe)
Mistrovské dehonestace 3. část
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Míla (Tomášová) zřejmě zavádí nová měřítka na chození s Bohem. Není jím dosažený duchovní stupeň, ale souhlas nebo nesouhlas s názory rodiny Tomášových. Uvědomuje si, co vlastně říká? Také zavádí nový slovník: nesouhlasný názor s Tomášovými = pomluva nebo nepěkná polemika. Osoba, která nesouhlasí = nepřítel, duchovní nula… Přednášky včetně duchovních působí zcela opačně: víří mysl místo, aby ji utišovaly. Proto Ramana Maháriši opakovaně tvrdí, že lidé z nich odcházejí takoví, jací na ně přišli, aniž by se nějak změnili. Jestliže zdůrazňuji tyto pravdy, nevím, proč všichni Tomášovi se na mne proto zlobí tím spíše, že se k Mahárišimu hlásí.. Proč se místo zlobení neřídí jeho učením? I kdyby byla pravda, že na jejich přednáškách účastníci meditují, což ve shodě s mými zkušenostmi není pravda, pak je pronášená přednáška jen ruší, protože je nutí k myšlení a ke ztrátě pozornosti a soustředění… Souhlasím s Mílou, že často s něčím bojuji. Bodejť by ne, když mám Marta, boha válečníků v horoskopu v prvém domě…“
(Jak jsem hledal... 7, str. 243-244)
„Vnitřní pramen jsem ještě nečetl. Jen jsem v něm listoval. A hle, co jsem našel: „Máme se vzdát Átman, abychom dosáhli Brahma“ (správně brahman)… Proč bychom se jej měli vzdávat? Právě naopak… Nechci posuzovat, jestli Míla toto ví nebo ne. Posuzuji pouze výrok, který stojí v knize a který nepochybně tak, jak je vytištěn, je nepřesný, nesprávný a pokud jej hledající vezmou doslova jako pokyn pro praxi, pak je jen zmate a zavede. Navíc jej opakuje ještě na straně 75, nejde proto o náhodu… Takových výroků v knihách Edy a Míly je bohužel dost: jednou je ego neškodné, jindy se máme vzdát úsilí před dosažením a podobně…
…za mnou přišel Petr Kouba: „Musí mně něco říct, již to nemůže vydržet.“ Tak jsem se dozvěděl, co se odehrálo na setkání Avataru v Národním domě na Vinohradech v sobotu 21. září, kde Petr byl. Petr vyprávěl toto. ..Miloš Tomáš začal delší projev o „autorovi rozsáhlé biografie“. Mluvil, jak si Petr pamatuje, v tomto duchu: „Autor je podvodník a lhář, proti kterému se moji rodiče nemohou bránit, protože jsou po smrti. Je to nafoukaný podvodník, který si hraje na duchovního mistra…Miloš nikoho nejmenoval, a proto nemám potřebu odpovídat osobně. Jen všeobecně: toto je způsob, který využívají lidé, kteří chtějí někoho poškodit, ale nejsou ochotni nést následky svého jednání. Nikoho nejmenují, ale vyjadřují se tak, že každý ví, koho myslí. .. Původce je znám, oběť je „anonymní“, i když ji každý pozná. Tím se původce vyhne možnosti právního postihu a vezme oběti možnost obrany… Opět ryze obecně, ač nikoho nepomlouvám. Tvrzení o „nebohých rodičích, kteří se nemohou bránit“, je jen demagogický útok, jehož cílem je vyvolat nekriticky sentimentální soucit… Po tomto „duchovním“ úvodu Miloš přečetl Edovu poslední přednášku. Následovaly odpovědi na dotazy. Mnohé z nich Miloš nezodpověděl. Například na dotaz“ „Stále jednám pod vlivem svých zlých sklonů, ač nechci. Co mám dělat?“ Odpověď zněla: “Jsme lidé hříšní, odevzdejte to“. Na otázku po prázdnotě odpověděl jen vytáčkami. Pokud neznáme odpovědi na tak základní otázky nauky, je velmi nerozvážné s tak nedostatečnými znalostmi posuzovat, kdo je mistr nebo nikoliv…. Měli bychom si být také vědomi tvrdé zákonitosti, o které mluví Ježíš: „Běda tomu, kdo pohorší jednoho z těch mých maličkých. Bylo by pro něho lépe, kdyby mu dali kámen kolem krku a utopili jej“… Kdo odradí začátečníka od mistra, dopouští se těžkého duchovního provinění. Jaké má následky, Ježíš jasně naznačuje. ..Pořad skončil ještě před 16. hodinou potleskem pro Miloše. I takovým výlevům zloby se na duchovních shromážděních tleská. Za to vše zaplatili účastníci, bylo jich asi 250, polovina sálu, 190 Kč…. Na naše společné veřejné meditace bylo až do září nejvyšší vstupné 80 Kč. Srovnání jistě výmluvné. … Pokud se na setkáních již bez Míly a Edy nemeditovalo a byla to skutečně „hospodská“ atmosféra ve smyslu, že tam vířily mysli účastníků, což je pravý opak duchovnosti, není důvod se proto zlobit na mne. „Přísnost“, s jakou jsem Tomášovými posuzován, kontrastuje s jejich slepým obdivem ve vztahu k Fráňovi Drtikolovi.“
(Jak jsem hledal... 7, str. 243 -247)
***
(Jak jsem hledal... = Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe)
středa 3. listopadu 2010
Poučné opakování - Z díla Jiřího Vacka 8. část
Pro ty, kteří snad nečetli dílo Jiřího Vacka dost pozorně či vůbec a mají zájem poznat rub jeho veřejného působení, jsme připravili opakování cyklu výroků tohoto muže, jenž se považuje za duchovního mistra.
Mistrovské dehonestace 2. část
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Co mě však nejvíc zarazilo, je tvrzení uvedené na str. 132 (Setkání s Mílou 2), cituji: „Ego vlastně znamená latinsky já, takže ego není nic škodlivého. Je to jenom Já zahalené nevědomostí.“ Pravda je přesně opačná, jak nás učí všichni opravdoví mistři a zejména Ramana Maháriši. Ego je největší zlo, jaké existuje…
Jestliže se Míla prohlašuje za žáka Ramana Mahárišiho, jak může prohlašovat přesný opak toho, co Maháriši učí, opravdu nevím. Jde o chybu tisku? Není opravdu lepší učit hledající mlčením v meditaci než odpovídat takto na dotazy hledajících?“
(Jak jsem hledal... 6 str. 22)
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„ Jeden velmi zasvěcený účastník mně vyprávěl , že na rozdíl od předchozích přednášek, atmosféra v sále (Lucerny, kde kvůli nemoci nebyl osobně přítomen E. Tomáš, pozn. red.) velmi poklesla a blížila se, jak doslova řekl „hospodské“. Jelikož nepatří k „nám“, ale k Tomášovcům, jeho svědectví je věrohodné.“
(Jak jsem hledal... 6, str. 73)
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„ Právě pro tento tlumočený názor (Maharšiho výrok o neúčinnosti přednášek – pozn. red.) jsem upadl do nemilosti, nebyl zván na další přednášky (manž. Tomášových v Lucerně, pozn. red.), což opět při nepřítomnosti naší skupiny, která na přednáškách meditovala, přispělo ke snížení duchovní atmosféry na „hospodskou“ úroveň . …Samozřejmě, ti co dávají přednost meditaci před povídáním, by Lucernu nenaplnili… ekonomický pohled je zřejmý: na straně jedné 80 meditujících, na straně druhé 2500 účastníků za dvojnásobné vstupné…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 74)
„Jinak však hodnotil duchovní úroveň ovzduší na Edových přednáškách velmi kriticky. Byla velmi nízká. Nebyl sám kdo tento názor vyjádřil. Naopak byl překvapen vysokou úrovní meditace na našich dvouhodinovkách…“ (Vacek tlumočí názor svého příznivce – pozn. red.) (Jak jsem hledal... 6, str. 75)
„Společná meditace je také zápřah, zvlášť když tělo touží ležet. Na meditaci bylo 90 lidí. Asi třicet jich odčerpala Edova přednáška, která se současně konala v Lucerně. Někdo vtipně poznamenal: „Dnes se poznalo, kdo má raději meditaci a kdo povídání.“
(Jak jsem hledal... 7, str. 27)
***
(Jak jsem hledal... = Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe)
úterý 26. října 2010
Poučné opakování - Z díla Jiřího Vacka 7. část
Pro ty, kteří snad nečetli dílo Jiřího Vacka dost pozorně či vůbec a mají zájem poznat rub jeho veřejného působení, jsme připravili opakování cyklu výroků tohoto muže, jenž se považuje za duchovního mistra.
Mistrovské dehonestace 1. část
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Nejhorší je, když nauku zapře osoba mistra. Pokud je přáním učitele jógy, jako byl například Eda Tomáš, který se celý život józe věnoval, aby jej zádušní mší zachraňoval kněz (páter Tomáš Halík) církve, která jógu považuje za kacířství, pak jde o jasný rozpor s jeho celoživotním úsilím i tím, co učil druhé. Zanechává nám tím poselství: nespoléhejte na jógu, ale na církev... selhání zde rozhodně bylo. Snad z nevíry ve vlastní dosažení... Co si mají myslet žáci o učiteli, který sám nevěří tomu, co učí, je oprávněná otázka. Mají takoví lidé vůbec právo učit? Fráňa Drtikol je dalším případem takového zapření.
(Jak jsem hledal... 11, str. 64 )
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„ V čem je podstata Drtikolova pádu? V popření nauky. Kam vede, je zřejmé z jeho případu.“
(Jak jsem hledal... 11, str. 65 )
„Přátelé Drtikolovi byli i vrazi dr. Horákové, generála Píky a dalších.“
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Nejhorší je, když nauku zapře osoba mistra. Pokud je přáním učitele jógy, jako byl například Eda Tomáš, který se celý život józe věnoval, aby jej zádušní mší zachraňoval kněz (páter Tomáš Halík) církve, která jógu považuje za kacířství, pak jde o jasný rozpor s jeho celoživotním úsilím i tím, co učil druhé. Zanechává nám tím poselství: nespoléhejte na jógu, ale na církev... selhání zde rozhodně bylo. Snad z nevíry ve vlastní dosažení... Co si mají myslet žáci o učiteli, který sám nevěří tomu, co učí, je oprávněná otázka. Mají takoví lidé vůbec právo učit? Fráňa Drtikol je dalším případem takového zapření.
(Jak jsem hledal... 11, str. 64 )
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„ V čem je podstata Drtikolova pádu? V popření nauky. Kam vede, je zřejmé z jeho případu.“
(Jak jsem hledal... 11, str. 65 )
„Přátelé Drtikolovi byli i vrazi dr. Horákové, generála Píky a dalších.“
(Jak jsem hledal... 11, str. 65 )
„Jen těžko si můžeme představit větší popření buddhismu, než k jakému dospěl Drtikol na konci svého života.“
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Míla (Tomášová) byla a je mistrem, měla vysoké dosažení, ale myslím, že jako mnozí je přecenila a zanedbávala ovládání mysli a rozpouštění vásan. Opakovaně tvrdila: Já patřím sama sobě. Když se projevila síla jejích vásan a karmy, najednou sama sobě nepatřila a podléhala těmto vlivům. Myslím, že si dokonce tuto pravdu nedokázala ani plně přiznat. Tehdy mně jí bylo líto, ale pomoci jsem jí nemohl. Nebyla ničemu přístupná.“
(Jak jsem hledal... 11, str. 173)
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„To je něco zcela jiného než namyšlené přesvědčení „Nemusím nic číst“ či knihy jako zbytečné vyhodit viz příklad a učení jednoho z mistrů „neúsilí“ Púndži.“
(Jak jsem hledal... 11, str. 238)
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Takových lidí, kteří sdílejí přesvědčení pana doktora (Miloše Dostála), že jedině oni vědí, co se smí a co se podle nich nesmí, co se má zakázat, je vždy dost. Z jejich řad pocházejí ochotní cenzoři i inkvizitoři všeho druhu… Jim nejde o pravdu ani o svobodu, ale výhradně o prosazování toho, co považují oni za správné a to jakýmkoliv způsobem včetně násilí.“
(Jak jsem hledal... 11, str. 246 )
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Přesto se na mne pan Pařík hrubě obořil a zdůraznil, že Míla Tomášová nikdy nebyla jeho (Maharšiho) žákem, ač sama tvrdí opak. Naopak dal si velmi záležet, aby rozšířil názor, že byla ve velmi úzkém vztahu ke komunistovi z přesvědčení, jakým byl Fráňa Drtikol… Takže být žákem Mahárišiho podle pana Paříka není čest, ale zcela nežádoucí, sympatie pro komunistu Drtikola žádoucí jsou.“
(Jak jsem hledal... 11, str. 250 dole a 251)
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Představitelé Avataru a další obdivují samozřejmě soudruhy. Jsou pro ně spřízněné duše.“
(Jak jsem hledal... 11, str. 262)
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Zamyslel se vůbec někdo z příznivců Edy Tomáše, jaký signál vyslal? „Vraťte se do lůna katolické církve. Jóga vám spásu nezajistí“. Prostě své cestě ani dosažení nevěřil, jinak by se neuchýlil o ochranu k církvi.“
(Jak jsem hledal... 11, str.264)
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„I sama Míla (Tomášová) měla zřejmě po smrti podle některých zážitků, které s ní měli někteří hledající, velké obtíže s vásanami, které zanedbala.“
(O podstatě stezky, str. 119)
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„ Nakonec výlevy slepé nenávisti proti mně na Jitřní zemi nebo od Avatárů také o něčem svědčí. Ve všech uvedených případech jde o jediné: o zlo, které chová lidská mysl: nenávist, závist, pýchu, sobectví atd., které se projevuje zevně vražděním, útlakem, vykořisťováním…“
„Jen těžko si můžeme představit větší popření buddhismu, než k jakému dospěl Drtikol na konci svého života.“
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Míla (Tomášová) byla a je mistrem, měla vysoké dosažení, ale myslím, že jako mnozí je přecenila a zanedbávala ovládání mysli a rozpouštění vásan. Opakovaně tvrdila: Já patřím sama sobě. Když se projevila síla jejích vásan a karmy, najednou sama sobě nepatřila a podléhala těmto vlivům. Myslím, že si dokonce tuto pravdu nedokázala ani plně přiznat. Tehdy mně jí bylo líto, ale pomoci jsem jí nemohl. Nebyla ničemu přístupná.“
(Jak jsem hledal... 11, str. 173)
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„To je něco zcela jiného než namyšlené přesvědčení „Nemusím nic číst“ či knihy jako zbytečné vyhodit viz příklad a učení jednoho z mistrů „neúsilí“ Púndži.“
(Jak jsem hledal... 11, str. 238)
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Takových lidí, kteří sdílejí přesvědčení pana doktora (Miloše Dostála), že jedině oni vědí, co se smí a co se podle nich nesmí, co se má zakázat, je vždy dost. Z jejich řad pocházejí ochotní cenzoři i inkvizitoři všeho druhu… Jim nejde o pravdu ani o svobodu, ale výhradně o prosazování toho, co považují oni za správné a to jakýmkoliv způsobem včetně násilí.“
(Jak jsem hledal... 11, str. 246 )
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Přesto se na mne pan Pařík hrubě obořil a zdůraznil, že Míla Tomášová nikdy nebyla jeho (Maharšiho) žákem, ač sama tvrdí opak. Naopak dal si velmi záležet, aby rozšířil názor, že byla ve velmi úzkém vztahu ke komunistovi z přesvědčení, jakým byl Fráňa Drtikol… Takže být žákem Mahárišiho podle pana Paříka není čest, ale zcela nežádoucí, sympatie pro komunistu Drtikola žádoucí jsou.“
(Jak jsem hledal... 11, str. 250 dole a 251)
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Představitelé Avataru a další obdivují samozřejmě soudruhy. Jsou pro ně spřízněné duše.“
(Jak jsem hledal... 11, str. 262)
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„Zamyslel se vůbec někdo z příznivců Edy Tomáše, jaký signál vyslal? „Vraťte se do lůna katolické církve. Jóga vám spásu nezajistí“. Prostě své cestě ani dosažení nevěřil, jinak by se neuchýlil o ochranu k církvi.“
(Jak jsem hledal... 11, str.264)
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„I sama Míla (Tomášová) měla zřejmě po smrti podle některých zážitků, které s ní měli někteří hledající, velké obtíže s vásanami, které zanedbala.“
(O podstatě stezky, str. 119)
***
„Já však nikoho nekritizuji, tím méně odsuzuji. Nepíši kritiku, ale vlastní životopis…“
(Jak jsem hledal... 6, str. 221)
x
„ Nakonec výlevy slepé nenávisti proti mně na Jitřní zemi nebo od Avatárů také o něčem svědčí. Ve všech uvedených případech jde o jediné: o zlo, které chová lidská mysl: nenávist, závist, pýchu, sobectví atd., které se projevuje zevně vražděním, útlakem, vykořisťováním…“
(Rady na cestu, str. 235)
(Jak jsem hledal... = Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe)
(Jak jsem hledal... = Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)