Dan Moravec
Dan Moravec ma oproti p.Paříkovi a p.Tomášovi nemalú výhodu v schopnosti tvoriť presvedčivé články, ktoré dokážu zmiasť a zasiať pochybnosti do srdca hľadajúceho.
Je zvláštní, jak někteří z vás v tom vidí záměr (podle sebe cikán hádá?). I ty. Nechtěl jsem mást ani zasívat pochybnosti, ale naopak objasnit to, co vidět nechcete. Proč by to měl být záměr? Proč nejsi schopný vzít v potaz, že by to vůbec záměr nebyl. Už tato tvoje první věta je manipulativní, předpojatá a subjektivní.
Zatiaľ čo články pánov z Avataru sú výlevy nenávisti a úbohých nečistôt ich srdca, články Dana Moravca na prvý pohľad vyvolávajú dojem vierohodnosti.
A jak to poznáš, Mário? Není to tak, že i ty posuzuješ podle sebe, tudíž tvé hodnocení je pouze hodnocením ne toho, JAK TO OPRAVDU JE, ale spíše výpovědí, JAK TO VIDÍ Mário Sabo? Zkus si odpovědět upřímně.
No keď si človek prečíta článok druhý krát, zisťuje, že to nie je článok o p.Vackovi, ale článok o Danu Moravcovi, a o tom ako vidí svojho bývalého duchovného majstra.
Právě proto, abych se alespoň zčásti vyhnul popisu toho, jak Moravec vidí svět a Vacka, uvedl jsem FAKTA Mário, které jak ty, tak tvůj mistr a jeho další věrní ignorují. Po několika pokusech a další ignoranci jsem pochopil, že ani jemu, ani tobě a dalším hledajícím podle Vacka NEJDE O PRAVDU, ALE O UDRŽENÍ SVÉHO POHLEDU NA VACKA, DUCHOVNOST, BOHA apod. Nikoli o skutečnosti samé, protože je tak rádi přehlížíte. Jistě, proč ne, je to vaše volba, ale řeči o Pravdě pak ve vašem podání zůstávají směšnými pokusy o záchranu své nepevné konstrukce „duchovna“, k záchraně své úrovně, přesněji úrovně či sféry svého ega. Byť duchovního.
V celom článku je jedno tvrdenie za druhým, ktoré presviedča o tom, aký je ten p.Vacek úbohý klamár, ješitný konšpirátor, ktorý potrebuje byť oslavovaný a neustále vynášaný do nebies.
Takto jsem to nenapsal, opět už zase interpretuješ podle sebe. Proč nejsi přesný? Ani si to dokonce nemyslím. Páně Vackovy lži ovšem průkazné jsou. Proč je ignoruješ?
Ale áno, aj napriek tomu ho má Dan Moravec rád, to ma dojalo, a ukázalo, že ten Dan, je naozaj fajn, a nemyslí to zle.
Asi to nedovedeš pochopit, ale opravdu to nemyslím zle. Co je zlého na tom ukázat na prokazatelnou lež? Na tom rád či nerad se přece nic nemění. Ale jak mě kdysi překvapilo, že mění. „Když se mnou nesouhlasíš = nemáš mě rád a jsi nepřítel“ Takto mi to pan Vacek vpálil. Není to pravda, ale vyvracet to, časem unaví.
Veď to zvrátené konanie p.Vacka naučilo Dana konečne správne rozlišovať.
A víš, že ano? Dlouho jsem pochyboval o sobě, o celém tom průběhu těch sporů, ale každý další článek nejen pana Vacka mi zas a jen ukazuje obsese, strachy, a neustálé opakování lží k udržení konstrukce sama sebe. Bohužel. To ale bohudík vyjasnilo mé pochybnosti. Takže ano, jsem rád, pomohlo mi to. A děkuju za to i panu Vackovi.
No ale celé mi to nedáva nejak zmysel, Dan napíše siahodlhý článok o zvrátených klamstvách svojho bývalého duchovného majstra, pretože ho má tak veľmi rád. Je toto rozlišovanie, ktorému sa Dan naučil? Alebo je to zaslepenosť, ktorá vidí pravdu ako lož a naopak?
Milý Mário, píšeš o zaslepenosti, která vidí pravdu jako lež a naopak. To je fakt legrační. Celou dobu píšu o nesmyslných interpretací skutečnosti, které pan Vacek neustále ukazuje, překrucuje a vymýšlí si. Vždycky jsem napsal v čem si vymýšlí a on buď nereagoval anebo chtěl věcné důkazy. Když je dostal, opět je ignoroval a zase si vedl svou ideologickou kolovrátkovskou písničku. V tomto kontextu to, co píšeš o pravdě jako lži a naopak, platí na tebe jako ušité a také na všechny ty, kteří buď ze strachu nebo slepé lásky nebo prospěchu nebo já nevím proč, prostě ignorují to, že pan Vacek je manipulátor a v mnoha prohlášeních i lhář. To, že to nechceš vidět ještě neznamená, že to neexistuje. Je mi líto, ale zaslepený jsi v tomto případě ty. Asi dobrovolně, v pořádku, ale buď si ověřuj, jak se věci, panem Vackem zkreslené, děly, anebo nevolej po Pravdě. Svědčíš tím pouze o sobě.
Na druhou stranu jsi upřímný, když ve svém článku z 5.8. 2007 přiznáváš: „A preto, nech je môj Majster klamár, blázon a či len žráč a pijan vína, pre mňa je tým najvzácnejším pokladom na svete, pretože mi ukázal Cestu Domov a bezpečne ma tou Cestou svojím Svetlom vedie.“
V pořádku, jistě, ale nezlob se pak na někoho, kdo to klamárstvo dokáže. Opakuji, to, že zrovna tebe z nějakého důvodu nezajímá neznamená, že neexistuje. Proč tedy tolik povyku? Tobě je fuk, jestli je pan Vacek klamár, mně to fuk nebylo. Kde je problém?
Uisťujem ťa Dan, že nie som Vackovec, ani ťa nezatracujem a ani nie som hovorca Boží, len to vidím inak ako ty, zatiaľ čo ty už nie si schopný vidieť nič iné len tvoj šaktipat, cez ktorý sa dostávaš k mnohým ďalším prevratným tvrdeniam o tom ako p.Vacek zhadzuje všetkých duchovných majstrov.
Nejsi Vackovec? To potom ale neexistují ani Tomášovci, ne? Kdepak tahle označení „skupin“ asi vznikla? Co myslíš?
Ty mě možná nezatracuješ, ale můžu ti přeposlat maily od lidí, kteří jsou Vackovými soudruhy a nejen, že mě posílají do pekla, ale také mi přejí všechno zlé, co si zasloužím a vědí naprosto přesně, že právě Moravce Bůh zatratil a strašlivě potrestá atd.
1 - i kdyby to bylo tak, jak tvrdíte, myslíš, že je na místě, aby duchovní člověk něco takovému druhému přál?
2 – nikdo z vás, včetně pana Vacka nebude posuzovat, co jsem dělal nebo nedělal. Nebo, posuzovat to klidně můžete, ale rozhodovat bude někdo jiný. Nechal bych to Bohu.
Nejsi Boží tiskový mluvčí? V článku JEDNODUCHÝ FAKT A ŽIADNY MÝTUS
z 05.08.2007 píšeš:
A ak ide o podvedomé ospravedlnenie tvojho „obratu“ to sa dá, ale len vo svojich očiach, pred Bohom to neobstojí.
A už vôbec pred Bohom neobstojí božia spravodlivosť, ktorú zaviedli páni Pařík a Tomáš, bez bázne sa vyžívajúcich vo svojej nenávisti, ale veď každému sa dostane toho, čím žije.
Jak to víš, Mário? Co když to tak není? Jsi ego, Mário, podle tvého učitele to největší zlo. Dobrá, jsi ego, které se snaží sama sebe v Bohu rozplynout nebo nevím, jak tomu říkáš, Ok, ale nyní jsi ve stavu ega. Ty jako ego mluvíš za Boha? Nepřijde ti to opovážlivé?
Obstojíš ty před Bohem? Víš to jistě? Ty to víš i za druhé?
Vidím jen svůj šaktipát? Jsi opravdu tak omezený nebo mě jen zkoušíš? Psal jsem o šaktipátu proto, že o něm Vacek lhal. Prokazatelně. Pokud vezmu v potaz tvoji optiku, tak Vacek nevidí nic jiného než konkurenci, finanční zničení, zlo a odpadlé duše. Vypovídá to o něm nebo nich? Nehraj si s něčím, co neudržíš.
Co ty jsi schopný vidět jiného než nezpochybnitelnou aureolu svého mistra? To se motáme v kruhu, Mário. Nevytýkej mi něco, co sám děláš. A pokud, aspoň buď vědomý u toho, když to děláš.
A shazování duchovních mistrů? Přečti si znovu, co jsem o tom napsal a ověř si to.
Toto všetko ma utvrdzuje len v tom, že naozaj každý vníma Majstra podľa seba.
Ale jistě, samozřejmě, ano, ano. Máš naprostou pravdu. A právě proto, abych se vyhnul jednostrannému pohledu Moravce, ukazoval jsem na ověřitelná fakta. Ta jediná jsou objektivní. To samozřejmě ani ty ani já nejsme, ani nemůžeme být objektivní. Ale ani to pro tebe není argument. Pak už zbývá jen popřát ti šťastnou cestu domů pod vedením někoho, kdo doma není. Mimochodem, nejen Mistra vnímáme podle sebe, ale všechno Mário, celý projev vnímáme podle sebe. Každý článek, každé vyjádření je jen výpovědí o tom, obrázkem toho, jak „já“ (ty, on, ona, ono, my, vy..) vidím děje. Nikoli popisem dějů samotných. Každý popis je nutně zároveň výkladem. A co to je to „podle sebe“? Stačí na to pamatovat, to úplně stačí.
Ak sa chcem vydať na duchovnú cestu, budem vari donekonečna rozoberať osobu majstra, ktorého chcem nasledovať, alebo neustále skúmať, či všetko k čomu sa vyjadrí je nespochybniteľná pravda?
Alebo prídem s úctou k majstrovi, ktorého pokoj utopí moju myseľ v tichu a budem sa riadiť pokynmi, ktoré mi dá na moju duchovnú cestu.
Ak mi niečo majster vytkne, alebo nedajbože sa dopustí omylu, či mi ublíži, zavrhnem ho a budem o ňom vypisovať články , ako mi strašne ublížil?
Alebo sa zamyslím nad sebou, či som nespravil chybu, alebo jednoducho odpustím, ak bola chyba spravená na mne.
Ak nebudem súhlasiť s niektorými výrokmi majstra, ktoré sa netýkajú priamo mojej duchovnej praxe, tak ho opustím, pretože mám iný názor?
Ale kdepak. Je dávno odpuštěno, nejsou žádné dluhy. Na nikoho se nezlobím, nikoho neviním a nikdo mi nijak strašně neublížil. To jsou zase tvoje interpretace. Nejsem ani ublížený, ani naštvaný, ani zmatený, ani nic takového. Kdykoli jsem připravený a schopný se naprosto nepředpojatě setkat s kýmkoli z vás, včetně pana Vacka, nemám s tím problém. Ovšem vím, že vy máte zákaz nebo doporučení stýkat se s někým takovým jako je Moravec a další odpadlíci, to abyste se nenakazili zlem. Respektuji to, nicméně „zádrhel“ v tomto není na mojí straně.
Alebo pochopím, že je to osobnosť z ktorej sa chcem vyslobodiť a nie sa neustále zamotávať v jej názoroch a myšlienkach.
To je krásná a přesná věta. Máš opravdu pocit, že to několikaleté veřejné psaní slouží k vysvobozování osobnosti? Že to je tak často zmiňovaná átmavičára? Všechny ty články na obou stranách? Opravdu žádné zamotávání v názorech a myšlenkách? Neukazuj na nikoho jiného, zeptej se sebe.
A ČO JE K TO MU POTREBA...? Túžba a láska k Bohu, pokora, tolerancia, schopnosť pre poznanie Boha sa vzdať svojich názorov a vlastne všetkého čo za svoje považujeme, a práve to nás p.Vacek vo svojich knižkách neustále učí, a práve preto si zaslúži našu lásku a úctu, pretože dáva svoj drahocenný život za nás.
Pokora, tolerance, schopnost pro poznání Boha se vzdát svých názorů a všeho, za co se považujeme. To jsou pěkná a pravdivá slova. Tomu nás ovšem pan Vacek neučí. Dělá pravý opak. Dělá přesně to, a jeho následovníci s ním, co mně nebo dalším vytýká. Nebo si myslíš, že ačkoli jsou články pana Paříka a pana Tomáše plné zla (podle vás), jsou ty vaše slušné, tolerantní, pokorné a plné pochopení? Pokud by to opravdu bylo tak, že, cituji tě: „len to vidím inak ako ty“ – asi bychom si takto několik let nepsali, ne?
středa 26. září 2007
úterý 25. září 2007
Poučná reakce nezralého ega pana Dočkala.
Ctitel pravého učení Ramany Maharišiho
Je mi ze srdce líto, že vás vaše ego nutí reagovat na věci, které mu zcela zjevně nepřináleží. Naštěstí, i toto je Bůh schopen využít k vaší proměně. Zkusím tomu pomoci:
Pokud si pletete vytrvalost a úsilí, může se vám docela dobře stát, že najednou budete bez vnitřní motivace, která se právě úsilím - použitím vůle - vyčerpá. Je to velmi nepříjemný stav, naštěstí je takový stav dostatečnou motivací obdobné chyby již více nedělat.
Kdyby fungovala vaše představa, že Ramana pracuje jen zevně a zjevně - viz. „Ramanova přítomnost je skutečná jen pro toho, kdo na ní přivrátí pozornost, a tak je to i s Bohem, potažmo s čímkoliv, co si chceme uvědomit“, nikdy byste nebyl s to odstranit svou nevědomost, protože přece z počátku ani vaše mysl NEVÍ o Bohu a boží přítomnosti, takže ani vy nemůžete svou pozornost k těmto, jak píšete, „přivrátit“ a „chtít uvědomit“. Ale protože se to zcela běžně děje i lidem, kteří o Bohu dříve ani netušili, vaše mysl vás zase tahá za fusekli a -vzhledem k tomu, že ani nezvládáte její triky s návaly emocí - se jí to až ukázkově daří. Pravda je totiž to, že Boží působení musí být pro lidskou mysl nezjevné - a to hlavně proto, protože lidská mysl má tendence si toto působení přivlastňovat, a tak si dokazovat svou schopnost vyrovnat se Bohu (Výborným zdrojem příkladů je nejen už název souboru knih „Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe“, ale hlavně je velmi „poučný“ jejich obsah). Mnohdy Bůh působí i tak skrytě, že si nevědomý člověk i velmi dlouho myslí, že se mu dostalo pomoci od nějaké - jemu rovné - osoby...
Ale pokud budete stále dbát na opravdovost "svého" snažení, dostane se i vám daru pochopení.
S tím usilováním to časem také pochopíte - jen asi budete muset se poohlédnout po jiném vzoru, než je pan Vacek, protože on se svými nynějšími „schopnostmi“ není ani s to na tu podstatu sám přijít, a to i když zcela zjevně (ze svých textů z předchozí doby) to nejen věděl, ale i učil.
Co pan Vacek „učí“ v současnosti ani - po přečtení jeho myšlenek v článku „Jak snadno vraždí i vrazi“ - nechci snad vědět - pokud si sám neuvědomujete, co tím z mysli pana Vacka vypadlo a co tedy obsahem "mistrovy" mysli ve skutečnosti je - nezbývá mi než se s vámi rozloučit vašimi vlastními slovy: „Probuďte se! Máte nejvyšší čas!“
mailto:kauza.vacek@gmail.com
Je mi ze srdce líto, že vás vaše ego nutí reagovat na věci, které mu zcela zjevně nepřináleží. Naštěstí, i toto je Bůh schopen využít k vaší proměně. Zkusím tomu pomoci:
Pokud si pletete vytrvalost a úsilí, může se vám docela dobře stát, že najednou budete bez vnitřní motivace, která se právě úsilím - použitím vůle - vyčerpá. Je to velmi nepříjemný stav, naštěstí je takový stav dostatečnou motivací obdobné chyby již více nedělat.
Kdyby fungovala vaše představa, že Ramana pracuje jen zevně a zjevně - viz. „Ramanova přítomnost je skutečná jen pro toho, kdo na ní přivrátí pozornost, a tak je to i s Bohem, potažmo s čímkoliv, co si chceme uvědomit“, nikdy byste nebyl s to odstranit svou nevědomost, protože přece z počátku ani vaše mysl NEVÍ o Bohu a boží přítomnosti, takže ani vy nemůžete svou pozornost k těmto, jak píšete, „přivrátit“ a „chtít uvědomit“. Ale protože se to zcela běžně děje i lidem, kteří o Bohu dříve ani netušili, vaše mysl vás zase tahá za fusekli a -vzhledem k tomu, že ani nezvládáte její triky s návaly emocí - se jí to až ukázkově daří. Pravda je totiž to, že Boží působení musí být pro lidskou mysl nezjevné - a to hlavně proto, protože lidská mysl má tendence si toto působení přivlastňovat, a tak si dokazovat svou schopnost vyrovnat se Bohu (Výborným zdrojem příkladů je nejen už název souboru knih „Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe“, ale hlavně je velmi „poučný“ jejich obsah). Mnohdy Bůh působí i tak skrytě, že si nevědomý člověk i velmi dlouho myslí, že se mu dostalo pomoci od nějaké - jemu rovné - osoby...
Ale pokud budete stále dbát na opravdovost "svého" snažení, dostane se i vám daru pochopení.
S tím usilováním to časem také pochopíte - jen asi budete muset se poohlédnout po jiném vzoru, než je pan Vacek, protože on se svými nynějšími „schopnostmi“ není ani s to na tu podstatu sám přijít, a to i když zcela zjevně (ze svých textů z předchozí doby) to nejen věděl, ale i učil.
Co pan Vacek „učí“ v současnosti ani - po přečtení jeho myšlenek v článku „Jak snadno vraždí i vrazi“ - nechci snad vědět - pokud si sám neuvědomujete, co tím z mysli pana Vacka vypadlo a co tedy obsahem "mistrovy" mysli ve skutečnosti je - nezbývá mi než se s vámi rozloučit vašimi vlastními slovy: „Probuďte se! Máte nejvyšší čas!“
mailto:kauza.vacek@gmail.com
neděle 23. září 2007
Jak samozvaný satguru překrucuje skutečnost
Martin Pařík
Ve svém článku Popírači učení Ramany Mahárišiho,
http://www.jirivacek-satguru.cz/clanky/aktualni-clanky/popiraci-uceni-ramany-maharisiho
z jehož řádků i podtextu čiší nasupenost a závist (V televizi opakují Tomášovy Paměti mystika a samozvaný satguru zase nic.) jednoho velkého ega Jiří Vacek napsal:
Když si pan Dostál přečetl, jak Ramana Maháriši vedl své uctívatele stezkou odevzdanosti, dostal takový vztek na Mahárišiho, že způsob jeho vedení nazval „hitlerismem“...
Jenže pravda je naprosto odlišná, jak dokládá autentický přepis z Jitřní země, kde pan Dostál napsal přesně toto:
„Pan Vacek nám ve svém nejnovějším článku sděluje svou představu o odevzdanosti; prý přesně tak, jak ji chápal a vyžadovat sám Mahariši:
"Jeho (tj. Maharišiho) požadavek odevzdanosti byl naprosto určitý a jednoznačný. Ten, komu se měli odevzdat, byl on sám a odevzdanost nespočívala v nějakém obecném prohlášení, ale v naprosté a doslovné poslušnosti k jeho pokynům. Tuto poslušnost tvrdě vyžadoval a odpor netrpěl. Od těch, které Maháriši vedl stezkou odevzdanosti, vyžadoval nejen naprostou poslušnost, ale i okamžité splnění svých příkazů bez jakýchkoliv dotazů a odkladů."
Vždycky jsem si myslel, že těm, co neumí dělat átmavičáru (jako džňáninové), radil sebeodevzdání Bohu ve smyslu bhakti. Tedy myslel jsem si, že jim radil, aby se odevzávali Bohu... Ale pan Vacek nám tu tvrdí, že chtěl po lidech, aby se odevzdali jemu samému...? Teď už tedy chápu, proč od svých žáků pan Vacek vyžaduje bezvýhradnou oddanost, ale proč se při tom zaštiťuje Maharišim? Není takto pojatá odevzdanost už vlastně hitlerismem? Neběhá vám z toho přátelé tak trochu mráz po zádech?!
Každému jenom trochu soudnému člověku musí být jasné, že pan Dostál mínil hitlerismem stezku odevzdanosti v podání pana Vacka, který hrubě dezinterpretuje učení Maharšiho. Maharši samozřejmě nabádal k odevzdanosti do Boží vůle, Bohu - nikoli osobě - v jakémkoli okamžiku života, při jakékoliv činnosti. Kdyby tomu bylo jinak, neměla by jeho nauka o odevzdanosti univerzální platnost, vztahovala by se pouze na několik jeho současníků nebo pouze na ty, kteří mají učitele v těle. Pan Vacek to ovšem chápe pouze redukovaně jako odevzdanost a poslušnost vůči osobě, nejlépe své (viz např. šaktipatový případ s Danem Moravcem), vůči svému zištnému, samolibému a sebestřednému egu, což je zcela zásadní rozdíl.
Máte pravdu, pane Dostále, leckomu z Vackovy účelové dezinterpretace Maharišiho učení opravdu může běhat mráz po zádech.
mailto:kauza.vacek@gmail.com
Ve svém článku Popírači učení Ramany Mahárišiho,
http://www.jirivacek-satguru.cz/clanky/aktualni-clanky/popiraci-uceni-ramany-maharisiho
z jehož řádků i podtextu čiší nasupenost a závist (V televizi opakují Tomášovy Paměti mystika a samozvaný satguru zase nic.) jednoho velkého ega Jiří Vacek napsal:
Když si pan Dostál přečetl, jak Ramana Maháriši vedl své uctívatele stezkou odevzdanosti, dostal takový vztek na Mahárišiho, že způsob jeho vedení nazval „hitlerismem“...
Jenže pravda je naprosto odlišná, jak dokládá autentický přepis z Jitřní země, kde pan Dostál napsal přesně toto:
„Pan Vacek nám ve svém nejnovějším článku sděluje svou představu o odevzdanosti; prý přesně tak, jak ji chápal a vyžadovat sám Mahariši:
"Jeho (tj. Maharišiho) požadavek odevzdanosti byl naprosto určitý a jednoznačný. Ten, komu se měli odevzdat, byl on sám a odevzdanost nespočívala v nějakém obecném prohlášení, ale v naprosté a doslovné poslušnosti k jeho pokynům. Tuto poslušnost tvrdě vyžadoval a odpor netrpěl. Od těch, které Maháriši vedl stezkou odevzdanosti, vyžadoval nejen naprostou poslušnost, ale i okamžité splnění svých příkazů bez jakýchkoliv dotazů a odkladů."
Vždycky jsem si myslel, že těm, co neumí dělat átmavičáru (jako džňáninové), radil sebeodevzdání Bohu ve smyslu bhakti. Tedy myslel jsem si, že jim radil, aby se odevzávali Bohu... Ale pan Vacek nám tu tvrdí, že chtěl po lidech, aby se odevzdali jemu samému...? Teď už tedy chápu, proč od svých žáků pan Vacek vyžaduje bezvýhradnou oddanost, ale proč se při tom zaštiťuje Maharišim? Není takto pojatá odevzdanost už vlastně hitlerismem? Neběhá vám z toho přátelé tak trochu mráz po zádech?!
Každému jenom trochu soudnému člověku musí být jasné, že pan Dostál mínil hitlerismem stezku odevzdanosti v podání pana Vacka, který hrubě dezinterpretuje učení Maharšiho. Maharši samozřejmě nabádal k odevzdanosti do Boží vůle, Bohu - nikoli osobě - v jakémkoli okamžiku života, při jakékoliv činnosti. Kdyby tomu bylo jinak, neměla by jeho nauka o odevzdanosti univerzální platnost, vztahovala by se pouze na několik jeho současníků nebo pouze na ty, kteří mají učitele v těle. Pan Vacek to ovšem chápe pouze redukovaně jako odevzdanost a poslušnost vůči osobě, nejlépe své (viz např. šaktipatový případ s Danem Moravcem), vůči svému zištnému, samolibému a sebestřednému egu, což je zcela zásadní rozdíl.
Když pan Vacek tvrdí, že neučí nic jiného než Maharši, Kristus a všichni opravdoví mistři, není to pravda. I kdyby nakrásně používal některá stejná slova.
Duo cum faciunt idem, saepe non est idem - že, pane Vacku.
Máte pravdu, pane Dostále, leckomu z Vackovy účelové dezinterpretace Maharišiho učení opravdu může běhat mráz po zádech.
mailto:kauza.vacek@gmail.com
pátek 21. září 2007
Vacek nejen sám proti všem, ale i proti sobě
Takže – na žádost jednoho člověka - ještě jednou a naposledy něco píši; nemám v úmyslu se s vámi jakkoli přít, jediným úmyslem tohoto komentování vždy bylo a je umožnit vám vidět to, co jste u lidí okolo sebe úmyslně potlačil - zpětnou vazbu na vás samého a na to, co činíte. Podotýkám, že nemusíte odpovídat, protože je to naposledy, co se vám budu snažit něco ukázat – pro příště již lámu hůl...
18.09.2007
Ctitel pravého učení Ramany Mahárišiho: „Pan Vacek, sám proti všem“.
Jiří Vacek
(Výroky J.Vacka poznámkami opatřil Ctitel pravého učení Ramany Maharišiho – a jen tak mimochodem: Pravý ctitel Maharišiho se pozná podle toho, že jeho hlavním úkolem je myšlenky Ramany Maharišiho zachovat takové, jak byly vysloveny. Pokud to není jeho hlavním úkolem, ctí více než Maharišiho to, co za svůj úkol považuje. Pokud považuje za nejdůležitější duchovní leštění a cíděni svého Ega, usiluje o to, aby jeho Ego bylo co nejzářivější, nelze o jakékoli úctě k Ramanovi hovořit i psát vůbec. A významový rozdíl mezi Pravým ctitelem Maharišiho a Ctitelem pravého učení Ramany Maharišiho - tedy Ticha a Klidu - je pro vás zřejmě zcela nad vaše současné intelektuální schopnosti, když jste schopen to pořád a stále nerozlišovat...)
Takovou snůšku nesmyslů a lží o Ramanovi jsem ještě nečetl. To, že Ramanašram není duchovní škola, která by učila praxi Mahárišiho učení, není přednost, ale škoda. Jak chce zachovat Ramanovy myšlenky živé bez jejich praxe?
* zcela jednoduše, ponechat jejich zdroji – bytosti, kterou jsme si zvykli pojmenovávat Ramana Mahariši – plnou správu a tedy se ani nesnažit si je přivlastnit, přizpůsobit, upravit a interpretovat po svém a také pokusit se zabránit všem, aby se jim taková zkreslení podařila.
Nevaroval Maháriši právě před, jak říkal, „učenou nevědomostí“, to jest před pouhými knižními rozumovými znalostmi bez jejich praxe? Navíc, to co Ramana učil, nebylo jeho vlastnictví, jak ctitel tvrdí, ale „věčné pravdy“. On sám říkal, že nic nového neexistuje. Také byl dalek toho, aby si něco přivlastňoval a střežil své učení před druhými, jak podle tvrzení Ctitele činí Ramanašram.
* sám víte, že jste v této své myšlence otočil jak myšlenky Ramany Maharšiho, tak i tu mou myšlenku o funkci Ramanašramu. Ramanašram nepotřebuje nic střežit před okolím, on jen dává pozor, aby nenastalo to, co jsem napsal výše – přivlastňování (uvádění myšlenek bez poznámky, že je pisatel opsal od autora – ta myšlenka, že vše je „věčná pravda“ a tedy bez problémů využitelná, by asi dospěla rázného konce, kdyby někdo začal uveřejňovat pod svým jménem myšlenky vaše, anebo potřebujete k pochopení i praktický příklad?), následné přizpůsobování (vkomponovávání slovně zapsaných autorských myšlenek do jiných pisatelových kontextů), upravování (např. vytrhávání vět z kontextu, posun významu myšlenky vlivem „úvodu“ anebo „komentáře“ vyplňující cíle pisatele, často také doplněné o pisatelovu snahu o předběžnou manipulaci případného odmítnutí čtenářem slovy „taková je úplná pravda“), interpretace (zabalení samostatné autorské myšlenky do pisatelových vět typu „musíme to chápat takto“ anebo „to nebylo myšleno takto, ale“) a tak podobně – přesně tedy chránit přede všemi pisatelskými nectnostmi, které – , pravděpodobně asi z té „mistrovské“ nevědomosti vám takové věci na vás vůbec nevadí – používáte.
Tvrzení: „Redukovat Ramanovu činnost na pouhou átmavičáru je nesmysl“, je ohromující nevědomost. Není dokonce záměrnou lží, která má její praxi znevážit? Ramana učil: „Buď zkoumejte, kdo jste (átmavičára) nebo se odevzdejte (odevzdanost).“
* jedna věc je něco učit a druhá je něco činit. Přesně podle výše popsaného vzoru jste se dopustil přizpůsobení. Vypadá to tak, jakoby Ramana byl robot, naprogramovaný jen k učení. Ale ono to tak není, že ano. A dokonce i v jednom odstavci se vám – asi v zápalu mladické nerozvážnosti - daří popřít sama sebe z minula,kdy jste tvrdil, že Ramana učil pouze atmavičaru. V tomto vašem eseji tedy „nově“ podle vás Ramana učil: „Buď zkoumejte, kdo jste (átmavičára) nebo se odevzdejte (odevzdanost).“ - takže už nejen zkoumání (zkoumání toho, kdo opravdu „jsme“, není jenom ve formě atmavičary – vy to víte, ale záměrně neuvádíte - takže to asi zase ta vaše zpropadená nevědomá „interpretace“) ale také odevzdání (což jste na začátku prohlásil, že něco takového tvrdit je ohromující nevědomost). Takže znovu píši v delší formě – dá-li Bůh, už to snad i pochopíte: Redukovat Ramanovu činnost na pouhou átmavičáru je nesmysl, třeba již proto, že lidem předával nejen átmavičaru a odevzdávání se, ale hlavně jim ukazoval význam ticha a klidu v praxi, a v podstatě je tomu tichu a klidu i vyučoval.
Tomášovci zpochybňují, jak je známo obě cesty – átmavičáru i odevzdanost.
* nevím, koho myslíte tím „Tomášovci“, ale sám za sebe doplňují. Ano. Snažím se zpochybnit VAŠE interpretace toho, JAK vy desinterpretujete myšlenky Ramany Maharišiho. Protože vaše myšlenka (taktéž uvedená v tomto vašem rozboru), že Maharišiho myšlenky nebyly jeho vlastnictvím protože to jsou všeobecně použitelné „věčné pravdy“, postrádá veledůležitý dodatek – ač to všeobecně platné pravdy jsou, není nijak zaručeno, že jsou také vždy správně pochopeny, a už vůbec není jisté, zda jsou pak také správně předávány – mimo jiné, omezit negativní dopad těchto nedostatků „věčných pravd“ ve smyslu přivlastnění, přizpůsobení, upravování a interpretace jejich „uživateli“ je hlavním cílem aktivit Ramanašramu ve správě Maharšiho duchovního dědictví. Proto si také vyhrazují komu a za jakých podmínek dovolí publikovat překlady, a také si osobují právo ty překlady z tohoto pohledu i kontrolovat.
O odevzdanosti, jak ji učil Ramana Maháriši, pan Dostál prohlásil za všeobecného souhlasu tomášovců: „To je hitlerismus“.
* pokud se pamatuji, a pokud se vám nepodařilo vytvořit v lidech okolo vás selektivní amnézii, potvrdí to také i oni – pan Dostál nepsal o odevzdanosti, kterou učil Ramana Mahariši, ale o odevzdanosti, kterou vyžadujete po svých obdivovatelích vy (a opravte mně, prosím, neuvádíte u té vaší „svaté věty o obraně mistra“ jméno jiné, než Mahariši, například třeba Ramakrišna?) a „hitlerismem“ pojmenoval pouze metody, které používáte na svém okolí k prosazení takto deviované „odevzdanosti“.
Nyní zase átmavičára není důležitá. Co je tedy důležité, když ne ani átmavičára ani odevzdanost. I to od tomášovců víme: neúsilí a jednota božského ega.
* ale pane Vacku, zase? To, co jste napsal: „I to od tomášovců víme: neúsilí a jednota božského“ je jen a pouze vaše interpretace cizí myšlenky. Odkud berete vůbec tu jistotu, že tu myšlenku jste správně pochopil a také, že ji ve svém duchu interpretujete v souladu s těmi „věčnými pravdami“ na které se odvoláváte? Proč tam doplňujete to své doplnění „ega“, tak, jakoby to vypadalo, že i zdroj toto slovo obsahuje? Jistě odpovědět umíte, ale ze zkušenosti lze říci, že odpovědět za žádnou cenu nechcete (viz. vaše až přímo slizké vytáčení v případě vaší „kauzy šaktipat“, že ano). To, proč nechcete, je váš osobní dluh. Komu a co dlužíte, víte nejlépe vy sám.
Zlému a silnému egu se z principu nemůže líbit ani átmavičára ani odevzdanost, protože oboje ego ničí. Proto obě cesty, které Maháriši učil, znevažují a odsuzují.
* ale to je zase jen a pouze vaše úprava skutečnosti. Pokud se pamatuji, tak to znevažování a odsouzení jsou vaše vlastní praktiky, takže není divu – pokud je vaše mysl plna takových postupů – že je vidíte i všude kolem. Ale to, že to tak vidíte vy, ještě neznamená, že to tak musí vidět úplně všichni, natož aby to znamenalo, že je to pravda. Jinou otázkou je, proč vy desinterpretujete Maharišiho myšlenky do formy, která vaše ego chrání. Takovou otázku si ale musíte položit vy sám.
Odevzdanost = hitlerismus, átmavičára = není v Mahárišiho učení to hlavní. Ego má vždy vše dobře vymyšleno a zdůvodněno. Přirozeně ve svůj prospěch.
Základní původní díla Mahárišiho
* zase jste vystoupil z kontextu. Pokud se pamatuji, Ramana Mahariši NIKDY NIC takového, jako „Maharišiho učení“ NEPUBLIKOVAL, takže obrat „základní původní díla Maharišiho“ je přímá lež. Pokud se pamatuji, vždy to byly úzce kontextově vymezené proslovy k úzce vymezené skupině lidí, kteří to byli v podávané formě schopni přijmout. Jeho učení známe jen jak z jeho konkrétních proslovů, tak i z ucelených děl jeho žáků a obdivovatelů. To, co Mahariši předával, bylo vždy velice konkrétní, jemu totiž vůbec nešlo o nějakou „obecnost“, ale naopak, on se snažil zcela konkrétně pomáhat v konkrétní situaci konkrétnímu člověku.
Trošku zde odbočím. Jeho působení takové nejen BYLO ale stále JE. Pokud je nějaký člověk dostatečně připraven, Ramana ho zase jen a pouze konkrétně vede. Mnohdy – a to hlavně kvůli lidské pýše – ten člověk o tom vedení Ramanou vůbec neví. Často se pak stane, že dorazí do Ramanašramu, a tam ho už „čekají“ a ono se to teprve „tam“ (tedy - po dokončení „vyučování“ mnohdy i docela strastiplnou „cestou“ napříč kontinenty) plně rozvine a osvětlí. A toto se netýká jednoho případu, takových případů jsou tam opravdu „hromady“, stačí Ramanašram navštívit a je to vidět na každém kroku.
jsou právě o átmavičáře: Who Am I? - Kdo jsem? a Self-Enquiry – Zkoumání sebe neboli átmavičára. O této metodě se vyjadřoval zcela jednoznačně: „Átmavičára je stezka od začátku až do konce. Kdo nedělá átmavičáru, dělá lokavičáru (= padá zpět do světa).“
* pokud se pamatuji dobře, toto vaše mantram „ Átmavičára je stezka od začátku až do konce.“ jste začal používat relativně nedávno. Nikdy jste však nevysvětlil, jak Ramana, v této konkrétní větě, chápe ono „do konce“. Interpretujete to po svém s úmyslem zanechat dojem, jakože se jedná o plné dokončení „transformace“ vědomí. Ramana to ale – možná pro vás i překvapivě – myslel dost jinak, jak se můžeme dočíst v mnoha jeho proslovech. To „do konce“ znamená do stavu, kdy je lidská mysl již ochotna zcela pustit otěže své individuální existence a plně je odevzdat do rukou Božích, do stavu, kdy může nastat právě ono „překlopení“ - ne do „duchovna“, jak jste nesprávně pochopil (anebo úmyslně použil), ale - "překlopení" vnímání z hlediska individuality na hledisko celku, což je ale jednoznačně něco zcela jiného, než plné dokončení oné „transformace“ vědomí.
Nikdo nepopírá duchovní vlivy, které v Ramanašramu působí. Důležité pro získání prospěchu z nich je vědět,
* zde zase zcela nepokrytě předpokládáte, že existuje někdo, osoba, která může profitovat a nutíte čtenářům svou interpretaci, že oni sami jsou takovou profituchtivou osobou. Ale to je v přímém rozporu s celým zaměřením atmavičary, tak jak ji Ramana vysvětloval, která má za cíl právě tuto profituchtivou osobu zcela a bez výjimek nahlédnout jako intelektuální předmět a tedy i odmítnou ztotožnění se s ní.
že jejich působení není zdaleka samočinné, ale vyžaduje, aby návštěvník duchovně praktikoval a prováděl očistu mysli.
* můžete zkusit najít někoho, kdo skutečně „vyžaduje“ svůj prospěch? Kdo to je? Bingo! Je to Ego, které si myslí, že očistou a úsilím se může „dosáhnout“ prospěch, že může se „transformovat“ v Boha...
...a vůbec - co nechat taková posouzení schopnosí a možností adeptů na Ramanovi samém, jeho „výběru“ připravených a jeho působení? Že vy si nakonec stále ještě myslíte, že Ramanovo působení nenávratně skončilo jeho odchodem z fyzického těla?
Kdo tak nečiní, může se dokonce stát nepřítelem všeho duchovního. Pak dokonce může Bhagavana osobně ošklivě napadat, jak se také skutečně dělo. Pamětníci uvádějí příklady hned několika takových osob, které ač s Bhagavanem dlouho žili, nakonec se stali jeho nepřáteli.
* kdo jste, že si myslíte, že vám budeme věřit, že jen věci zjevné jsou věci existující? Použiji jen jeden, možná i vám známý, příklad – apoštol Petr MUSEL třikrát Krista zapřít, aby zlomil svou osobní pýchu a bezdůvodnou nadřazenost Ega, které „bylo PŘECE Kristem VYBRÁNO“, teprve potom – už beze své osobní pýchy – mohl smysluplné fungovat jako nositel Kristova poselství. Co vás vede k myšlence, že u Ramany tomu tak nebylo?
Zcela vážně bych se na vašem místě zamýšlel nad tím, jak moc si osobujete právo diktovat jak svému okolí, tak i Ramanovi samotnému, jak mají věci a skutečnosti chápat. Myslím, že Ramanašram na tyto vaše pokusy o diktát zareagoval ještě mírně a s veškerou laskavostí.
Dokonce se jej pokoušeli zprovodit ze světa. Tvrdit, že stačí pobývat v Ramanašramu a „překlopení“ do duchovna
* viz poznámka výše. Vy totiž vůbec ani už netušíte, co jste v minulosti psal, jinak byste nepoužil takový slovní nesmysl, jakým „překlopení“ do duchovna je, ale použil byste popis jiný, kterému jste v minulosti zřejmě i dost dobře rozuměl, například „superpozice pozorovatele“, a který byl ve své době lidmi chápaný velmi dobře, a možná i vaším přičiněním už dnes skoro nikdo neví o co vlastně jde. Takže jsem raději zvolil ono "překlopení" vnímání z hlediska individuality na hledisko celku, které navíc jde i prakticky „vyzkoušet“.
se odehraje automaticky, je nebezpečná nepravda. Nic takového se nestane.
* je dost pravděpodobné, že vám se to nestalo, ale to není důvod tvrdit, že se to nestane, a všechny ty, kteří přesto říkají, že se to stane, pasovat na lháře, a pokud mají k vaší nelibosti i jisté renomé, tak o jejich vyjádřeních mírně podotknout, že „nechápete, jak takovou věc můžou vůbec napsat“.
Jak dobře víme, sám Maháriši odeslal ze své bezprostřední blízkosti například Annamalai Swamiho, aby ve vesnici sádhuů prováděl nepřetržitě átmavičáru. Maháriši dobře věděl, že bez usilovné sádhany není ani jeho přítomnost nic platná.
* a vy jste tam u toho byl, že víte zcela přesně, co tím Ramana sledoval. Gratuluji.
Proto také nikdy neřekl, aby v jeho přítomnosti nikdo „necvičil“, aby nerušil pokorné odevzdávání se absolutnu.
* Ale Ramana ani nikdy neřekl, že v jeho přítomnosti mají všichni usilovnou sádhanu provádět. A o tom byla řeč, ne o radě „necvičit“, ale o „Ramana učil, jak překonávat svody individuálního vidění světa a podvolovat se absolutnu. V jeho přítomnosti nikdo "nemusel" cvičit, protože prostě by to INDIVIDUÁLNÍ cvičení jen rušilo ono pokorné odevzdávání se absolutnu.“ - Jak tedy nazvat vaši repliku? Vědomé překroucení?
Právě naopak: vždy zdůrazňoval nepřetržité provádění átmavičáry nebo odevzdanost.
* ano, teď jste se přiblížil k opravdovému duchu Ramanovách slov. Žádné „usilovné“ provádění, žádná „usilovná“ odevzdanost. Vše podstatné totiž probíhá v tichu a klidu. To jen zdivočelá a nekontrolovaná mysl zasažená tímto tichem vytváří bouřlivé vlny a krupobití aby to ticho a klid porušila. To ale neznamená, že ty vlny a to krupobití jsou nějakou podstatnou součástí Ramanových slov. Kdepak. Pravou podstatou Ramanových slov je to ticho a vnitřní klid.
K tomu mne napadá ještě otázka: jak si vy – s rozbouřenou myslí plnou paranoických představ, strachu, zášti, povyšování sebe sama atd. - dovolujete vůbec osobovat si právo tvrdit, že vaše vyučování je stejné jako vyučování Ramany Maharišiho, která byl tichý a laskavý i v případě, kdy na osobu Ramany dolehla nějaká tíseň? Kam se u vás poděla ta „jeho mistrovská“ schopnost zůstat tichý a laskavý? Navrhuji jednu odpověď z mnoha možných: On se – na rozdíl od vás – s tou „svou“ osobou vůbec neztotožňoval, on ji jen „používal“...
Mohu s klidným svědomím prohlásit, že jsem si tyto závěry i ověřil na vlastním těle, jak mně Ctitel doporučuje.
* tím bych se, být vámi, zase tak moc nechlubil. Sám vidíte, kam jste s tím ověřováním dospěl, jaké máte výsledky, jak na tom ve skutečnosti opravdu jste a jak moc síly a energie vás stojí, to, co jste udělal, udržet. Kde ale je to ticho a kde je ten klid, který má být cílem?
Mám Ramanu, Ramanašram i Arunáčalu v sobě, protože to vše není ničím jiným než vědomí Já jsem.
* není pře o tom, že byste ve své podstatě nebyl oním Já. Bohužel však světlo Já je zkreslováno osobou Jiřího Vacka - konatele, často až tak moc, že téměř to světlo Já není rozpoznatelné ve víření mysli této osoby. Příkladů je mnoho, vyberu jen článek "Jak snadno vraždí i vrazi" z webu, který ale, bohužel, není sám.
Stačí si přečíst v pamětech „Jak jsem hledal Boha“, 3. díl, kapitolu „Návštěva Mahárišiho“. Článek v angličtině přinesl i časopis Ramanašramu „The Mountain Path“.
* ano, stačí si přečíst už jen název vašich spisů, a soudný člověk ví, s kým má tu čest. Jen pro doplnění uvedu celý název, za jehož druhou část se asi stydíte vy: „Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe“. Obsah spisů raději nechám být. To je asi zdaleka to nejlepší, co se s ním vůbec dá udělat.
Ne každý člověk, kdo se prohlašuje za duchovního, je skutečným přítelem Boha, ne každý Ctitel Mahárišiho je jeho přítelem.
* člověk, který se prohlašuje za duchovního a je skutečným přítelem Boha, nemusí považovat nutně každého Maharišiho ctitele za svého přítele, avšak každý Ctitel pravého učení Ramany Maharišiho je jeho přítelem a proto se mu snaží, i přes invektivy ze strany toho, kdo se za duchovního prohlašuje, pomoci prohlédnout jeho nepřesnosti a nepochopení pravého učení Ramany Maharišiho, tak aby Maharišiho nauka nebyla zkreslována a ztrácena.
Ďábel, mára, existuje. Přichází nikoliv jako odpůrce Boha, ale jako vlk v rouše beránčím. Ctitel je již podezřelý tím, že se stydí za své jméno.
* to „stydí“ je pouze váš výklad. Vzhledem k tomu, jak na dobře míněné rady vaše mysl reaguje, jak – místo toho, abyste ji alespoň trošku zkrotil k zamyšlení, „protože není šprochu aby na něm nebylo pravdy trochu“, - se jen snaží osobu Jiřího Vacka obhajovat a v podstatě zničit jakýkoliv zdroj polemiky s ní, je to v komunikaci s vámi a vaším okolím minimální nutná sebeobrana, protože jak píšete „Ďábel, Mára, existuje“ – ano, vy svou myslí mu tu existenci dáváte a proto je minimální nutná sebeobrana v komunikaci s vámi podmínkou nutnou.
Zřejmě ví proč.
* ano. Ví. Zná přímé zkušenosti jiných.
Praví ctitelé Bhagavana se za svá jména nestydí.
* o studu píšete jen vy. Taky se divím, kde se to ve vás bere.
Navíc neodvracejí druhé od átmavičáry se zdůvodněním, že není důležitá,
* nikde není napsáno, že není důležitá, je napsáno, že to není jediná cesta. Každá cesta má ale svůj konec. Ti, kteří došli na konec cesty zvané atmavičara většinou ví také, jak pokračovat. Protože vy to nevíte, musel jste si vytvořit nesmyslnou interpretaci ve smyslu onoho „konce cesty atamavičary“, která je vámi navíc používána ve zcela scestných situacích.
že důležitější je něco jiného – a vlastně co, milý ctiteli, zřejmě odrazovat druhé od toho, co sám Maháriši na prvém místě učil a zdůrazňoval.
* „zřejmě“ jste to vůbec nepochopil. Ono je to stále stejné, a jsou tací, kteří vám to mohou vysvětlit. Zkuste je najít. Třeba i vy sám, až se vám podaří svou rozvířenou mysl zastavit a ztišit až do úplného zklidnění, budete mezi ně patřit.
„Ctitel“ nám říká: „Ramana učil, jak překonávat svody individuálního vidění světa a podvolovat se absolutnu“. Mohl by nám „Ctitel“ vysvětlit, jak bez rozpuštění ega átmavičárou je něco takového možné?
* víte, nechci se vás dotknout na velmi citlivém místě vašeho mistrovského ega, ale to je zase jen vaše pomýlená interpretace, to, že atmavičara rozpouští ego. Atmavičara slouží k zpředmětování projekcí mysli a tak k uvolnění pozornosti (rozostření) k tomu, aby mohla poznávat i svůj zdroj, následně k zastavení směrování pozornosti „vně“ tento zdroj (jak vidíte, nejde o žádné „vracení anebo obracování pozornosti“, tato vaše formulace je dost nepřesná a vede k mylným závěrům, jak to provést) a teprve až NÁSLEDNĚ k návratu vědomí „prvotního stavu“ - což ale již nejde provést pomocí nějaké techniky, anebo popisu.
I to „Pan Vacek, sám proti všem“ si Ctitel vymyslel, jak si snadno ověří každý, kdo četl rozhovor D. Godmana.
* jistě, nějak nazvat mou repliku bylo potřeba, protože publikační systém je většinou na názvech postaven. Ale to, že něco řekl pan Godman, ještě neznamená, že taková skutečnost všeobecně je, respektive, že v tom dialogu pan Godman nechtěl ukázat na něco jiného, než k čemu jste jeho slova použil vy. Vy jste napsal, že v Ramanašramu NIKDO nedělá atmavičaru, v tom rozhovoru je ale něco jiného – mimochodem, odkaz na vaší stránce nefunguje, nechci se domnívat, že je to úmysl – a dokonce i vámi použitý kontext je zcela jiný. Prosím o znovuuvážení vašeho překladu v konfrontaci s originálem (ono i pokračování je zajímavé a výživné, jen se vám vůbec nehodilo k tomu, k čemu jste ta slova chtěl využít, což – v kontextu vašich desinterpretací - chápu, ale možná by stálo za to uvést větší část, aby pochopilli i čtenáři, jak s jejich důvěrou ve vaši pravdivost doslova „zametáte“):
Otázka: I often wonder whether Westerners misunderstand Ramana Maharshi. What are the most common misconceptions about his teachings?
Často jsem zvědavý, zda lidé ze Západu nechápou špatně Ramanu Maharišiho. Co jsou nejběžnější mylné představy o jeho vyučování?
Odpověď: I am not sure how much understanding there is of Ramana Maharshi and his teachings in the West. He is an iconic figure to a vast number of people who are following some sort of spiritual path. I think that for many people he epitomizes all that is best in the Hindu Guru tradition, but having said that, I think that very few people know much about him, and even fewer have a good grasp of his teachings. Not many people read books about him nowadays — I know that from trying to sell my own —and even fewer would profess themselves to be his devotee. I find there is very little interest in his teachings even among the people who come to visit Ramanasramam. Nowadays, many of the people who come are spiritual tourists, pilgrims who just travel round India, checking out all the various ashrams and teachers. About twenty years ago I met a foreigner here who had come to the ashram for advice on how to do self-inquiry properly. For several days he couldn't find anyone who was practicing it, even in Ramanasramam. The people he asked in the ashram office just told him to buy the ashram's publications and find out from them how to do it. Eventually, he had what he thought was a bright idea. He stood outside the door of the meditation hall at Ramanasramam, the place where Sri Ramana lived for over twenty years, and asked everyone who came out how to do self-inquiry. It transpired that none of the people inside were doing self-inquiry. They came out one by one and said, "I was doing japa," or "I was doing vispassana," or "I was doing Tibetan visualizations."
How can there be misunderstandings among people who have never even bothered to find out the teachings in the first place, or put them into practice?
Nejsem si jist, jak moc Západ rozumí Ramanovi Maharšimu a jeho učení. On je pro mnoho lidí, následujících nějakou formu spirituální cesty, jen nějaká ikona. Myslím si, že on pro mnoho lidí představuje typického představitele toho nejlepšího v Indické tradici Guruů, ale musím říci, že si myslím, že jen velmi málo lidí o něm ví něco víc, a ještě mnohem méně jich má dobré pochopení jeho učení. Jen nemnoho lidí dnes čte knihy o něm – vím to, protože jsem se snažil nějaké své prodávat – a ještě méně by se chtělo stát jeho opravdovými oddanými. Nenašel jsem mnoho zájmu o jeho techniky ani u lidí, kteří dokonce navštěvují Ramanašram. Dnes je většina návštěvníků pouhými spirituálními turisty, poutníky, kteří jezdí po Indii kolem dokola a jen ochutnávají všechny ty různé ašramy a učitele. Tak asi před dvaceti lety jsem potkal jednoho cizince, který přijel do ašramu pro radu jak dělat sebedotazování správně. Několik dnů nebyl schopen najít nikoho, kdo by to dělal, ani v Ramanašramu. Lidé z recepce Ašramu mu poradilli, ať si koupí ašramové publikace, že v nich je to popsáno. Nakonec zkusil to nejlepší, co ho napadlo. Postavile se ke dvěřím meditační haly v Ramanašramu, k místu, kde Ramana Maharši žil přes dvacet let, a ptal se všech vycházejících, jak provádět sebedotazování. Ukázalo se, že žádný z těch, kdož byli uvnitř, nedělal sebedotazování. Odcházeli jeden po druhém a říkali „Já jsem dělal džapu“ anebo „Já jsem dělal vipassanu“ a také „prováděl jsem Tibetskou vizualizaci“.
Jak velké může být nepochopení mezi lidmi, když ani lidé, kteří navštěvují ta pravá místa nemají potřebu se něco dozvědět o jeho učení, anebo uvést je do praxe?
Otázka: I think that some people who are now teaching in the West are creating misunderstandings about his teachings. Some of them seem to confuse glimpses of nonduality and feelings of relative selflessness with Self-realization. Since a number of these teachers trace their lineage back to Sri Ramana, their students project the ideas of these teachers onto Sri Ramana. What do you think about this?
Myslím, že někteří lidé, kteří nyní na Západě vyučují, vytvářejí nepochopení jeho učení. Někteří se zdají dokonce zaměňovat záblesky nedvojnosti a pocit relativní neosobnosti se Seberealizací. A protože mnoho z těchto učitelů se odkazuje v linii až k svatému Ramanovi, jejich studenti si projektují myšlenky těchto učitelů do Ramany. Co si o tom myslíte?
Odpověď: What are Sri Ramana's teachings? If you ask people who have become acquainted with his life and work, you might get several answers such as "advaita" or "self-inquiry." I don't think Sri Ramana's teachings were either a belief system or a philosophy, such as advaita, or a practice, such as self-inquiry. Sri Ramana himself would say that his principal teaching was silence, by which he meant the wordless radiation of power and grace that he emanated all the time. The words he spoke, he said, were for the people who didn't understand these real teachings. Everything he said was therefore a kind of second-level teaching for people who were incapable of dissolving their sense of "I" in his powerful presence. You may understand his words, or at least think that you do, but if you think that these words constitute his teachings, then you have really misunderstood him.
Co vlastně svatý Ramana vyučoval? Pokud se ptáte lidí málo obeznámených s jeho životem a prací, můžete dostat několik odpovědí jako „advaita“ anebo „sebedotazování“. Já si ale nemyslím, že by Ramanovo učení bylo nějaký systém víry nebo filosofie, jako je advaita, anebo nějaká technika, jako je sebedotazování.
Svatý Ramana by sám mohl říci, že jeho princip učení je tichost, za kterou by považoval bezeslovné vyzařování síly a laskavosti, které vyzařoval po celý čas. Ta slova, která pronášel, byla pro lidi, kteří nebyli schopni porozumět tomuto skutečnému vyučování. A proto vše co řekl, bylo jen druhořadé vyučování pro lidi, kteří nebyli schopni rozpustit jejich pocit „já“ v jeho silné přítomnosti. Můžete chápat jeho slova, anebo si můžete myslet, že to děláte, ale pokud si myslíte, že tato slova vytváří jeho učení, tak jste ho vůbec nepochopil.
To, co Ctitel uvádí, je přesný opak toho, co D. Godman sám píše. Pro takové Ctitele obracet pravdu v lež není ani v nejmenším obtížné.
* nevím, zda po přečtení té části rozhovoru s panem Godmanem, vám ještě někdo uvěří, že je to tak, jak chcete aby tomu lidé věřili. Jedna osvícená dívka někde napsala, že lidé jsou pro člověka takoví, jaké je chce sám vidět. Dodávám k tomu, že člověk chce lidi okolo sebe vidět podobné tomu, jaký je uvnitř své myslí on sám. A tedy to, co o jiných píše a říká, jej usvědčuje z toho, jakým vlastně je on sám.
A jen na okraj – Ramana zafungoval i v případě onoho poutníka dožadujícího se konzultace o Atmavičaře – poslal mu do cesty pana Godmana, tehdy i člena komunity Ramanašramu, který je znám hlubokým porozuměním této technice, takže váš úmysl dokázat, že lidé v Ramanašramu si nehledí Ramanova odkazu, dopadl jak kosa na kámen. Mnohdy si stačí jen zjistit souvislosti vámi použitých vytržených vět a najednou je vše zcela transparentně srozumitelné.
Co kdyby nám tak Ctitel sdělil, kam se svým neúsilím – o nic jiného než o jeho propagaci se nejedná, se zamítáním átmavičáry i pravé odevzdanosti došel?
* kdybych chtěl být zlý, poradil bych vám, ať se ze svého postu „mistra a gurua“ podíváte sám (opravdový Mistr to zvládne levou zadní – odmyslí si svou mysl a nechá na vědomí působit projev daného člověka a vědomí mu vrátí skutečnou reflexi mysli tohoto člověka), ale nebudu. Dokonce je zbytečné i cokoliv psát – vy jste si už názor udělal a mi váš názor nevadí. Vy nejste ten, kdo bude případně jakkoli posuzovat vše, co jsem v životě prošel, takže mne váš názor ani nezajímá.
Zřejmě k jednotě svého ega s absolutnem, ve které zlo je dobrem ega.
* ani jen „zřejmě“ ne. Tyhle povídačky o jednotě ega s absolutnem jsou z vaší mysli, stejně tak i ty o zlu, které je dobrem ega.
Ctitel ve skutečnosti Ramana Mahárišiho vůbec nectí,
* to vy nejste schopen vůbec posoudit, takže to opravím následovně: Ctitel vůbec nectí Vackovy interpretace Maharišiho. A to je pravda.
ale naopak nás přímo odvádí od jeho učení, které je naprosto jasné a zní takto:
Provádějte bez ustání átmavičáru a rozpouštění nespásných vásan. Tak rozpustíte ego, dosáhnete poznání Sebe a nakonec i vysvobození.
* výborně – pan Godman, na kterého se sám odkazujete, ve svém rozhovoru říká, že kdokoli si myslí, že ví, co Ramana učil, ten se v pochopení Ramany velice mýlí - a dobře vám tak.
18.09.2007
Ctitel pravého učení Ramany Mahárišiho: „Pan Vacek, sám proti všem“.
Jiří Vacek
(Výroky J.Vacka poznámkami opatřil Ctitel pravého učení Ramany Maharišiho – a jen tak mimochodem: Pravý ctitel Maharišiho se pozná podle toho, že jeho hlavním úkolem je myšlenky Ramany Maharišiho zachovat takové, jak byly vysloveny. Pokud to není jeho hlavním úkolem, ctí více než Maharišiho to, co za svůj úkol považuje. Pokud považuje za nejdůležitější duchovní leštění a cíděni svého Ega, usiluje o to, aby jeho Ego bylo co nejzářivější, nelze o jakékoli úctě k Ramanovi hovořit i psát vůbec. A významový rozdíl mezi Pravým ctitelem Maharišiho a Ctitelem pravého učení Ramany Maharišiho - tedy Ticha a Klidu - je pro vás zřejmě zcela nad vaše současné intelektuální schopnosti, když jste schopen to pořád a stále nerozlišovat...)
Takovou snůšku nesmyslů a lží o Ramanovi jsem ještě nečetl. To, že Ramanašram není duchovní škola, která by učila praxi Mahárišiho učení, není přednost, ale škoda. Jak chce zachovat Ramanovy myšlenky živé bez jejich praxe?
* zcela jednoduše, ponechat jejich zdroji – bytosti, kterou jsme si zvykli pojmenovávat Ramana Mahariši – plnou správu a tedy se ani nesnažit si je přivlastnit, přizpůsobit, upravit a interpretovat po svém a také pokusit se zabránit všem, aby se jim taková zkreslení podařila.
Nevaroval Maháriši právě před, jak říkal, „učenou nevědomostí“, to jest před pouhými knižními rozumovými znalostmi bez jejich praxe? Navíc, to co Ramana učil, nebylo jeho vlastnictví, jak ctitel tvrdí, ale „věčné pravdy“. On sám říkal, že nic nového neexistuje. Také byl dalek toho, aby si něco přivlastňoval a střežil své učení před druhými, jak podle tvrzení Ctitele činí Ramanašram.
* sám víte, že jste v této své myšlence otočil jak myšlenky Ramany Maharšiho, tak i tu mou myšlenku o funkci Ramanašramu. Ramanašram nepotřebuje nic střežit před okolím, on jen dává pozor, aby nenastalo to, co jsem napsal výše – přivlastňování (uvádění myšlenek bez poznámky, že je pisatel opsal od autora – ta myšlenka, že vše je „věčná pravda“ a tedy bez problémů využitelná, by asi dospěla rázného konce, kdyby někdo začal uveřejňovat pod svým jménem myšlenky vaše, anebo potřebujete k pochopení i praktický příklad?), následné přizpůsobování (vkomponovávání slovně zapsaných autorských myšlenek do jiných pisatelových kontextů), upravování (např. vytrhávání vět z kontextu, posun významu myšlenky vlivem „úvodu“ anebo „komentáře“ vyplňující cíle pisatele, často také doplněné o pisatelovu snahu o předběžnou manipulaci případného odmítnutí čtenářem slovy „taková je úplná pravda“), interpretace (zabalení samostatné autorské myšlenky do pisatelových vět typu „musíme to chápat takto“ anebo „to nebylo myšleno takto, ale“) a tak podobně – přesně tedy chránit přede všemi pisatelskými nectnostmi, které – , pravděpodobně asi z té „mistrovské“ nevědomosti vám takové věci na vás vůbec nevadí – používáte.
Tvrzení: „Redukovat Ramanovu činnost na pouhou átmavičáru je nesmysl“, je ohromující nevědomost. Není dokonce záměrnou lží, která má její praxi znevážit? Ramana učil: „Buď zkoumejte, kdo jste (átmavičára) nebo se odevzdejte (odevzdanost).“
* jedna věc je něco učit a druhá je něco činit. Přesně podle výše popsaného vzoru jste se dopustil přizpůsobení. Vypadá to tak, jakoby Ramana byl robot, naprogramovaný jen k učení. Ale ono to tak není, že ano. A dokonce i v jednom odstavci se vám – asi v zápalu mladické nerozvážnosti - daří popřít sama sebe z minula,kdy jste tvrdil, že Ramana učil pouze atmavičaru. V tomto vašem eseji tedy „nově“ podle vás Ramana učil: „Buď zkoumejte, kdo jste (átmavičára) nebo se odevzdejte (odevzdanost).“ - takže už nejen zkoumání (zkoumání toho, kdo opravdu „jsme“, není jenom ve formě atmavičary – vy to víte, ale záměrně neuvádíte - takže to asi zase ta vaše zpropadená nevědomá „interpretace“) ale také odevzdání (což jste na začátku prohlásil, že něco takového tvrdit je ohromující nevědomost). Takže znovu píši v delší formě – dá-li Bůh, už to snad i pochopíte: Redukovat Ramanovu činnost na pouhou átmavičáru je nesmysl, třeba již proto, že lidem předával nejen átmavičaru a odevzdávání se, ale hlavně jim ukazoval význam ticha a klidu v praxi, a v podstatě je tomu tichu a klidu i vyučoval.
Tomášovci zpochybňují, jak je známo obě cesty – átmavičáru i odevzdanost.
* nevím, koho myslíte tím „Tomášovci“, ale sám za sebe doplňují. Ano. Snažím se zpochybnit VAŠE interpretace toho, JAK vy desinterpretujete myšlenky Ramany Maharišiho. Protože vaše myšlenka (taktéž uvedená v tomto vašem rozboru), že Maharišiho myšlenky nebyly jeho vlastnictvím protože to jsou všeobecně použitelné „věčné pravdy“, postrádá veledůležitý dodatek – ač to všeobecně platné pravdy jsou, není nijak zaručeno, že jsou také vždy správně pochopeny, a už vůbec není jisté, zda jsou pak také správně předávány – mimo jiné, omezit negativní dopad těchto nedostatků „věčných pravd“ ve smyslu přivlastnění, přizpůsobení, upravování a interpretace jejich „uživateli“ je hlavním cílem aktivit Ramanašramu ve správě Maharšiho duchovního dědictví. Proto si také vyhrazují komu a za jakých podmínek dovolí publikovat překlady, a také si osobují právo ty překlady z tohoto pohledu i kontrolovat.
O odevzdanosti, jak ji učil Ramana Maháriši, pan Dostál prohlásil za všeobecného souhlasu tomášovců: „To je hitlerismus“.
* pokud se pamatuji, a pokud se vám nepodařilo vytvořit v lidech okolo vás selektivní amnézii, potvrdí to také i oni – pan Dostál nepsal o odevzdanosti, kterou učil Ramana Mahariši, ale o odevzdanosti, kterou vyžadujete po svých obdivovatelích vy (a opravte mně, prosím, neuvádíte u té vaší „svaté věty o obraně mistra“ jméno jiné, než Mahariši, například třeba Ramakrišna?) a „hitlerismem“ pojmenoval pouze metody, které používáte na svém okolí k prosazení takto deviované „odevzdanosti“.
Nyní zase átmavičára není důležitá. Co je tedy důležité, když ne ani átmavičára ani odevzdanost. I to od tomášovců víme: neúsilí a jednota božského ega.
* ale pane Vacku, zase? To, co jste napsal: „I to od tomášovců víme: neúsilí a jednota božského“ je jen a pouze vaše interpretace cizí myšlenky. Odkud berete vůbec tu jistotu, že tu myšlenku jste správně pochopil a také, že ji ve svém duchu interpretujete v souladu s těmi „věčnými pravdami“ na které se odvoláváte? Proč tam doplňujete to své doplnění „ega“, tak, jakoby to vypadalo, že i zdroj toto slovo obsahuje? Jistě odpovědět umíte, ale ze zkušenosti lze říci, že odpovědět za žádnou cenu nechcete (viz. vaše až přímo slizké vytáčení v případě vaší „kauzy šaktipat“, že ano). To, proč nechcete, je váš osobní dluh. Komu a co dlužíte, víte nejlépe vy sám.
Zlému a silnému egu se z principu nemůže líbit ani átmavičára ani odevzdanost, protože oboje ego ničí. Proto obě cesty, které Maháriši učil, znevažují a odsuzují.
* ale to je zase jen a pouze vaše úprava skutečnosti. Pokud se pamatuji, tak to znevažování a odsouzení jsou vaše vlastní praktiky, takže není divu – pokud je vaše mysl plna takových postupů – že je vidíte i všude kolem. Ale to, že to tak vidíte vy, ještě neznamená, že to tak musí vidět úplně všichni, natož aby to znamenalo, že je to pravda. Jinou otázkou je, proč vy desinterpretujete Maharišiho myšlenky do formy, která vaše ego chrání. Takovou otázku si ale musíte položit vy sám.
Odevzdanost = hitlerismus, átmavičára = není v Mahárišiho učení to hlavní. Ego má vždy vše dobře vymyšleno a zdůvodněno. Přirozeně ve svůj prospěch.
Základní původní díla Mahárišiho
* zase jste vystoupil z kontextu. Pokud se pamatuji, Ramana Mahariši NIKDY NIC takového, jako „Maharišiho učení“ NEPUBLIKOVAL, takže obrat „základní původní díla Maharišiho“ je přímá lež. Pokud se pamatuji, vždy to byly úzce kontextově vymezené proslovy k úzce vymezené skupině lidí, kteří to byli v podávané formě schopni přijmout. Jeho učení známe jen jak z jeho konkrétních proslovů, tak i z ucelených děl jeho žáků a obdivovatelů. To, co Mahariši předával, bylo vždy velice konkrétní, jemu totiž vůbec nešlo o nějakou „obecnost“, ale naopak, on se snažil zcela konkrétně pomáhat v konkrétní situaci konkrétnímu člověku.
Trošku zde odbočím. Jeho působení takové nejen BYLO ale stále JE. Pokud je nějaký člověk dostatečně připraven, Ramana ho zase jen a pouze konkrétně vede. Mnohdy – a to hlavně kvůli lidské pýše – ten člověk o tom vedení Ramanou vůbec neví. Často se pak stane, že dorazí do Ramanašramu, a tam ho už „čekají“ a ono se to teprve „tam“ (tedy - po dokončení „vyučování“ mnohdy i docela strastiplnou „cestou“ napříč kontinenty) plně rozvine a osvětlí. A toto se netýká jednoho případu, takových případů jsou tam opravdu „hromady“, stačí Ramanašram navštívit a je to vidět na každém kroku.
jsou právě o átmavičáře: Who Am I? - Kdo jsem? a Self-Enquiry – Zkoumání sebe neboli átmavičára. O této metodě se vyjadřoval zcela jednoznačně: „Átmavičára je stezka od začátku až do konce. Kdo nedělá átmavičáru, dělá lokavičáru (= padá zpět do světa).“
* pokud se pamatuji dobře, toto vaše mantram „ Átmavičára je stezka od začátku až do konce.“ jste začal používat relativně nedávno. Nikdy jste však nevysvětlil, jak Ramana, v této konkrétní větě, chápe ono „do konce“. Interpretujete to po svém s úmyslem zanechat dojem, jakože se jedná o plné dokončení „transformace“ vědomí. Ramana to ale – možná pro vás i překvapivě – myslel dost jinak, jak se můžeme dočíst v mnoha jeho proslovech. To „do konce“ znamená do stavu, kdy je lidská mysl již ochotna zcela pustit otěže své individuální existence a plně je odevzdat do rukou Božích, do stavu, kdy může nastat právě ono „překlopení“ - ne do „duchovna“, jak jste nesprávně pochopil (anebo úmyslně použil), ale - "překlopení" vnímání z hlediska individuality na hledisko celku, což je ale jednoznačně něco zcela jiného, než plné dokončení oné „transformace“ vědomí.
Nikdo nepopírá duchovní vlivy, které v Ramanašramu působí. Důležité pro získání prospěchu z nich je vědět,
* zde zase zcela nepokrytě předpokládáte, že existuje někdo, osoba, která může profitovat a nutíte čtenářům svou interpretaci, že oni sami jsou takovou profituchtivou osobou. Ale to je v přímém rozporu s celým zaměřením atmavičary, tak jak ji Ramana vysvětloval, která má za cíl právě tuto profituchtivou osobu zcela a bez výjimek nahlédnout jako intelektuální předmět a tedy i odmítnou ztotožnění se s ní.
že jejich působení není zdaleka samočinné, ale vyžaduje, aby návštěvník duchovně praktikoval a prováděl očistu mysli.
* můžete zkusit najít někoho, kdo skutečně „vyžaduje“ svůj prospěch? Kdo to je? Bingo! Je to Ego, které si myslí, že očistou a úsilím se může „dosáhnout“ prospěch, že může se „transformovat“ v Boha...
...a vůbec - co nechat taková posouzení schopnosí a možností adeptů na Ramanovi samém, jeho „výběru“ připravených a jeho působení? Že vy si nakonec stále ještě myslíte, že Ramanovo působení nenávratně skončilo jeho odchodem z fyzického těla?
Kdo tak nečiní, může se dokonce stát nepřítelem všeho duchovního. Pak dokonce může Bhagavana osobně ošklivě napadat, jak se také skutečně dělo. Pamětníci uvádějí příklady hned několika takových osob, které ač s Bhagavanem dlouho žili, nakonec se stali jeho nepřáteli.
* kdo jste, že si myslíte, že vám budeme věřit, že jen věci zjevné jsou věci existující? Použiji jen jeden, možná i vám známý, příklad – apoštol Petr MUSEL třikrát Krista zapřít, aby zlomil svou osobní pýchu a bezdůvodnou nadřazenost Ega, které „bylo PŘECE Kristem VYBRÁNO“, teprve potom – už beze své osobní pýchy – mohl smysluplné fungovat jako nositel Kristova poselství. Co vás vede k myšlence, že u Ramany tomu tak nebylo?
Zcela vážně bych se na vašem místě zamýšlel nad tím, jak moc si osobujete právo diktovat jak svému okolí, tak i Ramanovi samotnému, jak mají věci a skutečnosti chápat. Myslím, že Ramanašram na tyto vaše pokusy o diktát zareagoval ještě mírně a s veškerou laskavostí.
Dokonce se jej pokoušeli zprovodit ze světa. Tvrdit, že stačí pobývat v Ramanašramu a „překlopení“ do duchovna
* viz poznámka výše. Vy totiž vůbec ani už netušíte, co jste v minulosti psal, jinak byste nepoužil takový slovní nesmysl, jakým „překlopení“ do duchovna je, ale použil byste popis jiný, kterému jste v minulosti zřejmě i dost dobře rozuměl, například „superpozice pozorovatele“, a který byl ve své době lidmi chápaný velmi dobře, a možná i vaším přičiněním už dnes skoro nikdo neví o co vlastně jde. Takže jsem raději zvolil ono "překlopení" vnímání z hlediska individuality na hledisko celku, které navíc jde i prakticky „vyzkoušet“.
se odehraje automaticky, je nebezpečná nepravda. Nic takového se nestane.
* je dost pravděpodobné, že vám se to nestalo, ale to není důvod tvrdit, že se to nestane, a všechny ty, kteří přesto říkají, že se to stane, pasovat na lháře, a pokud mají k vaší nelibosti i jisté renomé, tak o jejich vyjádřeních mírně podotknout, že „nechápete, jak takovou věc můžou vůbec napsat“.
Jak dobře víme, sám Maháriši odeslal ze své bezprostřední blízkosti například Annamalai Swamiho, aby ve vesnici sádhuů prováděl nepřetržitě átmavičáru. Maháriši dobře věděl, že bez usilovné sádhany není ani jeho přítomnost nic platná.
* a vy jste tam u toho byl, že víte zcela přesně, co tím Ramana sledoval. Gratuluji.
Proto také nikdy neřekl, aby v jeho přítomnosti nikdo „necvičil“, aby nerušil pokorné odevzdávání se absolutnu.
* Ale Ramana ani nikdy neřekl, že v jeho přítomnosti mají všichni usilovnou sádhanu provádět. A o tom byla řeč, ne o radě „necvičit“, ale o „Ramana učil, jak překonávat svody individuálního vidění světa a podvolovat se absolutnu. V jeho přítomnosti nikdo "nemusel" cvičit, protože prostě by to INDIVIDUÁLNÍ cvičení jen rušilo ono pokorné odevzdávání se absolutnu.“ - Jak tedy nazvat vaši repliku? Vědomé překroucení?
Právě naopak: vždy zdůrazňoval nepřetržité provádění átmavičáry nebo odevzdanost.
* ano, teď jste se přiblížil k opravdovému duchu Ramanovách slov. Žádné „usilovné“ provádění, žádná „usilovná“ odevzdanost. Vše podstatné totiž probíhá v tichu a klidu. To jen zdivočelá a nekontrolovaná mysl zasažená tímto tichem vytváří bouřlivé vlny a krupobití aby to ticho a klid porušila. To ale neznamená, že ty vlny a to krupobití jsou nějakou podstatnou součástí Ramanových slov. Kdepak. Pravou podstatou Ramanových slov je to ticho a vnitřní klid.
K tomu mne napadá ještě otázka: jak si vy – s rozbouřenou myslí plnou paranoických představ, strachu, zášti, povyšování sebe sama atd. - dovolujete vůbec osobovat si právo tvrdit, že vaše vyučování je stejné jako vyučování Ramany Maharišiho, která byl tichý a laskavý i v případě, kdy na osobu Ramany dolehla nějaká tíseň? Kam se u vás poděla ta „jeho mistrovská“ schopnost zůstat tichý a laskavý? Navrhuji jednu odpověď z mnoha možných: On se – na rozdíl od vás – s tou „svou“ osobou vůbec neztotožňoval, on ji jen „používal“...
Mohu s klidným svědomím prohlásit, že jsem si tyto závěry i ověřil na vlastním těle, jak mně Ctitel doporučuje.
* tím bych se, být vámi, zase tak moc nechlubil. Sám vidíte, kam jste s tím ověřováním dospěl, jaké máte výsledky, jak na tom ve skutečnosti opravdu jste a jak moc síly a energie vás stojí, to, co jste udělal, udržet. Kde ale je to ticho a kde je ten klid, který má být cílem?
Mám Ramanu, Ramanašram i Arunáčalu v sobě, protože to vše není ničím jiným než vědomí Já jsem.
* není pře o tom, že byste ve své podstatě nebyl oním Já. Bohužel však světlo Já je zkreslováno osobou Jiřího Vacka - konatele, často až tak moc, že téměř to světlo Já není rozpoznatelné ve víření mysli této osoby. Příkladů je mnoho, vyberu jen článek "Jak snadno vraždí i vrazi" z webu, který ale, bohužel, není sám.
Stačí si přečíst v pamětech „Jak jsem hledal Boha“, 3. díl, kapitolu „Návštěva Mahárišiho“. Článek v angličtině přinesl i časopis Ramanašramu „The Mountain Path“.
* ano, stačí si přečíst už jen název vašich spisů, a soudný člověk ví, s kým má tu čest. Jen pro doplnění uvedu celý název, za jehož druhou část se asi stydíte vy: „Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe“. Obsah spisů raději nechám být. To je asi zdaleka to nejlepší, co se s ním vůbec dá udělat.
Ne každý člověk, kdo se prohlašuje za duchovního, je skutečným přítelem Boha, ne každý Ctitel Mahárišiho je jeho přítelem.
* člověk, který se prohlašuje za duchovního a je skutečným přítelem Boha, nemusí považovat nutně každého Maharišiho ctitele za svého přítele, avšak každý Ctitel pravého učení Ramany Maharišiho je jeho přítelem a proto se mu snaží, i přes invektivy ze strany toho, kdo se za duchovního prohlašuje, pomoci prohlédnout jeho nepřesnosti a nepochopení pravého učení Ramany Maharišiho, tak aby Maharišiho nauka nebyla zkreslována a ztrácena.
Ďábel, mára, existuje. Přichází nikoliv jako odpůrce Boha, ale jako vlk v rouše beránčím. Ctitel je již podezřelý tím, že se stydí za své jméno.
* to „stydí“ je pouze váš výklad. Vzhledem k tomu, jak na dobře míněné rady vaše mysl reaguje, jak – místo toho, abyste ji alespoň trošku zkrotil k zamyšlení, „protože není šprochu aby na něm nebylo pravdy trochu“, - se jen snaží osobu Jiřího Vacka obhajovat a v podstatě zničit jakýkoliv zdroj polemiky s ní, je to v komunikaci s vámi a vaším okolím minimální nutná sebeobrana, protože jak píšete „Ďábel, Mára, existuje“ – ano, vy svou myslí mu tu existenci dáváte a proto je minimální nutná sebeobrana v komunikaci s vámi podmínkou nutnou.
Zřejmě ví proč.
* ano. Ví. Zná přímé zkušenosti jiných.
Praví ctitelé Bhagavana se za svá jména nestydí.
* o studu píšete jen vy. Taky se divím, kde se to ve vás bere.
Navíc neodvracejí druhé od átmavičáry se zdůvodněním, že není důležitá,
* nikde není napsáno, že není důležitá, je napsáno, že to není jediná cesta. Každá cesta má ale svůj konec. Ti, kteří došli na konec cesty zvané atmavičara většinou ví také, jak pokračovat. Protože vy to nevíte, musel jste si vytvořit nesmyslnou interpretaci ve smyslu onoho „konce cesty atamavičary“, která je vámi navíc používána ve zcela scestných situacích.
že důležitější je něco jiného – a vlastně co, milý ctiteli, zřejmě odrazovat druhé od toho, co sám Maháriši na prvém místě učil a zdůrazňoval.
* „zřejmě“ jste to vůbec nepochopil. Ono je to stále stejné, a jsou tací, kteří vám to mohou vysvětlit. Zkuste je najít. Třeba i vy sám, až se vám podaří svou rozvířenou mysl zastavit a ztišit až do úplného zklidnění, budete mezi ně patřit.
„Ctitel“ nám říká: „Ramana učil, jak překonávat svody individuálního vidění světa a podvolovat se absolutnu“. Mohl by nám „Ctitel“ vysvětlit, jak bez rozpuštění ega átmavičárou je něco takového možné?
* víte, nechci se vás dotknout na velmi citlivém místě vašeho mistrovského ega, ale to je zase jen vaše pomýlená interpretace, to, že atmavičara rozpouští ego. Atmavičara slouží k zpředmětování projekcí mysli a tak k uvolnění pozornosti (rozostření) k tomu, aby mohla poznávat i svůj zdroj, následně k zastavení směrování pozornosti „vně“ tento zdroj (jak vidíte, nejde o žádné „vracení anebo obracování pozornosti“, tato vaše formulace je dost nepřesná a vede k mylným závěrům, jak to provést) a teprve až NÁSLEDNĚ k návratu vědomí „prvotního stavu“ - což ale již nejde provést pomocí nějaké techniky, anebo popisu.
I to „Pan Vacek, sám proti všem“ si Ctitel vymyslel, jak si snadno ověří každý, kdo četl rozhovor D. Godmana.
* jistě, nějak nazvat mou repliku bylo potřeba, protože publikační systém je většinou na názvech postaven. Ale to, že něco řekl pan Godman, ještě neznamená, že taková skutečnost všeobecně je, respektive, že v tom dialogu pan Godman nechtěl ukázat na něco jiného, než k čemu jste jeho slova použil vy. Vy jste napsal, že v Ramanašramu NIKDO nedělá atmavičaru, v tom rozhovoru je ale něco jiného – mimochodem, odkaz na vaší stránce nefunguje, nechci se domnívat, že je to úmysl – a dokonce i vámi použitý kontext je zcela jiný. Prosím o znovuuvážení vašeho překladu v konfrontaci s originálem (ono i pokračování je zajímavé a výživné, jen se vám vůbec nehodilo k tomu, k čemu jste ta slova chtěl využít, což – v kontextu vašich desinterpretací - chápu, ale možná by stálo za to uvést větší část, aby pochopilli i čtenáři, jak s jejich důvěrou ve vaši pravdivost doslova „zametáte“):
Otázka: I often wonder whether Westerners misunderstand Ramana Maharshi. What are the most common misconceptions about his teachings?
Často jsem zvědavý, zda lidé ze Západu nechápou špatně Ramanu Maharišiho. Co jsou nejběžnější mylné představy o jeho vyučování?
Odpověď: I am not sure how much understanding there is of Ramana Maharshi and his teachings in the West. He is an iconic figure to a vast number of people who are following some sort of spiritual path. I think that for many people he epitomizes all that is best in the Hindu Guru tradition, but having said that, I think that very few people know much about him, and even fewer have a good grasp of his teachings. Not many people read books about him nowadays — I know that from trying to sell my own —and even fewer would profess themselves to be his devotee. I find there is very little interest in his teachings even among the people who come to visit Ramanasramam. Nowadays, many of the people who come are spiritual tourists, pilgrims who just travel round India, checking out all the various ashrams and teachers. About twenty years ago I met a foreigner here who had come to the ashram for advice on how to do self-inquiry properly. For several days he couldn't find anyone who was practicing it, even in Ramanasramam. The people he asked in the ashram office just told him to buy the ashram's publications and find out from them how to do it. Eventually, he had what he thought was a bright idea. He stood outside the door of the meditation hall at Ramanasramam, the place where Sri Ramana lived for over twenty years, and asked everyone who came out how to do self-inquiry. It transpired that none of the people inside were doing self-inquiry. They came out one by one and said, "I was doing japa," or "I was doing vispassana," or "I was doing Tibetan visualizations."
How can there be misunderstandings among people who have never even bothered to find out the teachings in the first place, or put them into practice?
Nejsem si jist, jak moc Západ rozumí Ramanovi Maharšimu a jeho učení. On je pro mnoho lidí, následujících nějakou formu spirituální cesty, jen nějaká ikona. Myslím si, že on pro mnoho lidí představuje typického představitele toho nejlepšího v Indické tradici Guruů, ale musím říci, že si myslím, že jen velmi málo lidí o něm ví něco víc, a ještě mnohem méně jich má dobré pochopení jeho učení. Jen nemnoho lidí dnes čte knihy o něm – vím to, protože jsem se snažil nějaké své prodávat – a ještě méně by se chtělo stát jeho opravdovými oddanými. Nenašel jsem mnoho zájmu o jeho techniky ani u lidí, kteří dokonce navštěvují Ramanašram. Dnes je většina návštěvníků pouhými spirituálními turisty, poutníky, kteří jezdí po Indii kolem dokola a jen ochutnávají všechny ty různé ašramy a učitele. Tak asi před dvaceti lety jsem potkal jednoho cizince, který přijel do ašramu pro radu jak dělat sebedotazování správně. Několik dnů nebyl schopen najít nikoho, kdo by to dělal, ani v Ramanašramu. Lidé z recepce Ašramu mu poradilli, ať si koupí ašramové publikace, že v nich je to popsáno. Nakonec zkusil to nejlepší, co ho napadlo. Postavile se ke dvěřím meditační haly v Ramanašramu, k místu, kde Ramana Maharši žil přes dvacet let, a ptal se všech vycházejících, jak provádět sebedotazování. Ukázalo se, že žádný z těch, kdož byli uvnitř, nedělal sebedotazování. Odcházeli jeden po druhém a říkali „Já jsem dělal džapu“ anebo „Já jsem dělal vipassanu“ a také „prováděl jsem Tibetskou vizualizaci“.
Jak velké může být nepochopení mezi lidmi, když ani lidé, kteří navštěvují ta pravá místa nemají potřebu se něco dozvědět o jeho učení, anebo uvést je do praxe?
Otázka: I think that some people who are now teaching in the West are creating misunderstandings about his teachings. Some of them seem to confuse glimpses of nonduality and feelings of relative selflessness with Self-realization. Since a number of these teachers trace their lineage back to Sri Ramana, their students project the ideas of these teachers onto Sri Ramana. What do you think about this?
Myslím, že někteří lidé, kteří nyní na Západě vyučují, vytvářejí nepochopení jeho učení. Někteří se zdají dokonce zaměňovat záblesky nedvojnosti a pocit relativní neosobnosti se Seberealizací. A protože mnoho z těchto učitelů se odkazuje v linii až k svatému Ramanovi, jejich studenti si projektují myšlenky těchto učitelů do Ramany. Co si o tom myslíte?
Odpověď: What are Sri Ramana's teachings? If you ask people who have become acquainted with his life and work, you might get several answers such as "advaita" or "self-inquiry." I don't think Sri Ramana's teachings were either a belief system or a philosophy, such as advaita, or a practice, such as self-inquiry. Sri Ramana himself would say that his principal teaching was silence, by which he meant the wordless radiation of power and grace that he emanated all the time. The words he spoke, he said, were for the people who didn't understand these real teachings. Everything he said was therefore a kind of second-level teaching for people who were incapable of dissolving their sense of "I" in his powerful presence. You may understand his words, or at least think that you do, but if you think that these words constitute his teachings, then you have really misunderstood him.
Co vlastně svatý Ramana vyučoval? Pokud se ptáte lidí málo obeznámených s jeho životem a prací, můžete dostat několik odpovědí jako „advaita“ anebo „sebedotazování“. Já si ale nemyslím, že by Ramanovo učení bylo nějaký systém víry nebo filosofie, jako je advaita, anebo nějaká technika, jako je sebedotazování.
Svatý Ramana by sám mohl říci, že jeho princip učení je tichost, za kterou by považoval bezeslovné vyzařování síly a laskavosti, které vyzařoval po celý čas. Ta slova, která pronášel, byla pro lidi, kteří nebyli schopni porozumět tomuto skutečnému vyučování. A proto vše co řekl, bylo jen druhořadé vyučování pro lidi, kteří nebyli schopni rozpustit jejich pocit „já“ v jeho silné přítomnosti. Můžete chápat jeho slova, anebo si můžete myslet, že to děláte, ale pokud si myslíte, že tato slova vytváří jeho učení, tak jste ho vůbec nepochopil.
To, co Ctitel uvádí, je přesný opak toho, co D. Godman sám píše. Pro takové Ctitele obracet pravdu v lež není ani v nejmenším obtížné.
* nevím, zda po přečtení té části rozhovoru s panem Godmanem, vám ještě někdo uvěří, že je to tak, jak chcete aby tomu lidé věřili. Jedna osvícená dívka někde napsala, že lidé jsou pro člověka takoví, jaké je chce sám vidět. Dodávám k tomu, že člověk chce lidi okolo sebe vidět podobné tomu, jaký je uvnitř své myslí on sám. A tedy to, co o jiných píše a říká, jej usvědčuje z toho, jakým vlastně je on sám.
A jen na okraj – Ramana zafungoval i v případě onoho poutníka dožadujícího se konzultace o Atmavičaře – poslal mu do cesty pana Godmana, tehdy i člena komunity Ramanašramu, který je znám hlubokým porozuměním této technice, takže váš úmysl dokázat, že lidé v Ramanašramu si nehledí Ramanova odkazu, dopadl jak kosa na kámen. Mnohdy si stačí jen zjistit souvislosti vámi použitých vytržených vět a najednou je vše zcela transparentně srozumitelné.
Co kdyby nám tak Ctitel sdělil, kam se svým neúsilím – o nic jiného než o jeho propagaci se nejedná, se zamítáním átmavičáry i pravé odevzdanosti došel?
* kdybych chtěl být zlý, poradil bych vám, ať se ze svého postu „mistra a gurua“ podíváte sám (opravdový Mistr to zvládne levou zadní – odmyslí si svou mysl a nechá na vědomí působit projev daného člověka a vědomí mu vrátí skutečnou reflexi mysli tohoto člověka), ale nebudu. Dokonce je zbytečné i cokoliv psát – vy jste si už názor udělal a mi váš názor nevadí. Vy nejste ten, kdo bude případně jakkoli posuzovat vše, co jsem v životě prošel, takže mne váš názor ani nezajímá.
Zřejmě k jednotě svého ega s absolutnem, ve které zlo je dobrem ega.
* ani jen „zřejmě“ ne. Tyhle povídačky o jednotě ega s absolutnem jsou z vaší mysli, stejně tak i ty o zlu, které je dobrem ega.
Ctitel ve skutečnosti Ramana Mahárišiho vůbec nectí,
* to vy nejste schopen vůbec posoudit, takže to opravím následovně: Ctitel vůbec nectí Vackovy interpretace Maharišiho. A to je pravda.
ale naopak nás přímo odvádí od jeho učení, které je naprosto jasné a zní takto:
Provádějte bez ustání átmavičáru a rozpouštění nespásných vásan. Tak rozpustíte ego, dosáhnete poznání Sebe a nakonec i vysvobození.
* výborně – pan Godman, na kterého se sám odkazujete, ve svém rozhovoru říká, že kdokoli si myslí, že ví, co Ramana učil, ten se v pochopení Ramany velice mýlí - a dobře vám tak.
úterý 18. září 2007
Ke komu tajně vzhlíží Bhagavan Šrí Jiří Vacek Swami
Martin Pařík a KV
[Shora uvedená košatá titulatura převzata od pana Michala V. s tichým souhlasem Jiřího Vacka viz:
http://www.jirivacek-satguru.cz/clanky/clanky-rok-2007-iii-/jeden-z-nekolika-stovek-vynucenych-dopisu-_vynatek ]
Čípak originální obraz hrdě visí na stěně jednoho lužinského bytu? Kdo jest autorem uměleckého výjevu na obálkách bratru 14 knih (plus mínus) z ediční řady Nejvyšší jóga a mystika, byť všelijak pomrveného nepatřičným tónováním? Komu jest přisuzováno zakladatelství linie, z níž vzešel Jarka Kočí, Vacka Swamiho duchovní učitel? Čí jméno patří k nejfrekventovanějším v Bhagavanových Jirkových knihách? Ano, máme na mysli komunistu Františka Drtikola, velkého českého mystika a duchovního učitele. On jest tím, ke komu se ve svých myšlenkách Šrí Vacek obrací, k němuž bez ustání zoufale (!) lne. Nenechme se zmýlit urážkami na adresu Drtikola, to je pouze kamufláž, jíž chce Šrí Vacek zakrýt svůj tajený bezmezný obdiv k tomuto velikánu. Pochopme i Bhagavanův Jirkův přezíravý postoj ve věci vypořádání se s vlastníkem práv na Drtikolův obraz, jenž byl užit na zhodnocení oněch nejvyšších jógicko mystických knih. Vždyť jakožto významný pokračovatel linie Františka Drtikola (spolupodílníka na komunistickém puči a represáliích, jichž sám Satguru Šrí Bhagavan Vacek je obětí, ač mu bylo umožněno napsat 100 samizdatů) a jeho nepřímý žák (hned po Jarkovi Kočím), by měl mít ve svém vlastnictví automaticky všechna práva na jeho díla. Vlastně by měl mít, jak nám dokazuje svým počínáním, absolutní práva na cokoli. Chápejme a nedivme se, v případě Bhagavana Šrí Jiřího Vacka Swamiho je možné skoro všechno.
mailto:kauza.vacek@gmail.com
[Shora uvedená košatá titulatura převzata od pana Michala V. s tichým souhlasem Jiřího Vacka viz:
http://www.jirivacek-satguru.cz/clanky/clanky-rok-2007-iii-/jeden-z-nekolika-stovek-vynucenych-dopisu-_vynatek ]
Čípak originální obraz hrdě visí na stěně jednoho lužinského bytu? Kdo jest autorem uměleckého výjevu na obálkách bratru 14 knih (plus mínus) z ediční řady Nejvyšší jóga a mystika, byť všelijak pomrveného nepatřičným tónováním? Komu jest přisuzováno zakladatelství linie, z níž vzešel Jarka Kočí, Vacka Swamiho duchovní učitel? Čí jméno patří k nejfrekventovanějším v Bhagavanových Jirkových knihách? Ano, máme na mysli komunistu Františka Drtikola, velkého českého mystika a duchovního učitele. On jest tím, ke komu se ve svých myšlenkách Šrí Vacek obrací, k němuž bez ustání zoufale (!) lne. Nenechme se zmýlit urážkami na adresu Drtikola, to je pouze kamufláž, jíž chce Šrí Vacek zakrýt svůj tajený bezmezný obdiv k tomuto velikánu. Pochopme i Bhagavanův Jirkův přezíravý postoj ve věci vypořádání se s vlastníkem práv na Drtikolův obraz, jenž byl užit na zhodnocení oněch nejvyšších jógicko mystických knih. Vždyť jakožto významný pokračovatel linie Františka Drtikola (spolupodílníka na komunistickém puči a represáliích, jichž sám Satguru Šrí Bhagavan Vacek je obětí, ač mu bylo umožněno napsat 100 samizdatů) a jeho nepřímý žák (hned po Jarkovi Kočím), by měl mít ve svém vlastnictví automaticky všechna práva na jeho díla. Vlastně by měl mít, jak nám dokazuje svým počínáním, absolutní práva na cokoli. Chápejme a nedivme se, v případě Bhagavana Šrí Jiřího Vacka Swamiho je možné skoro všechno.
mailto:kauza.vacek@gmail.com
J. Krutina pojednávající
Dan Moravec
Pane Krutino,
(nebo Jirko, když o mně píšete jako o Danovi?), měl byste opravdu svůj vzácný a drahocenný čas věnovat upřímným hledajícím - slyšel jsem už několik reakcí, jak jsou uneseni z vašich sáhodlouhých a složitých monologů a jak, když se vás na něco zeptají, protože příliš nechápou, o čem ty monology vlastně jsou, tak je stroze odkážete na svoji novou knihu (ach, jistě to bude duchovní nářez, o tom nepochybuji) - a nevěnovat se něčemu takovému, jako je Moravec. Zbytečně ztrácíte čas, i když chápu, že máte dost práce ve svém ovčinci a je to jen proto, abyste osvětlil ty upřímné hledající, kteří neumějí sami myslet, a tudíž je musíte navigovat v houšti lží o nauce. Ale vzhledem k vaší vášnivé zálibě k dlouhým pojednáním („Klasická lež, Moravec a šakti-pád“ – málem jsem se počůral, ale ne kvůli prostatě, ale z vaší fantazie při vymýšlení titulků – jako profesionál je umím ocenit ) si říkám, děkujte Bohu, ještě, že toho Moravce máte, ne? Mimochodem píšete „Moravec“, takže jenom „Krutino“?
Krutina: Nikde a nikdy jsem neřekl, jak Dan tvrdí, že Šrí Siddharaméšwara Maharadž lže, a že nežil zkušenost advaity. Ať je mi ukázáno, kde jsem toto řekl.
Neřekl, ale napsal. Ten výrok, který citujete a recenzujete v odstavci, který cituji, je výrok Šrí Siddharaméšwara Maharadže.
Cituji z: http://www.jirivacek.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=335&Itemid=71
(Tučné a kurziva DM)
„Některé překládané výroky, které jsem na stránkách našel, jsou doslova vrcholem toho, co Ramana Maháriši nazývá učenou nevědomostí. Některé výroky jsou doslova pro mysl ega jistě lahůdkou, uvádím příklady: „Tato falešná představa, neboli mája, je dvojího typu. Klam, který náleží světskému, pomíjivému světu, se nazývá ´avidjamája´, a klam za jevem světa, jenž je soustředěn na 'nejzazší Pravdu', se nazývá ´vidjamája´. Obojí, jak ´vidjamája´, tak ´avidjamája´, pocházejí z prapůvodní iluze, neboli ´múlamáji´, což je v podstatě vědomí. Naše skutečné Já je před vědomím (a tudíž ho transcenduje). My jsme Brahman.“
Kategorizovat klamy, přičemž ten druhý klam je prý soustředěn na nejzazší Pravdu a nakonec říci, že oba klamy pocházejí z původní iluze, která je v podstatě vědomí, je doslova vrchol nevědomosti samé. Nakonec se říká, že naše pravé Já transcenduje vědomí a je před ním. To je doslova a do písmene nejen nesmysl, ale přímo lež, která ukazuje na neexistenci přímé zkušenosti advaity."
A PRÁVĚ TENTO VÁMI RECENZOVANÝ VÝROK JE VÝROKEM ŠRÍ SIDDHARAMÉŠWARA MAHARADŽE.
Ukazuje tedy jeho výrok na lež a neexistenci přímé zkušenosti advaity? Napsal jste to. Výrok sadgurua je, ovšem podle vás, lživý a ukazuje na neexistenci přímé zkušenosti advaity. To se ale pak týká samotného Siddharaméšwara, že? Nebo jen jeho výroku? Ale výrok ukazuje NA, dokonce, budu-li vás citovat, píšete, že lež ukazuje NA neexistenci přímé zkušenosti advaity. Čí lež? Čí zkušenosti? Toho, kdo toto vyřknul, tedy Šrí Siddharaméšwara Maharadže, že? To už není o výroku, ale o jeho nositeli.
Příště zas prosím nejančete, když jste to takhle napsal, anebo si ověřte, odkud čerpáte, je to pak opravdu trapné.
Pánové, na žádnou z mých otázek jste neodpověděli, tudíž nemůžete čekat, že odpovím já. Ani vlastně nemám a nevím, na co odpovídat.
Mimochodem, Jiří (Vacku), pokud chceš umřít ve vědomí toho, že úmyslně rozšiřuji lži o tom, jak jsem u tebe zadarmo dřel a množil kazety, tak si v takovém nesmyslu KLIDNĚ UMŘI. Na tvoje obsesní konstrukce už reagovat nebudu.
Pane Krutino,
(nebo Jirko, když o mně píšete jako o Danovi?), měl byste opravdu svůj vzácný a drahocenný čas věnovat upřímným hledajícím - slyšel jsem už několik reakcí, jak jsou uneseni z vašich sáhodlouhých a složitých monologů a jak, když se vás na něco zeptají, protože příliš nechápou, o čem ty monology vlastně jsou, tak je stroze odkážete na svoji novou knihu (ach, jistě to bude duchovní nářez, o tom nepochybuji) - a nevěnovat se něčemu takovému, jako je Moravec. Zbytečně ztrácíte čas, i když chápu, že máte dost práce ve svém ovčinci a je to jen proto, abyste osvětlil ty upřímné hledající, kteří neumějí sami myslet, a tudíž je musíte navigovat v houšti lží o nauce. Ale vzhledem k vaší vášnivé zálibě k dlouhým pojednáním („Klasická lež, Moravec a šakti-pád“ – málem jsem se počůral, ale ne kvůli prostatě, ale z vaší fantazie při vymýšlení titulků – jako profesionál je umím ocenit ) si říkám, děkujte Bohu, ještě, že toho Moravce máte, ne? Mimochodem píšete „Moravec“, takže jenom „Krutino“?
Krutina: Nikde a nikdy jsem neřekl, jak Dan tvrdí, že Šrí Siddharaméšwara Maharadž lže, a že nežil zkušenost advaity. Ať je mi ukázáno, kde jsem toto řekl.
Neřekl, ale napsal. Ten výrok, který citujete a recenzujete v odstavci, který cituji, je výrok Šrí Siddharaméšwara Maharadže.
Cituji z: http://www.jirivacek.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=335&Itemid=71
(Tučné a kurziva DM)
„Některé překládané výroky, které jsem na stránkách našel, jsou doslova vrcholem toho, co Ramana Maháriši nazývá učenou nevědomostí. Některé výroky jsou doslova pro mysl ega jistě lahůdkou, uvádím příklady: „Tato falešná představa, neboli mája, je dvojího typu. Klam, který náleží světskému, pomíjivému světu, se nazývá ´avidjamája´, a klam za jevem světa, jenž je soustředěn na 'nejzazší Pravdu', se nazývá ´vidjamája´. Obojí, jak ´vidjamája´, tak ´avidjamája´, pocházejí z prapůvodní iluze, neboli ´múlamáji´, což je v podstatě vědomí. Naše skutečné Já je před vědomím (a tudíž ho transcenduje). My jsme Brahman.“
Kategorizovat klamy, přičemž ten druhý klam je prý soustředěn na nejzazší Pravdu a nakonec říci, že oba klamy pocházejí z původní iluze, která je v podstatě vědomí, je doslova vrchol nevědomosti samé. Nakonec se říká, že naše pravé Já transcenduje vědomí a je před ním. To je doslova a do písmene nejen nesmysl, ale přímo lež, která ukazuje na neexistenci přímé zkušenosti advaity."
A PRÁVĚ TENTO VÁMI RECENZOVANÝ VÝROK JE VÝROKEM ŠRÍ SIDDHARAMÉŠWARA MAHARADŽE.
Ukazuje tedy jeho výrok na lež a neexistenci přímé zkušenosti advaity? Napsal jste to. Výrok sadgurua je, ovšem podle vás, lživý a ukazuje na neexistenci přímé zkušenosti advaity. To se ale pak týká samotného Siddharaméšwara, že? Nebo jen jeho výroku? Ale výrok ukazuje NA, dokonce, budu-li vás citovat, píšete, že lež ukazuje NA neexistenci přímé zkušenosti advaity. Čí lež? Čí zkušenosti? Toho, kdo toto vyřknul, tedy Šrí Siddharaméšwara Maharadže, že? To už není o výroku, ale o jeho nositeli.
Příště zas prosím nejančete, když jste to takhle napsal, anebo si ověřte, odkud čerpáte, je to pak opravdu trapné.
Pánové, na žádnou z mých otázek jste neodpověděli, tudíž nemůžete čekat, že odpovím já. Ani vlastně nemám a nevím, na co odpovídat.
Mimochodem, Jiří (Vacku), pokud chceš umřít ve vědomí toho, že úmyslně rozšiřuji lži o tom, jak jsem u tebe zadarmo dřel a množil kazety, tak si v takovém nesmyslu KLIDNĚ UMŘI. Na tvoje obsesní konstrukce už reagovat nebudu.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)