18.09.2007
Ctitel pravého učení Ramany Mahárišiho: „Pan Vacek, sám proti všem“.
Jiří Vacek
(Výroky J.Vacka poznámkami opatřil Ctitel pravého učení Ramany Maharišiho – a jen tak mimochodem: Pravý ctitel Maharišiho se pozná podle toho, že jeho hlavním úkolem je myšlenky Ramany Maharišiho zachovat takové, jak byly vysloveny. Pokud to není jeho hlavním úkolem, ctí více než Maharišiho to, co za svůj úkol považuje. Pokud považuje za nejdůležitější duchovní leštění a cíděni svého Ega, usiluje o to, aby jeho Ego bylo co nejzářivější, nelze o jakékoli úctě k Ramanovi hovořit i psát vůbec. A významový rozdíl mezi Pravým ctitelem Maharišiho a Ctitelem pravého učení Ramany Maharišiho - tedy Ticha a Klidu - je pro vás zřejmě zcela nad vaše současné intelektuální schopnosti, když jste schopen to pořád a stále nerozlišovat...)
Takovou snůšku nesmyslů a lží o Ramanovi jsem ještě nečetl. To, že Ramanašram není duchovní škola, která by učila praxi Mahárišiho učení, není přednost, ale škoda. Jak chce zachovat Ramanovy myšlenky živé bez jejich praxe?
* zcela jednoduše, ponechat jejich zdroji – bytosti, kterou jsme si zvykli pojmenovávat Ramana Mahariši – plnou správu a tedy se ani nesnažit si je přivlastnit, přizpůsobit, upravit a interpretovat po svém a také pokusit se zabránit všem, aby se jim taková zkreslení podařila.
Nevaroval Maháriši právě před, jak říkal, „učenou nevědomostí“, to jest před pouhými knižními rozumovými znalostmi bez jejich praxe? Navíc, to co Ramana učil, nebylo jeho vlastnictví, jak ctitel tvrdí, ale „věčné pravdy“. On sám říkal, že nic nového neexistuje. Také byl dalek toho, aby si něco přivlastňoval a střežil své učení před druhými, jak podle tvrzení Ctitele činí Ramanašram.
* sám víte, že jste v této své myšlence otočil jak myšlenky Ramany Maharšiho, tak i tu mou myšlenku o funkci Ramanašramu. Ramanašram nepotřebuje nic střežit před okolím, on jen dává pozor, aby nenastalo to, co jsem napsal výše – přivlastňování (uvádění myšlenek bez poznámky, že je pisatel opsal od autora – ta myšlenka, že vše je „věčná pravda“ a tedy bez problémů využitelná, by asi dospěla rázného konce, kdyby někdo začal uveřejňovat pod svým jménem myšlenky vaše, anebo potřebujete k pochopení i praktický příklad?), následné přizpůsobování (vkomponovávání slovně zapsaných autorských myšlenek do jiných pisatelových kontextů), upravování (např. vytrhávání vět z kontextu, posun významu myšlenky vlivem „úvodu“ anebo „komentáře“ vyplňující cíle pisatele, často také doplněné o pisatelovu snahu o předběžnou manipulaci případného odmítnutí čtenářem slovy „taková je úplná pravda“), interpretace (zabalení samostatné autorské myšlenky do pisatelových vět typu „musíme to chápat takto“ anebo „to nebylo myšleno takto, ale“) a tak podobně – přesně tedy chránit přede všemi pisatelskými nectnostmi, které – , pravděpodobně asi z té „mistrovské“ nevědomosti vám takové věci na vás vůbec nevadí – používáte.
Tvrzení: „Redukovat Ramanovu činnost na pouhou átmavičáru je nesmysl“, je ohromující nevědomost. Není dokonce záměrnou lží, která má její praxi znevážit? Ramana učil: „Buď zkoumejte, kdo jste (átmavičára) nebo se odevzdejte (odevzdanost).“
* jedna věc je něco učit a druhá je něco činit. Přesně podle výše popsaného vzoru jste se dopustil přizpůsobení. Vypadá to tak, jakoby Ramana byl robot, naprogramovaný jen k učení. Ale ono to tak není, že ano. A dokonce i v jednom odstavci se vám – asi v zápalu mladické nerozvážnosti - daří popřít sama sebe z minula,kdy jste tvrdil, že Ramana učil pouze atmavičaru. V tomto vašem eseji tedy „nově“ podle vás Ramana učil: „Buď zkoumejte, kdo jste (átmavičára) nebo se odevzdejte (odevzdanost).“ - takže už nejen zkoumání (zkoumání toho, kdo opravdu „jsme“, není jenom ve formě atmavičary – vy to víte, ale záměrně neuvádíte - takže to asi zase ta vaše zpropadená nevědomá „interpretace“) ale také odevzdání (což jste na začátku prohlásil, že něco takového tvrdit je ohromující nevědomost). Takže znovu píši v delší formě – dá-li Bůh, už to snad i pochopíte: Redukovat Ramanovu činnost na pouhou átmavičáru je nesmysl, třeba již proto, že lidem předával nejen átmavičaru a odevzdávání se, ale hlavně jim ukazoval význam ticha a klidu v praxi, a v podstatě je tomu tichu a klidu i vyučoval.
Tomášovci zpochybňují, jak je známo obě cesty – átmavičáru i odevzdanost.
* nevím, koho myslíte tím „Tomášovci“, ale sám za sebe doplňují. Ano. Snažím se zpochybnit VAŠE interpretace toho, JAK vy desinterpretujete myšlenky Ramany Maharišiho. Protože vaše myšlenka (taktéž uvedená v tomto vašem rozboru), že Maharišiho myšlenky nebyly jeho vlastnictvím protože to jsou všeobecně použitelné „věčné pravdy“, postrádá veledůležitý dodatek – ač to všeobecně platné pravdy jsou, není nijak zaručeno, že jsou také vždy správně pochopeny, a už vůbec není jisté, zda jsou pak také správně předávány – mimo jiné, omezit negativní dopad těchto nedostatků „věčných pravd“ ve smyslu přivlastnění, přizpůsobení, upravování a interpretace jejich „uživateli“ je hlavním cílem aktivit Ramanašramu ve správě Maharšiho duchovního dědictví. Proto si také vyhrazují komu a za jakých podmínek dovolí publikovat překlady, a také si osobují právo ty překlady z tohoto pohledu i kontrolovat.
O odevzdanosti, jak ji učil Ramana Maháriši, pan Dostál prohlásil za všeobecného souhlasu tomášovců: „To je hitlerismus“.
* pokud se pamatuji, a pokud se vám nepodařilo vytvořit v lidech okolo vás selektivní amnézii, potvrdí to také i oni – pan Dostál nepsal o odevzdanosti, kterou učil Ramana Mahariši, ale o odevzdanosti, kterou vyžadujete po svých obdivovatelích vy (a opravte mně, prosím, neuvádíte u té vaší „svaté věty o obraně mistra“ jméno jiné, než Mahariši, například třeba Ramakrišna?) a „hitlerismem“ pojmenoval pouze metody, které používáte na svém okolí k prosazení takto deviované „odevzdanosti“.
Nyní zase átmavičára není důležitá. Co je tedy důležité, když ne ani átmavičára ani odevzdanost. I to od tomášovců víme: neúsilí a jednota božského ega.
* ale pane Vacku, zase? To, co jste napsal: „I to od tomášovců víme: neúsilí a jednota božského“ je jen a pouze vaše interpretace cizí myšlenky. Odkud berete vůbec tu jistotu, že tu myšlenku jste správně pochopil a také, že ji ve svém duchu interpretujete v souladu s těmi „věčnými pravdami“ na které se odvoláváte? Proč tam doplňujete to své doplnění „ega“, tak, jakoby to vypadalo, že i zdroj toto slovo obsahuje? Jistě odpovědět umíte, ale ze zkušenosti lze říci, že odpovědět za žádnou cenu nechcete (viz. vaše až přímo slizké vytáčení v případě vaší „kauzy šaktipat“, že ano). To, proč nechcete, je váš osobní dluh. Komu a co dlužíte, víte nejlépe vy sám.
Zlému a silnému egu se z principu nemůže líbit ani átmavičára ani odevzdanost, protože oboje ego ničí. Proto obě cesty, které Maháriši učil, znevažují a odsuzují.
* ale to je zase jen a pouze vaše úprava skutečnosti. Pokud se pamatuji, tak to znevažování a odsouzení jsou vaše vlastní praktiky, takže není divu – pokud je vaše mysl plna takových postupů – že je vidíte i všude kolem. Ale to, že to tak vidíte vy, ještě neznamená, že to tak musí vidět úplně všichni, natož aby to znamenalo, že je to pravda. Jinou otázkou je, proč vy desinterpretujete Maharišiho myšlenky do formy, která vaše ego chrání. Takovou otázku si ale musíte položit vy sám.
Odevzdanost = hitlerismus, átmavičára = není v Mahárišiho učení to hlavní. Ego má vždy vše dobře vymyšleno a zdůvodněno. Přirozeně ve svůj prospěch.
Základní původní díla Mahárišiho
* zase jste vystoupil z kontextu. Pokud se pamatuji, Ramana Mahariši NIKDY NIC takového, jako „Maharišiho učení“ NEPUBLIKOVAL, takže obrat „základní původní díla Maharišiho“ je přímá lež. Pokud se pamatuji, vždy to byly úzce kontextově vymezené proslovy k úzce vymezené skupině lidí, kteří to byli v podávané formě schopni přijmout. Jeho učení známe jen jak z jeho konkrétních proslovů, tak i z ucelených děl jeho žáků a obdivovatelů. To, co Mahariši předával, bylo vždy velice konkrétní, jemu totiž vůbec nešlo o nějakou „obecnost“, ale naopak, on se snažil zcela konkrétně pomáhat v konkrétní situaci konkrétnímu člověku.
Trošku zde odbočím. Jeho působení takové nejen BYLO ale stále JE. Pokud je nějaký člověk dostatečně připraven, Ramana ho zase jen a pouze konkrétně vede. Mnohdy – a to hlavně kvůli lidské pýše – ten člověk o tom vedení Ramanou vůbec neví. Často se pak stane, že dorazí do Ramanašramu, a tam ho už „čekají“ a ono se to teprve „tam“ (tedy - po dokončení „vyučování“ mnohdy i docela strastiplnou „cestou“ napříč kontinenty) plně rozvine a osvětlí. A toto se netýká jednoho případu, takových případů jsou tam opravdu „hromady“, stačí Ramanašram navštívit a je to vidět na každém kroku.
jsou právě o átmavičáře: Who Am I? - Kdo jsem? a Self-Enquiry – Zkoumání sebe neboli átmavičára. O této metodě se vyjadřoval zcela jednoznačně: „Átmavičára je stezka od začátku až do konce. Kdo nedělá átmavičáru, dělá lokavičáru (= padá zpět do světa).“
* pokud se pamatuji dobře, toto vaše mantram „ Átmavičára je stezka od začátku až do konce.“ jste začal používat relativně nedávno. Nikdy jste však nevysvětlil, jak Ramana, v této konkrétní větě, chápe ono „do konce“. Interpretujete to po svém s úmyslem zanechat dojem, jakože se jedná o plné dokončení „transformace“ vědomí. Ramana to ale – možná pro vás i překvapivě – myslel dost jinak, jak se můžeme dočíst v mnoha jeho proslovech. To „do konce“ znamená do stavu, kdy je lidská mysl již ochotna zcela pustit otěže své individuální existence a plně je odevzdat do rukou Božích, do stavu, kdy může nastat právě ono „překlopení“ - ne do „duchovna“, jak jste nesprávně pochopil (anebo úmyslně použil), ale - "překlopení" vnímání z hlediska individuality na hledisko celku, což je ale jednoznačně něco zcela jiného, než plné dokončení oné „transformace“ vědomí.
Nikdo nepopírá duchovní vlivy, které v Ramanašramu působí. Důležité pro získání prospěchu z nich je vědět,
* zde zase zcela nepokrytě předpokládáte, že existuje někdo, osoba, která může profitovat a nutíte čtenářům svou interpretaci, že oni sami jsou takovou profituchtivou osobou. Ale to je v přímém rozporu s celým zaměřením atmavičary, tak jak ji Ramana vysvětloval, která má za cíl právě tuto profituchtivou osobu zcela a bez výjimek nahlédnout jako intelektuální předmět a tedy i odmítnou ztotožnění se s ní.
že jejich působení není zdaleka samočinné, ale vyžaduje, aby návštěvník duchovně praktikoval a prováděl očistu mysli.
* můžete zkusit najít někoho, kdo skutečně „vyžaduje“ svůj prospěch? Kdo to je? Bingo! Je to Ego, které si myslí, že očistou a úsilím se může „dosáhnout“ prospěch, že může se „transformovat“ v Boha...
...a vůbec - co nechat taková posouzení schopnosí a možností adeptů na Ramanovi samém, jeho „výběru“ připravených a jeho působení? Že vy si nakonec stále ještě myslíte, že Ramanovo působení nenávratně skončilo jeho odchodem z fyzického těla?
Kdo tak nečiní, může se dokonce stát nepřítelem všeho duchovního. Pak dokonce může Bhagavana osobně ošklivě napadat, jak se také skutečně dělo. Pamětníci uvádějí příklady hned několika takových osob, které ač s Bhagavanem dlouho žili, nakonec se stali jeho nepřáteli.
* kdo jste, že si myslíte, že vám budeme věřit, že jen věci zjevné jsou věci existující? Použiji jen jeden, možná i vám známý, příklad – apoštol Petr MUSEL třikrát Krista zapřít, aby zlomil svou osobní pýchu a bezdůvodnou nadřazenost Ega, které „bylo PŘECE Kristem VYBRÁNO“, teprve potom – už beze své osobní pýchy – mohl smysluplné fungovat jako nositel Kristova poselství. Co vás vede k myšlence, že u Ramany tomu tak nebylo?
Zcela vážně bych se na vašem místě zamýšlel nad tím, jak moc si osobujete právo diktovat jak svému okolí, tak i Ramanovi samotnému, jak mají věci a skutečnosti chápat. Myslím, že Ramanašram na tyto vaše pokusy o diktát zareagoval ještě mírně a s veškerou laskavostí.
Dokonce se jej pokoušeli zprovodit ze světa. Tvrdit, že stačí pobývat v Ramanašramu a „překlopení“ do duchovna
* viz poznámka výše. Vy totiž vůbec ani už netušíte, co jste v minulosti psal, jinak byste nepoužil takový slovní nesmysl, jakým „překlopení“ do duchovna je, ale použil byste popis jiný, kterému jste v minulosti zřejmě i dost dobře rozuměl, například „superpozice pozorovatele“, a který byl ve své době lidmi chápaný velmi dobře, a možná i vaším přičiněním už dnes skoro nikdo neví o co vlastně jde. Takže jsem raději zvolil ono "překlopení" vnímání z hlediska individuality na hledisko celku, které navíc jde i prakticky „vyzkoušet“.
se odehraje automaticky, je nebezpečná nepravda. Nic takového se nestane.
* je dost pravděpodobné, že vám se to nestalo, ale to není důvod tvrdit, že se to nestane, a všechny ty, kteří přesto říkají, že se to stane, pasovat na lháře, a pokud mají k vaší nelibosti i jisté renomé, tak o jejich vyjádřeních mírně podotknout, že „nechápete, jak takovou věc můžou vůbec napsat“.
Jak dobře víme, sám Maháriši odeslal ze své bezprostřední blízkosti například Annamalai Swamiho, aby ve vesnici sádhuů prováděl nepřetržitě átmavičáru. Maháriši dobře věděl, že bez usilovné sádhany není ani jeho přítomnost nic platná.
* a vy jste tam u toho byl, že víte zcela přesně, co tím Ramana sledoval. Gratuluji.
Proto také nikdy neřekl, aby v jeho přítomnosti nikdo „necvičil“, aby nerušil pokorné odevzdávání se absolutnu.
* Ale Ramana ani nikdy neřekl, že v jeho přítomnosti mají všichni usilovnou sádhanu provádět. A o tom byla řeč, ne o radě „necvičit“, ale o „Ramana učil, jak překonávat svody individuálního vidění světa a podvolovat se absolutnu. V jeho přítomnosti nikdo "nemusel" cvičit, protože prostě by to INDIVIDUÁLNÍ cvičení jen rušilo ono pokorné odevzdávání se absolutnu.“ - Jak tedy nazvat vaši repliku? Vědomé překroucení?
Právě naopak: vždy zdůrazňoval nepřetržité provádění átmavičáry nebo odevzdanost.
* ano, teď jste se přiblížil k opravdovému duchu Ramanovách slov. Žádné „usilovné“ provádění, žádná „usilovná“ odevzdanost. Vše podstatné totiž probíhá v tichu a klidu. To jen zdivočelá a nekontrolovaná mysl zasažená tímto tichem vytváří bouřlivé vlny a krupobití aby to ticho a klid porušila. To ale neznamená, že ty vlny a to krupobití jsou nějakou podstatnou součástí Ramanových slov. Kdepak. Pravou podstatou Ramanových slov je to ticho a vnitřní klid.
K tomu mne napadá ještě otázka: jak si vy – s rozbouřenou myslí plnou paranoických představ, strachu, zášti, povyšování sebe sama atd. - dovolujete vůbec osobovat si právo tvrdit, že vaše vyučování je stejné jako vyučování Ramany Maharišiho, která byl tichý a laskavý i v případě, kdy na osobu Ramany dolehla nějaká tíseň? Kam se u vás poděla ta „jeho mistrovská“ schopnost zůstat tichý a laskavý? Navrhuji jednu odpověď z mnoha možných: On se – na rozdíl od vás – s tou „svou“ osobou vůbec neztotožňoval, on ji jen „používal“...
Mohu s klidným svědomím prohlásit, že jsem si tyto závěry i ověřil na vlastním těle, jak mně Ctitel doporučuje.
* tím bych se, být vámi, zase tak moc nechlubil. Sám vidíte, kam jste s tím ověřováním dospěl, jaké máte výsledky, jak na tom ve skutečnosti opravdu jste a jak moc síly a energie vás stojí, to, co jste udělal, udržet. Kde ale je to ticho a kde je ten klid, který má být cílem?
Mám Ramanu, Ramanašram i Arunáčalu v sobě, protože to vše není ničím jiným než vědomí Já jsem.
* není pře o tom, že byste ve své podstatě nebyl oním Já. Bohužel však světlo Já je zkreslováno osobou Jiřího Vacka - konatele, často až tak moc, že téměř to světlo Já není rozpoznatelné ve víření mysli této osoby. Příkladů je mnoho, vyberu jen článek "Jak snadno vraždí i vrazi" z webu, který ale, bohužel, není sám.
Stačí si přečíst v pamětech „Jak jsem hledal Boha“, 3. díl, kapitolu „Návštěva Mahárišiho“. Článek v angličtině přinesl i časopis Ramanašramu „The Mountain Path“.
* ano, stačí si přečíst už jen název vašich spisů, a soudný člověk ví, s kým má tu čest. Jen pro doplnění uvedu celý název, za jehož druhou část se asi stydíte vy: „Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe“. Obsah spisů raději nechám být. To je asi zdaleka to nejlepší, co se s ním vůbec dá udělat.
Ne každý člověk, kdo se prohlašuje za duchovního, je skutečným přítelem Boha, ne každý Ctitel Mahárišiho je jeho přítelem.
* člověk, který se prohlašuje za duchovního a je skutečným přítelem Boha, nemusí považovat nutně každého Maharišiho ctitele za svého přítele, avšak každý Ctitel pravého učení Ramany Maharišiho je jeho přítelem a proto se mu snaží, i přes invektivy ze strany toho, kdo se za duchovního prohlašuje, pomoci prohlédnout jeho nepřesnosti a nepochopení pravého učení Ramany Maharišiho, tak aby Maharišiho nauka nebyla zkreslována a ztrácena.
Ďábel, mára, existuje. Přichází nikoliv jako odpůrce Boha, ale jako vlk v rouše beránčím. Ctitel je již podezřelý tím, že se stydí za své jméno.
* to „stydí“ je pouze váš výklad. Vzhledem k tomu, jak na dobře míněné rady vaše mysl reaguje, jak – místo toho, abyste ji alespoň trošku zkrotil k zamyšlení, „protože není šprochu aby na něm nebylo pravdy trochu“, - se jen snaží osobu Jiřího Vacka obhajovat a v podstatě zničit jakýkoliv zdroj polemiky s ní, je to v komunikaci s vámi a vaším okolím minimální nutná sebeobrana, protože jak píšete „Ďábel, Mára, existuje“ – ano, vy svou myslí mu tu existenci dáváte a proto je minimální nutná sebeobrana v komunikaci s vámi podmínkou nutnou.
Zřejmě ví proč.
* ano. Ví. Zná přímé zkušenosti jiných.
Praví ctitelé Bhagavana se za svá jména nestydí.
* o studu píšete jen vy. Taky se divím, kde se to ve vás bere.
Navíc neodvracejí druhé od átmavičáry se zdůvodněním, že není důležitá,
* nikde není napsáno, že není důležitá, je napsáno, že to není jediná cesta. Každá cesta má ale svůj konec. Ti, kteří došli na konec cesty zvané atmavičara většinou ví také, jak pokračovat. Protože vy to nevíte, musel jste si vytvořit nesmyslnou interpretaci ve smyslu onoho „konce cesty atamavičary“, která je vámi navíc používána ve zcela scestných situacích.
že důležitější je něco jiného – a vlastně co, milý ctiteli, zřejmě odrazovat druhé od toho, co sám Maháriši na prvém místě učil a zdůrazňoval.
* „zřejmě“ jste to vůbec nepochopil. Ono je to stále stejné, a jsou tací, kteří vám to mohou vysvětlit. Zkuste je najít. Třeba i vy sám, až se vám podaří svou rozvířenou mysl zastavit a ztišit až do úplného zklidnění, budete mezi ně patřit.
„Ctitel“ nám říká: „Ramana učil, jak překonávat svody individuálního vidění světa a podvolovat se absolutnu“. Mohl by nám „Ctitel“ vysvětlit, jak bez rozpuštění ega átmavičárou je něco takového možné?
* víte, nechci se vás dotknout na velmi citlivém místě vašeho mistrovského ega, ale to je zase jen vaše pomýlená interpretace, to, že atmavičara rozpouští ego. Atmavičara slouží k zpředmětování projekcí mysli a tak k uvolnění pozornosti (rozostření) k tomu, aby mohla poznávat i svůj zdroj, následně k zastavení směrování pozornosti „vně“ tento zdroj (jak vidíte, nejde o žádné „vracení anebo obracování pozornosti“, tato vaše formulace je dost nepřesná a vede k mylným závěrům, jak to provést) a teprve až NÁSLEDNĚ k návratu vědomí „prvotního stavu“ - což ale již nejde provést pomocí nějaké techniky, anebo popisu.
I to „Pan Vacek, sám proti všem“ si Ctitel vymyslel, jak si snadno ověří každý, kdo četl rozhovor D. Godmana.
* jistě, nějak nazvat mou repliku bylo potřeba, protože publikační systém je většinou na názvech postaven. Ale to, že něco řekl pan Godman, ještě neznamená, že taková skutečnost všeobecně je, respektive, že v tom dialogu pan Godman nechtěl ukázat na něco jiného, než k čemu jste jeho slova použil vy. Vy jste napsal, že v Ramanašramu NIKDO nedělá atmavičaru, v tom rozhovoru je ale něco jiného – mimochodem, odkaz na vaší stránce nefunguje, nechci se domnívat, že je to úmysl – a dokonce i vámi použitý kontext je zcela jiný. Prosím o znovuuvážení vašeho překladu v konfrontaci s originálem (ono i pokračování je zajímavé a výživné, jen se vám vůbec nehodilo k tomu, k čemu jste ta slova chtěl využít, což – v kontextu vašich desinterpretací - chápu, ale možná by stálo za to uvést větší část, aby pochopilli i čtenáři, jak s jejich důvěrou ve vaši pravdivost doslova „zametáte“):
Otázka: I often wonder whether Westerners misunderstand Ramana Maharshi. What are the most common misconceptions about his teachings?
Často jsem zvědavý, zda lidé ze Západu nechápou špatně Ramanu Maharišiho. Co jsou nejběžnější mylné představy o jeho vyučování?
Odpověď: I am not sure how much understanding there is of Ramana Maharshi and his teachings in the West. He is an iconic figure to a vast number of people who are following some sort of spiritual path. I think that for many people he epitomizes all that is best in the Hindu Guru tradition, but having said that, I think that very few people know much about him, and even fewer have a good grasp of his teachings. Not many people read books about him nowadays — I know that from trying to sell my own —and even fewer would profess themselves to be his devotee. I find there is very little interest in his teachings even among the people who come to visit Ramanasramam. Nowadays, many of the people who come are spiritual tourists, pilgrims who just travel round India, checking out all the various ashrams and teachers. About twenty years ago I met a foreigner here who had come to the ashram for advice on how to do self-inquiry properly. For several days he couldn't find anyone who was practicing it, even in Ramanasramam. The people he asked in the ashram office just told him to buy the ashram's publications and find out from them how to do it. Eventually, he had what he thought was a bright idea. He stood outside the door of the meditation hall at Ramanasramam, the place where Sri Ramana lived for over twenty years, and asked everyone who came out how to do self-inquiry. It transpired that none of the people inside were doing self-inquiry. They came out one by one and said, "I was doing japa," or "I was doing vispassana," or "I was doing Tibetan visualizations."
How can there be misunderstandings among people who have never even bothered to find out the teachings in the first place, or put them into practice?
Nejsem si jist, jak moc Západ rozumí Ramanovi Maharšimu a jeho učení. On je pro mnoho lidí, následujících nějakou formu spirituální cesty, jen nějaká ikona. Myslím si, že on pro mnoho lidí představuje typického představitele toho nejlepšího v Indické tradici Guruů, ale musím říci, že si myslím, že jen velmi málo lidí o něm ví něco víc, a ještě mnohem méně jich má dobré pochopení jeho učení. Jen nemnoho lidí dnes čte knihy o něm – vím to, protože jsem se snažil nějaké své prodávat – a ještě méně by se chtělo stát jeho opravdovými oddanými. Nenašel jsem mnoho zájmu o jeho techniky ani u lidí, kteří dokonce navštěvují Ramanašram. Dnes je většina návštěvníků pouhými spirituálními turisty, poutníky, kteří jezdí po Indii kolem dokola a jen ochutnávají všechny ty různé ašramy a učitele. Tak asi před dvaceti lety jsem potkal jednoho cizince, který přijel do ašramu pro radu jak dělat sebedotazování správně. Několik dnů nebyl schopen najít nikoho, kdo by to dělal, ani v Ramanašramu. Lidé z recepce Ašramu mu poradilli, ať si koupí ašramové publikace, že v nich je to popsáno. Nakonec zkusil to nejlepší, co ho napadlo. Postavile se ke dvěřím meditační haly v Ramanašramu, k místu, kde Ramana Maharši žil přes dvacet let, a ptal se všech vycházejících, jak provádět sebedotazování. Ukázalo se, že žádný z těch, kdož byli uvnitř, nedělal sebedotazování. Odcházeli jeden po druhém a říkali „Já jsem dělal džapu“ anebo „Já jsem dělal vipassanu“ a také „prováděl jsem Tibetskou vizualizaci“.
Jak velké může být nepochopení mezi lidmi, když ani lidé, kteří navštěvují ta pravá místa nemají potřebu se něco dozvědět o jeho učení, anebo uvést je do praxe?
Otázka: I think that some people who are now teaching in the West are creating misunderstandings about his teachings. Some of them seem to confuse glimpses of nonduality and feelings of relative selflessness with Self-realization. Since a number of these teachers trace their lineage back to Sri Ramana, their students project the ideas of these teachers onto Sri Ramana. What do you think about this?
Myslím, že někteří lidé, kteří nyní na Západě vyučují, vytvářejí nepochopení jeho učení. Někteří se zdají dokonce zaměňovat záblesky nedvojnosti a pocit relativní neosobnosti se Seberealizací. A protože mnoho z těchto učitelů se odkazuje v linii až k svatému Ramanovi, jejich studenti si projektují myšlenky těchto učitelů do Ramany. Co si o tom myslíte?
Odpověď: What are Sri Ramana's teachings? If you ask people who have become acquainted with his life and work, you might get several answers such as "advaita" or "self-inquiry." I don't think Sri Ramana's teachings were either a belief system or a philosophy, such as advaita, or a practice, such as self-inquiry. Sri Ramana himself would say that his principal teaching was silence, by which he meant the wordless radiation of power and grace that he emanated all the time. The words he spoke, he said, were for the people who didn't understand these real teachings. Everything he said was therefore a kind of second-level teaching for people who were incapable of dissolving their sense of "I" in his powerful presence. You may understand his words, or at least think that you do, but if you think that these words constitute his teachings, then you have really misunderstood him.
Co vlastně svatý Ramana vyučoval? Pokud se ptáte lidí málo obeznámených s jeho životem a prací, můžete dostat několik odpovědí jako „advaita“ anebo „sebedotazování“. Já si ale nemyslím, že by Ramanovo učení bylo nějaký systém víry nebo filosofie, jako je advaita, anebo nějaká technika, jako je sebedotazování.
Svatý Ramana by sám mohl říci, že jeho princip učení je tichost, za kterou by považoval bezeslovné vyzařování síly a laskavosti, které vyzařoval po celý čas. Ta slova, která pronášel, byla pro lidi, kteří nebyli schopni porozumět tomuto skutečnému vyučování. A proto vše co řekl, bylo jen druhořadé vyučování pro lidi, kteří nebyli schopni rozpustit jejich pocit „já“ v jeho silné přítomnosti. Můžete chápat jeho slova, anebo si můžete myslet, že to děláte, ale pokud si myslíte, že tato slova vytváří jeho učení, tak jste ho vůbec nepochopil.
To, co Ctitel uvádí, je přesný opak toho, co D. Godman sám píše. Pro takové Ctitele obracet pravdu v lež není ani v nejmenším obtížné.
* nevím, zda po přečtení té části rozhovoru s panem Godmanem, vám ještě někdo uvěří, že je to tak, jak chcete aby tomu lidé věřili. Jedna osvícená dívka někde napsala, že lidé jsou pro člověka takoví, jaké je chce sám vidět. Dodávám k tomu, že člověk chce lidi okolo sebe vidět podobné tomu, jaký je uvnitř své myslí on sám. A tedy to, co o jiných píše a říká, jej usvědčuje z toho, jakým vlastně je on sám.
A jen na okraj – Ramana zafungoval i v případě onoho poutníka dožadujícího se konzultace o Atmavičaře – poslal mu do cesty pana Godmana, tehdy i člena komunity Ramanašramu, který je znám hlubokým porozuměním této technice, takže váš úmysl dokázat, že lidé v Ramanašramu si nehledí Ramanova odkazu, dopadl jak kosa na kámen. Mnohdy si stačí jen zjistit souvislosti vámi použitých vytržených vět a najednou je vše zcela transparentně srozumitelné.
Co kdyby nám tak Ctitel sdělil, kam se svým neúsilím – o nic jiného než o jeho propagaci se nejedná, se zamítáním átmavičáry i pravé odevzdanosti došel?
* kdybych chtěl být zlý, poradil bych vám, ať se ze svého postu „mistra a gurua“ podíváte sám (opravdový Mistr to zvládne levou zadní – odmyslí si svou mysl a nechá na vědomí působit projev daného člověka a vědomí mu vrátí skutečnou reflexi mysli tohoto člověka), ale nebudu. Dokonce je zbytečné i cokoliv psát – vy jste si už názor udělal a mi váš názor nevadí. Vy nejste ten, kdo bude případně jakkoli posuzovat vše, co jsem v životě prošel, takže mne váš názor ani nezajímá.
Zřejmě k jednotě svého ega s absolutnem, ve které zlo je dobrem ega.
* ani jen „zřejmě“ ne. Tyhle povídačky o jednotě ega s absolutnem jsou z vaší mysli, stejně tak i ty o zlu, které je dobrem ega.
Ctitel ve skutečnosti Ramana Mahárišiho vůbec nectí,
* to vy nejste schopen vůbec posoudit, takže to opravím následovně: Ctitel vůbec nectí Vackovy interpretace Maharišiho. A to je pravda.
ale naopak nás přímo odvádí od jeho učení, které je naprosto jasné a zní takto:
Provádějte bez ustání átmavičáru a rozpouštění nespásných vásan. Tak rozpustíte ego, dosáhnete poznání Sebe a nakonec i vysvobození.
* výborně – pan Godman, na kterého se sám odkazujete, ve svém rozhovoru říká, že kdokoli si myslí, že ví, co Ramana učil, ten se v pochopení Ramany velice mýlí - a dobře vám tak.
